Kampaň, kterou vede bhútánský podnikatel, shromažďuje použité body a renovuje je, aby je rozdala těm, kteří si nemohou slušný pár bot dovolit. Kampaň „Help Shoe Bhutan“ rozdala zatím boty téměř 1 procentu obyvatel země (v Bhútánu žije 740 000 lidí).
Celý příběh začal u indického inženýra jménem Sandeep Gajakas, který vynalezl koncept [2] „čistírny bot“. Gajakas si všiml, že někteří lidé se ani nesnaží udržovat své boty. Pokud by jim někdo tuto službu nabídl, šlo by určitě o životaschopný obchodní model. V roce 2003 založil v Bombaji první indickou profesionální službu pro čištění a renovaci všech typů obuvi. Zatím se jeho franšíza ShoeVival [3] rozšířila do 10 měst ve třech zemích.
Mladý bhútánský podnikatel Dawa Drakpa uvedl ShoeVival do Bhútánu v roce 2011. Bhútánský bloger Passang Tshering [4] vypráví, co se tehdy odehrálo:
Jeho rodiče ho poslali do Bengalúru [v Indii], aby získal bakalářský titul v ošetřovatelství, ale k jejich zklamání se vrátil z Bombaje s franšízou na čištění bot a bez titulu. Nepředstavitelné — ale taková je nevyzpytatelnost osudu. [..]
Přes noc změnil to, co bylo dříve vnímáno jako ‘špinavá práce’, v sexy povolání.
[5]Dawa Drakpa [6] píše ve svém blogu o počátečních obtížích a o tom, jak jeho firma začala se sociálně orientovaným podnikáním nazvaným Help Shoe Bhutan [5]. Drakpa viděl velké množství bot na smetištích a uvědomil si, že jejich značná část by mohla být renovována a znovu použita. V Bhútánu, který má silný zemědělský charakter, musí mnoho dětí [7] chodit do školy několik kilometrů, a to bez obstojné obuvi. Farmáři často pracují na polích bosí, protože si nemohou boty dovolit.
Kampaň, během které byly sbírány staré boty, začala v září 2011. Drakpa o ní říká [7]:
Záměr byl jasný:
1. Sesbírat tolik starých bot, kolik půjde.
2. Renovovat je.
3. A nakonec je rozdělit mezi lidi, kteří si nemohou slušný pár bot dovolit.
Drakpa vzpomíná, kolik bhútánských organizací, podniků [9] a jednotlivců nabídlo projektu svou pomoc, ať už ve formě finančního příspěvku [10] nebo přímého zapojení. Čištění a opravení jednoho páru bot stály jen 80 ngultrumů (30 Kč), tuto službu poskytovala Drakpova „čistírna“. Motorkářský klub Bhútánští draci [11] se zapojil do distribuce obuvi ve venkovských oblastech, kde je bot nedostatek. Drakpa vypráví [12], jak členové klubu podnikli svou dobročinnou jízdu v chladném a mlhavém počasí, aby rozdali boty i další věci lidem v okrese Samtse [13] v jihozápadním Bhútánu.
K prvnímu rozdávání bot došlo v březnu 2012. Drakpa píše [15]:
Distribuční tým dorazil na místo kolem tří hodin odpoledne. A děti utvořily frontu. Dokonce i v tento okamžik jsem si nebyl příliš jistý, jak ty boty přijmou. […] Byly tam různé typy bot — pro dospělé i děti, žabky, holínky, kožené boty a mnohé další. […] Organizace Help Shoe Bhutan s sebou přivezla 221 párů čistých a opravených bot.
Děti postupně přicházely, aby si boty vyzkoušely… Všichni byli plní vzrušení, jasně jsme viděli, že si děti i dospělí vybírají své boty ještě předtím, než na ně přišla řada, aby si je vyzkoušeli. Brzy se děti a dospělí nahrnuli až k botám a ten pohled připomínal spíše rybí trh. Toto byla pro nás, jako distribuční tým, velká pocta.
Tým organizace Help Shoe Bhutan také rozdával boty v okrese Zhemgang, který patří v Bhútánu mezi ty nejchudší. Drakpa vzpomíná [16]:
Dosáhli jsme stavu, kdy jsme nenechali odejít jedinou osobu z místnosti, aniž by obdržela pár bot. Rozdávání začalo tím, že místní představitel (tshogpa) vyvolával jména podle domácností. Gewog (skupina vesnic) Bardo čítá 68 domácností a přibližně 300 lidí. Přivezené charitativní zboží zahrnovalo boty, oblečení, hračky, nové přikrývky, sladkosti, sušenky atd.
Během první kampaně, která probíhala do května 2012, se rozdalo kolem 1 300 párů bot. Druhá kampaň organizace Help Shoe Bhutan byla spuštěna [17] v červnu 2012 princeznou Chimi Yangzom Wangchuck [18], s plánem rozdat 2 000 párů obuvi. Iniciativa funguje nadále, k 21. květnu 2014 byl celkový počet rozdaných párů bot 5 996 [19].
Co bude dalším krokem kampaně? Podle facebookové stránky [21] navštěvuje nyní její tým střední školy, aby učil studenty, jak čistit a renovovat boty. Příspěvek z 24. července [22] zmiňuje:
Právě se snažíme naučit studenty postarat se o své vlastní boty. Často se říká: „Dej člověku rybu a bude mít jídlo na den. Nauč ho rybařit a on založí obchod a nakrmí své okolí.“
Na této facebookové stránce [23] můžete také projekt dále sledovat.