Fotografie ze serveru flickr od uživatele Buen Rumbo [1] (licence CC BY-NC-SA 2.0).
Bez lékařského personálu, který by plynně mluvil domorodými jazyky, nebo bez náležitých služeb tlumočníků existuje v mexických nemocnicích riziko, že pacienti nedokážou adekvátně popsat své potíže, píše blogerka Yásnaya Aguilar ve svém pravidelném sloupku pro magazín EstePaís (Tato zem) [2]. Uvádí několik příkladů, kdy jí jazyk Mixe [3] poskytuje možnost mnohem přesněji popsat svou bolest sestře nebo doktorovi, kteří jím mluví, a jak může být překlad do španělštiny poněkud omezujícím. Píše:
En mixe por ejemplo tengo un conjunto de palabras distinto para nombrar el dolor físico: pëjkp, jäjp, pä’mp, we’tsp… Apenas hallo equivalentes para alguna en español. Las diferencias todavía son más grandes y hay momentos en los que sólo puedo describir un dolor en español o sólo alcanzo a nombrarlo en mixe. Hablar ambas lenguas me permite tener a mi servicio un inventario más nutrido de palabras para describir mi dolor, aunque en general, cuando algo me duele mucho, el mixe toma el control de mis pensamientos.
V jazyce mixe například existuje skupina různých slov pro pojmenování fyzické bolesti: pëjkp, jäjp, pä’mp, we’tsp. Pro některé z nich stěží najdu ve španělštině ekvivalentní výrazy. Rozdíly jsou opravdu velké a jsou chvíle, kdy můžu popsat bolest pouze španělsky nebo kdy se mi to podaří pouze v jazyce mixe. Mluvit oběma jazyky mi umožňuje mít k dispozici širší rejstřík slov k popsání bolesti, ačkoli běžně, když mě něco hodně bolí, přebírá mixe kontrolu mých myšlenek.
Všeobecné právo na zdravotní péči nemůže být garantováno, pokud většina nemocnic nemá žádné lékaře, kteří by mluvili domorodými jazyky, a když je tlumočení omezeno rozdílným chápáním lidského těla. Blogerka dodává, že to může potenciálně vést ke špatným diagnózám a že bez jazykových služeb „neexistuje žádná cesta, jak postavit mosty pro vzájemné pochopení a opravdu porozumět, že vaše ´bolí mě to´ může být stejné jako to moje“.