- Global Voices v češtině - https://cs.globalvoices.org -

Srbsko: Dva měsíce po povodních stále přetrvávají problémy se svobodou slova

Kategorie: Východní a střední Evropa, Srbsko, Digitální aktivismus, Média a žurnalismus, Občanská žurnalistika, Svoboda projevu
Těžké záplavy v Srbsku. Fotografie z 19. května 2014, autor Aleksandar Levajkovic, zdroj Demotix. [1]

Těžké záplavy v Srbsku. Fotografie z 19. května 2014, autor Aleksandar Levajkovic, zdroj Demotix.

Ve světě srbských digitálních médií je možné pozorovat znepokojující trend. Zpravodajské portály jsou stále častěji terčem záhadných hackerských útoků [2], které znemožňují uživatelům přistupovat k politicky citlivému obsahu. Obtěžování online novinářů, a to včetně fyzických hrozeb, je také na vzestupu.

Krátce po devastujících povodních, které zasáhly Srbsko v květnu 2014, došlo k útokům hackerů na několik místních webových serverů kritizujících přístup vlády k řešení situace. Stejně tak se ocitla mimo provoz celá blogová sekce webových stránek jednoho populárního deníku, a to krátce po zveřejnění satirického textu jedním z blogerů. Některé z osob, které kritizovaly způsob, jakým se vláda potýká s povodněmi, navštívili nečekaní hosté: policie vyslýchala [3] několik občanů na základě podezření ze „šíření paniky [4]“ na sociálních sítích.

Monitoring srbských internetových svobod provedený nadací SHARE v červnu a červenci 2014. Grafika nadace SHARE. [5]

Monitoring srbských internetových svobod provedený nadací SHARE v červnu a červenci 2014. Grafika nadace SHARE.

Zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), který se věnuje svobodě médií, vyjádřil [6] znepokojení ohledně webových útoků a policejních akcí. Šéf delegace EU a velvyslanec USA v Srbsku vyzvali k hlubšímu respektování svobody slova v digitálním světě a připojili se tím ke společné akci místních blogerů a zástupců médií [7]. V dopise [8] adresovaném evropskému komisaři vyjádřila evropská poslankyně Marietje Schaake své obavy ohledně cenzury internetu a tlaku na srbská zpravodajská média.

Útoky, které znepřístupnily několik srbských webových stránek, využívaly většinou schéma „distibuted denial-of-service“ (DDoS, doslova „distribuované odmítnutí služby“ — technika, při které dojde k zahlcení severu požadavky). Webová stránka Peščanik, která publikuje zprávy a komentáře, utrpěla údajně útok typu DDoS [9] v červnu 2014, a to v návaznosti na uveřejnění článků, ve kterých byl srbský ministr vnitra obviněn z plagiátorství týkajícího se jeho dizertační práce. V té době server Peščanik také odhalil, že bývalý rektor známé soukromé univerzity lhal o svém doktorátu z londýnské univerzity. Jeden z autorů, kteří pracovali na těchto reportážích, uvedl, že se hackeři nabourali [10] do jeho osobních emailů. Noviny Kurir čelily podobným problémům — útoky DDoS způsobily několikrát pád jejich stránek, naposledy 10. srpna [11].

Útoky [12] na zpravodajské servery nepředstavují v Srbsku, ve kterém má strana současného premiéra ve vládě absolutní většinu, nic nového. Již v minulosti se režim snažil potlačit [13] nezávislá média, zvláště během poslední série voleb [14] na počátku tohoto roku. V prosinci 2013 proběhl například hackerský útok [15] na webovou stránku Centra pro srbskou investigativní žurnalistiku (CINS) poté, co opublikovala reportáž [16] o autocenzuře srbských online médií. CINS bylo vystaveno podobným útokům také v únoru 2014.

Jednotliví novináři jsou také pod stále větším tlakem, a to zvláště v malých městech, kde jsou reportéři a nezávislí (občanští) novináři často vydáni na milost „místnímu panstvu“. V červnu tohoto roku srbský premiér a německá kancléřka uspořádali v Berlíně společnou tiskovou konferenci. Natalija Miletić, v Německu pracující novinářka, se zeptala [17] na údajnou cenzuru srbských médií a plagiátorské kauzy vysokých představitelů srbské vlády. Novinářce se nedostalo žádné odpovědi, zato ji ale srbské velvyslanectví v Berlíně brzy vyrozumělo, že na budoucích tiskových konferencích nebude vítána.

Další nepříjemný incident se odehrál, když srbský ministr pro mimořádné situace slovně napadl [18] novinářku centra CINS během rozhovoru, ve kterém se snažila ověřit jisté informace pro svou reportáž. Ministr se později omluvil a pokusil se poslat růže jako nabídku ke smíru. Květiny se ovšem vrátily odesílateli.

Během letošního léta zadržela [19] také srbská policie novináře televize RTV Mladenovac za příspěvek na Facebooku, který údajně „poškozoval pověst“ vysoce postaveného představitele vládnoucí Srbské progresivní strany. Ve městě Ruma vyhrožoval [20] majitel hotelu zřizovateli a redaktorovi zpravodajského portálu. Zástupce města Smederevo obvinil [21] několik novinářů ze šíření nepravdivých informací na Facebooku a přistoupil dokonce až k publikování výhružných komentářů a obrázku smrtky na své osobní stránce.

Tyto případy a další incidenty zdokumentované [22] nadací SHARE naznačují, že stav svobody slova v srbském mediálním prostoru po právu vyvolává stále větší znepokojení. Pokud je možno soudit podle komentářů novinářů a řadových občanů, existuje v rámci akcí, kterými srbská vláda zareagovala na letní povodně, jistý prostor ke zlepšení. Bohužel státní orgány místo toho, aby se zaměřily na vlastní neúspěchy, omezují svobodný projev na internetu a ignorují narušení práv a svobod v online světě.

Na druhou stranu by se v Srbsku mohly věci brzy změnit k lepšímu, a to díky tomu, že země nedávno přijala nové mediální zákony [23] — ty se nesnaží digitální média regulovat, přesto jim ale zároveň poskytují jisté možnosti registrace, které zaručí týmům online médií výsady tradičních sdělovacích prostředků.