- Global Voices v češtině - https://cs.globalvoices.org -

Kolumbie: Intenzivní těžba nerostných surovin dále pokračuje, navzdory protestům

Kategorie: Latinská Amerika, Kolumbie, Občanská žurnalistika, Protesty, Životní prostředí
Těžařská aktivita

Těžařská technika. Foto ze serveru Flickr, autor Bert Kaufmann [1] (CC BY 2.0).

V posledních letech získala těžba nerostných surovin v Kolumbii značný ekonomický význam [2], a to až do té míry, že o ní nedávno znovuzvolený prezident Juan Manuel Santos mluví jako o “těžařské lokomotivě [3]” (locomotora minera), aby zdůraznil její význam jako zdroje finančních prostředků, které státu umožňují podporovat sociální projekty i vytvářet pracovní místa a snižovat tak míru chudoby.

Těžba nicméně vytváří [4] také společenský konflikt, má za následek porušování lidských práv ohrožených menšin a podílí se na znečišťování životního prostředí, abychom jmenovali alespoň některé negativní jevy. Dokonce i na samotné vládní úrovni byly pojmenovány [5] některé problémy [6], jejichž řešení je považováno za prioritu, jako například chybějící dokumentace těžebních pozemků, využívání a kontaminace vodních zdrojů, nakládání s toxickým odpadem a nedostatečná legislativa týkající se životního prostředí.

V této souvislosti vznikají nové občanské iniciativy. Například blog No a la Mina [7] (Ne těžbě) slouží jako informační kanál a dokumentuje akce různých skupin, které jsou znepokojeny dopadem těžby na lidská práva a na životní prostředí v Kolumbii. Rozpětí těchto organizací sahá od akademických spolků až k obecním a domorodým skupinám.

V květnu 2011 bylo zorganizováno Setkání společné akce a těžařských megaprojektů (Encuentro Acción Colectiva y Megaproyectos Mineros) na Univerzitě Javeriana v Bogotě. Profesorka Aída Quiñonez, která byla jednou z organizátorek, vysvětlovala smysl akce [8]:

La idea era conocer las problemáticas de las regiones más allá del contexto inmediato, con la conciencia de que este tipo de prácticas económicas, fundamentadas en maximizar beneficios, traen consecuencias estructurales y culturales para el país en cual se asientan.

Hlavní myšlenkou bylo seznámit se s problematikou regionů a přesáhnout přitom bezprostřední kontext, s vědomím, že tento typ ekonomických praktik, které jsou založeny na maximalizaci zisku, přináší strukturální i kulturní následky pro zemi, ve které se uplatňují.

Během tohoto setkání se bylo možné seznámit s bezprostředními svědectvími nejrůznějších komunit:

Se expusieron los procesos de la Asamblea SUR en Bogotá D.C.; la permanente resistencia del pueblo Nasa en el Norte del Cauca; los graves riesgos de violación de derechos humanos que amenazan a las comunidades afrocolombianas e indígenas por la explotación minera en La Toma-Suárez-Cauca; la defensa del territorio por la explotación de las minas en los casos de Caldono, Cauca, la resistencia del resguardo Uradá-Jiguamiandó, el proyecto Mandé Norte, la defensa de Marmato-Caldas, las resistencias frente a la mina la Colosa y por la defensa del territorio -en Cajamarca Tolima, la defensa del páramo de Santurbán en Santander, y el despojo y desalojo de la comunidad de Tabaco en la Guajira por el macroproyecto del Cerrejón.

Byl prezentován vývoj událostí ve shromáždění Asamblea SUR v Bogotě D.C.; trvalý odpor vesnice Nasa na severu oblasti Cauca; vážná rizika porušení lidských práv, která hrozí afrokolumbijským a domorodým komunitám kvůli nadměrné těžbě v La Toma-Suárez-Cauca; obrana území proti nadměrné těžbě ve městě Caldono v oblasti Cauca; odpor v Uradá-Jiguamiandó; projekt Mandé Norte; obrana Marmato-Caldas; odpor proti dolu Colosa a kvůli obraně území v Cajamarca Tolima; obrana ekosystému páramo Santurbán v oblasti Santander; zabavení majetku a vysídlení komunity v Tabaco v oblasti Guajira kvůli makroprojektu Cerrejón.

Na konci setkání byl za pomoci účastníků sepsán Manifest [9]. Mezi jinými závěry bylo navrženo:

Es necesario que se convierta en una responsabilidad de la sociedad colombiana abordar el problema de la megaminería y en general de los problemas sociales y ambientales ligados a los efectos que con esta incursión se generan en las economías extractivas, Asimismo es necesario entender las relaciones que se tejen en marco internacional y en tal sentido identificar los dispositivos para que se asuman las responsabilidades de quienes producen, consumen y contaminan.

Je nutné, aby se přístup k problematice megatěžby stejně jako k obecným společenským a ekologickým problémům, které se v této souvislosti objevují v ekonomikách závislých na těžbě, stal zodpovědností celé kolumbijské společnosti. Stejně tak je potřeba pochopit vztahy, které se utvářejí v mezinárodním rámci, a v tomto smyslu identifikovat mechanismy, pomocí kterých by ti, kteří produkují, konzumují a znečišťují, převzali za své činy zodpovědnost.

Před několika měsíci měla organizace Global Voices příležitost udělat rozhovor s profesorkou Quiñónez, na který se můžete podívat v následujícím videu:

Další z organizací, která sdílí stejné znepokojení, je Conciencia Campesina [10] (Svědomí zemědělců). Tato skupina byla založena v dubnu 2009 zemědělci z města Cajamarca [11] poté, co byl v roce 2008 společností AngloGold Ashanti vyhlášen projekt La Colosa zaměřený na těžbu zlata v oblasti lesní rezervace. Na své stránce [12] na Facebooku píší:

Creemos que la movilización pacífica, social organizada tiene un papel importante en nuestra lucha para proteger nuestro territorio. En estos años hemos organizado marchas pacíficamente, defendiendo nuestra oposición a La Colosa. […]

En las zonas mineras a menudo hay una alta incidencia de violaciones de derechos humanos, delincuencia y prostitución, queremos preservar nuestra identidad cultural como una comunidad agrícola y tradicional.

Věříme, že poklidný, na společenské úrovni organizovaný protest má významnou roli v boji za ochranu našeho území. V těchto letech jsme zorganizovali mnoho pokojných pochodů, během kterých jsme hájili náš odpor proti projektu La Colosa. […]

V oblastech těžby najdeme častý výskyt porušování lidských práv, kriminalitu a prostituci. My chceme zachovat naší kulturní identitu tradiční zemědělské komunity.

V některých případech jde o širší hnutí odporu, jako v případě iniciativy Sath Tama Kiwe [13] ve městě Cauca, která říká jasné “ne” nejen těžbě, ale také jakékoli jiné aktivitě, která by pro komunitu představovala riziko — jako například pěstování koky. Z tohoto důvodu se cítí zavázána na daném území uplatňovat svou autoritu [14]:

[…] estando en un proceso de Autonomía Territorial, cuyo objetivo era buscar minería legal o ilegal para la explotación del Oro, encontramos grandes extensiones de siembra de Coca para el procesamiento de alcaloides, por lo cual tomamos la decisión de arrancar y destruir estas plantaciones, pues según se dijo, ya el Ejercito Nacional, en rondas realizadas días antes le habían manifestado a los dueños del laboratorio que siguieran trabajando que por ellos no habría ningún problema.

[…] během procesu “teritoriální nezávislosti”, jehož účelem bylo hledat legální nebo ilegální doly zaměřené na těžbu zlata, jsme našli velké plochy oseté kokou za účelem zpracování alkaloidů. Z tohoto důvodu jsme přijali rozhodnutí vytrhat a zničit tyto rostliny, protože se proslýchá, že národní armáda dala při svých obchůzkách v uplynulých dnech majitelům laboratoře najevo, že mohou pokračovat ve své práci, že tato aktivita pro ně nepředstavuje žádný problém.

Protestní akce [15], které byly během let zorganizovány, měly vážné důsledky včetně vražd [16] některých vedoucích aktivistů za dosud nevyjasněných okolností. Akce nicméně nadále pokračují, stejně jako se nadále zvyšují investice [17] do nových kolumbijských těžebních projektů.

Další související články (ve španělštině a angličtině):
Colombia: Internautas comentan sobre la minería [18]
Colombia: patrimonio ambiental es amenazado por la minería [19]
Colombia: mineros huyen de asesinatos y atentados [20]
Colombia: Un viaje a la región de las minas de oro de Colombia [21]

Tato zpráva byla původně [22] publikována na blogu Globalizado.