Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Makedonie: Analytikové upozorňují na křehkost pokojného etnického soužití

Protesty vypukly ve Skopje v červenci 2014 po odsouzení šesti etnických Albánců pro takzvané „vraždy teroristické povahy“. Autor fotografie Siniša-Jakov Marušić. BIRN © 2014, publikováno se svolením.

Protesty vypukly ve Skopje v červenci 2014 po odsouzení šesti etnických Albánců pro takzvané „vraždy teroristické povahy“. Autor fotografie Siniša-Jakov Marušić. BIRN © 2014, publikováno se svolením.

Rakouský politolog a bloger Florian Bieber nedávno publikoval přehled komplikované etnické situace v Makedonii v článku nazvaném „Makedonie na pokraji krize“. Bieberova hluboká analýza poskytuje vhled do dozvuků nedávné série původně násilných etnických střetů a následně pokojných protestů.

Protesty byly vyvolány etnickým napětím kvůli odsouzení šesti makedonských mužů albánské národnosti za takzvané „vraždy teroristické povahy“, při kterých v roce 2012 zemřelo pět lidí. Ve svém článku Bieber zdůrazňuje:

Autoritářské tendence, budování státu na etnonacionalistickém základě a segregace dvou největších komunit vytváří výbušnou směs. Přestože protesty utichly, Makedonie je pravděpodobně jedinou zemí bývalé Jugoslávie, ve které etnické násilí stále představuje reálné riziko.

Osoby u moci nadále využívají ojedinělé incidenty jako příležitost k podněcování nenávistných projevů stejně jako k propagandě proti několika organizacím občanské společnosti, které veřejně varovaly před zneužíváním xenofobního strachu jako zástěrky pro krytí jiných problémů země, například vládní korupce.

Místní politický analytik Mersel Bilalli načrtl temnou prognózu vývoje makedonských problémů, a to krátce po letošním výročí podepsání Ochridské rámcové dohody — dohody, kterou uzavřela makedonská vláda se zástupci místní albánské minority v roce 2001, aby ukončila ozbrojený konflikt mezi militantní Národní osvobozeneckou armádou a makedonskými bezpečnostními složkami. Tím byly položeny základy ke zlepšení právního postavení albánského etnika. Bilalli zdůrazňuje:

Ochridská rámcová dohoda úspěšně zažehnala násilí v roce 2001, ale ještě po 13 letech nedokázala ani náznakem vytvořit to, co slibovala — toleranci, soužití, rovnost před zákonem, rovné příležitosti, demokratickou vládu, právní stát a celkový rozvoj. Naopak, nacházíme se uprostřed procesu demolice. Takže nyní máme místo trvalého smíření syrovou nenávist. Místo tolerance dochází k rvačkám v autobusech a na ulicích. Místo soudržnosti jsme vystaveni ničení domů a barů. Místo právního státu nám vládnou politické strany. Místo celkového rozvoje zaujímáme přední příčky v seznamu nejchudších států. Místo nezávislého soudnictví nám rozsudky píší politické strany a dochází ke zmanipulovaným soudním procesům. Všechno je ve stavu volného pádu. Pouze organizovaný zločin je na vzestupu. Máme společnost bez zákonů, bez morálky, bez hanby.

2 komentářů

Zapojit se do konverzace

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.