[1]„Bůh je s námi. Budete ho také filtrovat?!“ Autor fotografie Cyrus Farivar, ze serveru Flickr. V rámci licence CC BY-ND-SA 2.0.
Ve zprávě [2] vypracované Ministerstvem mládeže a sportu oznámila íránská vláda, že z 23,5 milionu mladých lidí, kteří jsou na internetu, využívá 69,3 % technologie, které jim mají umožnit obcházet cenzuru jako například proxy servery a virtuální privátní sítě (VPN), které poskytují přístup ke „globálnímu internetu“.
Pokud se Íránci v současnosti pokusí otevřít webovou stránku s materiálem, který je považován za nepřátelský vůči vládě nebo národním islámským ideálům, narazí často na firewall. Zpráva samotná nemluví o právním statutu využívání nástrojů, které umožní obcházení takových bariér. Ale podle íránského seznamu počítačových zločinů [3] je ilegální jak distribuce těchto nástrojů, tak poskytování instrukcí, jak je používat. Porušení těchto zákonů může vyústit v přísné potrestání.
Íránská politika týkající se používání internetu nadále působí v mnoha ohledech nesourodě a nedůtklivě. Minulý týden uvedl prezident Hassan Rúhání, že filtrování nemůže být v případě národu, jako je Írán, nikdy efektivní. O několik dní později začalo nicméně Ministerstvo kultury a islámského vedení blokovat zpravodajské servery [4], které nemají patřičnou tiskovou licenci. Stejně tak – ačkoli Rúhání a klíčoví členové jeho kabinetu patří mezi nejuznávanější uživatele Twitteru a Facebooku v zemi – zůstávají obě nejpopulárnější sociální sítě pro běžné uživatele internetu v Íránu blokovány [5].
S poukazem na nedávné zlepšení infrastruktury „pevného“ internetu i internetu v mobilu [6] argumentovali někteří, že Rúháního politika v otázkách internetu je jednou z nemnoha oblastí, kde jsou prohlášení vlády a její činy v souladu. Přesto zprávy, jako je tato, udržují celkovou atmosféru nejistoty mezi mnoha uživateli i místními zastánci svobodného internetu.