- Global Voices v češtině - https://cs.globalvoices.org -

Makedonie: Analytikové upozorňují na křehkost pokojného etnického soužití

Kategorie: Východní a střední Evropa, Makedonie, Občanská žurnalistika, Politika, Protesty, Války a konflikty
Protesty vypukly ve Skopje v červenci 2014 po odsouzení šesti etnických Albánců pro takzvané „vraždy teroristické povahy“. Autor fotografie Siniša-Jakov Marušić. BIRN © 2014, publikováno se svolením.

Protesty vypukly ve Skopje v červenci 2014 po odsouzení šesti etnických Albánců pro takzvané „vraždy teroristické povahy“. Autor fotografie Siniša-Jakov Marušić. BIRN © 2014, publikováno se svolením.

Rakouský politolog a bloger Florian Bieber [1] nedávno publikoval přehled komplikované etnické situace v Makedonii v článku nazvaném „Makedonie na pokraji krize“ [2]. Bieberova hluboká analýza poskytuje vhled do dozvuků nedávné série původně násilných [3] etnických střetů a následně pokojných [4] protestů.

Protesty byly vyvolány etnickým napětím [5] kvůli odsouzení šesti makedonských mužů albánské národnosti [6] za takzvané „vraždy teroristické povahy“, při kterých v roce 2012 zemřelo pět lidí. Ve svém článku Bieber zdůrazňuje:

Autoritářské tendence, budování státu na etnonacionalistickém základě a segregace dvou největších komunit vytváří výbušnou směs. Přestože protesty utichly, Makedonie je pravděpodobně jedinou zemí bývalé Jugoslávie, ve které etnické násilí stále představuje reálné riziko.

Osoby u moci nadále využívají ojedinělé incidenty [7] jako příležitost k podněcování nenávistných projevů stejně jako k propagandě proti několika organizacím občanské společnosti [8], které veřejně varovaly před zneužíváním xenofobního strachu jako zástěrky pro krytí jiných problémů země, například vládní korupce.

Místní politický analytik Mersel Bilalli načrtl temnou prognózu [9] vývoje makedonských problémů, a to krátce po letošním výročí podepsání Ochridské rámcové dohody [10] — dohody, kterou uzavřela makedonská vláda se zástupci místní albánské minority v roce 2001, aby ukončila ozbrojený konflikt mezi militantní Národní osvobozeneckou armádou [11] a makedonskými bezpečnostními složkami. Tím byly položeny základy ke zlepšení právního postavení albánského etnika. Bilalli zdůrazňuje:

Ochridská rámcová dohoda úspěšně zažehnala násilí v roce 2001, ale ještě po 13 letech nedokázala ani náznakem vytvořit to, co slibovala — toleranci, soužití, rovnost před zákonem, rovné příležitosti, demokratickou vládu, právní stát a celkový rozvoj. Naopak, nacházíme se uprostřed procesu demolice. Takže nyní máme místo trvalého smíření syrovou nenávist. Místo tolerance dochází k rvačkám v autobusech a na ulicích. Místo soudržnosti jsme vystaveni ničení domů a barů. Místo právního státu nám vládnou politické strany. Místo celkového rozvoje zaujímáme přední příčky v seznamu nejchudších států. Místo nezávislého soudnictví nám rozsudky píší politické strany a dochází ke zmanipulovaným soudním procesům. Všechno je ve stavu volného pádu. Pouze organizovaný zločin je na vzestupu. Máme společnost bez zákonů, bez morálky, bez hanby.