Zpráva byla původně zveřejněna na serveru Syria Untold.
Homské karbanátky, obklíčené cukroví, houževnatá pizza… Takto své pokrmy nazývají obyvatelé města Homs, jehož dvouleté obléhání je donutilo jíst cokoliv, co je k sehnání. Počínaje trávou rostoucí u okrajů silnic a konče želvami, ptáky a hmyzem, lidé v Homsu překonali sobě vlastní tvořivost a bezstarostnost, pro něž jsou proslulí.
Co jíst, když jste v obležení
V dubnu 2014 byla na Facebooku založena stránka pod jménem “Meals under the siege”, sloužící jako diskuzní fórum na téma, jak se vypořádat se snahou režimu o to, aby si podrobila lidi jejich vyhladověním. Dodávky mouky, rýže, pšenice a veškerých základních potravin, které jsou obvykle součástí každé syrské kuchyně, byly pro stovky tisíc obyvatel obléhaných čtvrtí zastaveny. Někteří se s předvídavostí zásobili trochou základních potravin, ale i jim zásoby rychle docházejí.
Obyvatel Starého Města v Homsu říká: „Praví se, že nouze je matkou vynalézavosti. Tak se tady snažíme připravit manákíš s čímkoliv, co se nám podaří sehnat, včetně těchto semínek, které jsme našli, ale nemůžeme se shodnout, jestli je to koření nebo hena.” Dodává: „Tak jako tak, přidáte špetku soli a … dá se to jíst!”
Nouze donutila obyvatele obléhaných částí také k požívání jakéhokoliv zdroje bílkovin, který se dal najít, včetně želv, ptáků či hmyzu – poživatin, které na syrském jídelníčku nikdy nefigurovaly.
„Uvaříte želví maso a jako přílohu přidáte plody mišpule a fíky nebo to můžete připravit jako polévku. Želví maso je za daných podmínek skutečně výborné.”
Ukázalo se, že znalosti v oblasti kreativního vaření získané obyvateli v obléhaném Homsu se hodí i lidem z jiných, podobně stižených lokalit. Připravené pokrmy jsou vyfoceny a každodenně sdíleny na Facebooku, aby se i jiní mohli inspirovat a využít to malé množství surovin, které mají k dispozici.
Obyvatelé Homsu se ke své situaci vyjadřují se svým věhlasným smyslem pro humor: „Zrovna jsem připravil tak malého ptáčka, že si nejsem jist, jestli to bylo zvíře nebo koření.” Anebo: „Kamarád mi právě řekl, že s ním mluvila jeho vinná réva a sdělila mu, že se její listy, potom, co viděly, co se stalo jejich sousedům, bojí vyrašit.”
Zdolání každé překážky
Vnějšímu pozorovateli se psychologická bariéra, kterou je nutno prolomit, aby člověk dokázal sníst to, co nikdy za jedlé nepovažoval, zdá těžko překonatelná. Obléhaní Syřané ji už však překonali. „Když máte hlad, žádná psychologická bariéra ohledně poživatelnosti jídla neexistuje.”
Tvořivost a důvtip pomáhají lidem v obležení, aby nepodlehli taktice režimu, kterému jde o jejich vyhladovění. Ale i ta troška surovin, kterou se jim podařilo najít, dochází. V odpověď na otázku o této situaci je nám řečeno:
„O budoucnosti opravdu přemýšlet nemůžeme. Nevíme, co se stane zítra, ale všimli jsme si, že kdykoliv si myslíme, že zásoby došly, najdeme k jídlu něco jiného. Doufáme, že nám Bůh dopřeje i nadále.”
Na Facebookové stránce najdete obdobné komentáře, které poukazují na skutečnost, že „člověk může být šťastný i v těch nejhorších podmínkách. Důležité je být vyrovnaný jak vnitřně, tak s Bohem.”
Od první demonstrace v březnu 2011, při které vyšly do ulic stovky lidí, až do dnešních dnů obyvatelé Homsu učí svět o tom, co to znamená zachovat si důstojnost, odolnost a tvořivost, nesnázím navzdory.
Zpráva byla původně zveřejněna na serveru Syria Untold.