Tato výpověď byla sepsána na konci srpna 2014 blogerem a bojovníkem za lidská práva Befeqadu Hailu [1]. Zakládající člen Zone9 blogging collective [2] a člen virtuální komunity Global Voices byl 25. dubna 2014 zatčen [3] a poté spolu s dalšími členy Zóny9 (Zone9) a třemi novináři uvězněn. 17. července 2014 byli všichni zadržení obviněni [4] na základě místního trestního zákoníku a protiteroristického prohlášení z roku 2009. Befeqadu ve svém textu zmiňuje další zadržené, Ábela, Mahleta a Natnaela, kteří jsou členy společenství Zóna9.
Toto je druhý ze dvou dílů zkrácené verze Befeqadova svědectví, které bylo přeloženo z amharštiny do angličtiny Endalkem Chalou [5]. Ellery Robertsová Biddlová [6] text upravila a doplnila o souvislosti. Úplnou verzi Befeqadova svědectví si můžete přečíst ve formátu PDF [7].
[8]Pohled z letadla na vazební věznici Maekelawi v Addis Abebě. Zdroj: Google Earth. Původně zveřejněno organizací Human Rights Watch.
První díl ze série těchto článků pojednává o činnosti blogerů Zóny9 a jejich spolupráci, která předcházela jejich zatčení. Přečíst první díl. [9]
V tomto díle Befeqadu líčí průběh výslechů ve vazební věznici Maekelawi, kde je společně s dalšími kolegy zadržován.
Běžný maekelawský výslech
Obvyklé vyslýchací praktiky v Maekelawi jsou spíše o dominanci a podrobení se než o přesvědčení a tvořivosti. Místo získávání informací od „podezřelého“ policisté většinou hrají divadlo. Spoustu času tráví předstíráním toho, že už vědí, čeho jste se dopustili. Jestliže se jim nepodaří získat žádné informace touto cestou, donutí vás k přiznání pěstmi, mlácením, dlouhotrvající fyzickou námahou nebo bičováním.
Dospěl jsem k závěru, že tohle je v Maekelawi běžná praxe, protože jsem si to vytrpěl od pěti různých policistů. Jiní vězni mi potvrdili, že si prošli tím samým. Někteří se mi svěřili, že museli podstoupit dokonce ještě horší praktiky, které byly jasným zásahem do jejich soukromí. Byli donuceni se svléct do naha a stát nebo dělat sklapovačky až do úsvitu.
Setkal jsem se s lidmi, kteří předtím, než se dostali do Maekelawi, prodělali v neznámém vězení mučení jako ve středověku. Tito vězni si vytrpěli příšerně kruté praktiky jako například strhávání nehtů, bičování nebo nasazování kapuce přes hlavu, tzv. „hooding“. Byli mezi nimi i studenti z Haramaya University.[1] [10] Získané informace jsou znovu ověřeny pomocí dalších výslechů ve vazební věznici. Vězni nikdy neví, kde tyto brutální výslechy proběhly, protože mají po celou dobu zakrytou hlavu kapucí. Neznámá vězení jsou jak černé díry. Vychází najevo, že utrpení etiopských vězňů, které se zdálo dávnou minulostí, přece jen není tak vzdálené.[2] [11]
Befeqadu Hailu. Profilová fotografie z Global Voices.
V našem případě jsme byli nakonec donuceni přiznat svou vinu. Stalo se tak pod nátlakem. Nedokázali jsme snášet ten neustálý brutální a psychicky ponižující tlak. To maekelawské peklo se nedalo přežít. Nakonec jsme svým vyšetřovatelům řekli to, co chtěli slyšet. K jejich radosti jsme přidali co nejvíce možných sebeobvinění. Ovšem fráze typu „ano, chtěli jsme podněcovat násilí“ je nikdy nepotěšily, a proto naše doznání přepsali, aby se shodovala s jejich falešným obviněním. Někteří z nás se snažili ospravedlnit. Jiní museli snášet bití. Nakonec jsme ale podlehli nátlaku a všichni kromě našeho kolegy Ábela, který to tehdy odmítl, jsme pečlivě připravené výpovědi se svými přiznáními podepsali. Ábel mučení, kterému byl poté vystaven, přežil a jeho konečné přiznání je zcela nepravdivé, stejně jako ta naše.
Přečíst si: Deník z etiopského vězení, díl 1. [9]
Teď už víme, že mučení je součástí maekelawského obřadu, který odhaluje zločinnou „pravdu“. Dlouho jsem žil v domnění, že policejní výslechy jsou složité a vyžadují sofistikovanost, vědomosti a psychologické postupy, aby se zjistila fakta. Teď už vím, že policejní výslechy v Maekelawi nejsou ničím komplikovaným. Ve skutečnosti jsou jednoduché. Jsou jako stroje na vytváření pocitu viny ve vězních.
Pokud není prokázáno jinak, jste vinen. Toto je podstatou policejních výslechů v Maekelawi. Prohlašování vaší neviny, nebo dokonce snahy o vysvětlení, budou ignorovány. Vyšetřovatelé si pro vás nějaký zločin vymyslí.
Důkazy ke každému z doznání, ke kterým byla připojena naše přiznání viny, obsahují naše internetové kampaně, plány, články, které jsme napsali, školení, kterých jsme se zúčastnili, školící manuály, dovednosti, které jsme se pokusili sdílet.
Výběr z dokumentů předložených veřejným žalobcem jako důkaz proti blogerům Zóny9:
- On-line kampaň Stop cenzuře
- „Kdyby Wael Ghonim byl Etiopanem“ (fiktivní rozhovor s egyptským internetovým aktivistou) – 18 stran
- Školící příručka pro obránce lidských práv
- „Úloha sociálních médií v etiopských volbách v r. 2015“ – 9 stran
- Digitální bezpečnost: příručka pro obránce lidských práv – 18 stran
- Příručka Security-in-a-Box (vyvinuta organizací Tactical Technology Collective)
Tyto a mnohé další dokumenty byly zabaveny při domovních prohlídkách, které úřady u blogerů provedly během měsíců, jež předcházely soudnímu procesu. Dokumenty byly nalezeny doma nebo staženy z počítačů. Přečíst celý seznam. [12]
Všichni jsme očekávali, že jejich plánem bylo obvinit nás z trestného činu narušování veřejného pořádku. Žili jsme v domnění, že hlavním naším „zločinem“ bude nařčení z porušení paragrafu 257/8 Trestního zákoníku Etiopské federativní demokratické republiky [13]. Avšak nikoliv. Oficiálně jsme byli žalováni podle etiopského Protiteroristického prohlášení, především z porušení paragrafu č. 4 [14], který může vést k tvrdému trestu odnětí svobody v rozmezí 15 let až doživotí.
Pochybná výmluva je lepší než žádná?
Náš příběh se podle mého dá nejlépe objasnit na etiopské lidové pověsti o hyeně a oslovi.
Před dávnými časy pili osel i hyena ze stejné říčky. Útočná hyena si stěžovala oslovi, že jí špiní její vodu, přestože hyena pila výše proti proudu. Osel hyeně odpověděl, „přestaň hledat záminku, abys mě mohla napadnout“. Toto je i náš příběh, ve kterém jsme zosobněním osla.
Zatkli nás, aniž by o nás věděli něco víc než naše jména. Skutečně jsme věřili, že kdyby věděli, čím se zabýváme, mohli by nám porozumět. V tomto duchu jsme jim dokonce některé ze svých textů před svým zatčením předali přes jednoho z jejich agentů. Nemyslím si, že je četli. Naši vyšetřovatelé se jen zoufale snažili, abychom přiznali svou vinu. Proč by to dělali? Možná nás chtějí držet dál od etiopských sociálních médií, dokud neskončí všeobecné volby, které mají proběhnout v květnu 2015.
Dovolte mi, abych se prozatím zamyslel nad naší budoucností. Pustí nás? Nebudu rozebírat právní možnosti našeho „osvobození“, přezkoumám ale naši hypotetickou šanci. I kdyby nás etiopská federální policie, která je vládním aparátem, zatkla bezdůvodně, stejně se domnívali, že se jim podaří nějaký prohřešek najít.
Po pravdě řečeno, nemohli najít žádný usvědčující důkaz, dokonce ani v tom nejbujnějším výkladu etiopského protiteroristického prohlášení, které je už tak pojato hodně zeširoka. To jim však nezabránilo v tom, aby jej využili. Když se dostavili k soudu, aby nás obvinili, nepodali srozumitelný důkaz o našich trestných činech. Tato skutečnost ukazuje na to, že proti nám nemají oprávněné podezření či důkaz. Přesto nevěřím, že nás brzo propustí.
EPRDF (vládnoucí strana) je velmi tvrdohlavá.[3] [15] Když vidí, že vězni získali značnou podporu zvenčí a že jsou kritičtí vůči jejich vedení, nepustí je, alespoň ne bez toho, aby je neodlidštili. EPRDF je pošetilá jako malé dítě. Povšimněte si, že netvrdím, že celosvětová podpora, které se nám dostalo, nám nepomáhá. Vaše podpora je naším každodenním chlebem. Hřeje nás jako sluneční svit. Jsem si jistý, že nadejde den, kdy vám budeme moci poděkovat.
Mají nahnáno. Během týdnů, které předcházely našemu zatčení, nás obvinili z plánování povolební barevné revoluce s využitím jejich médií. Ačkoliv si musí být vědomi naší neviny, co se týče jejich obav z podněcování násilí po nadcházejících volbách, nechtějí riskovat, že dojde k ostré odezvě na jejich jednání.
Chtějí, abychom trpěli a abychom strávili čas ve vězení, protože tvrdě kritizujeme jejich politiku. Postrádají smysl pro slušnost, který by jim zabránil vynést rozsudek nad nevinnými lidmi.
Přečíst si: Deník z etiopského vězení, díl 1. [9]
Více se o případu blogerů Zóny9 můžete dozvědět na Trial Tracker Blog [16].
Šestice blogerů Zóny9 v Addis Abebě předtím než byli zatčeni. Befeqadu je třetí z leva. Foto zveřejněno s jejich souhlasem.