- Global Voices v češtině - https://cs.globalvoices.org -

Mezi Indií a Pákistánem dochází v Kašmíru k „nejhorším násilnostem za poslední desetiletí“

Kategorie: Jižní Asie, Indie, Pákistán, Historie, Mezinárodní vztahy, Občanská žurnalistika, Politika, Války a konflikty
Indičtí vesničané nesou mrtvé tělo Akrama Hussaina, který byl údajně zabit během pákistánské minometné palby ve vesnici Jeora v pohraniční oblasti Ranbir Singh Pura, asi 32 kilometrů od indického města Džammú. Autor fotografie Amarjeet Singh. Copyright Demotix (23/8/2014). [1]

Indičtí vesničané nesou mrtvé tělo Akrama Hussaina, který byl údajně zabit během pákistánské minometné palby ve vesnici Jeora v pohraniční oblasti Ranbir Singh Pura, asi 32 kilometrů od indického města Džammú. Autor fotografie Amarjeet Singh. Copyright Demotix (23/8/2014).

V Kašmíru opět dochází k růstu napětí [2], tentokrát podél takzvané Linie kontroly (Line of Control) [3] mezi Indií a Pákistánem. Za posledních několik dní došlo na hranici mezi těmito dvěma sousedními státy k několika přestřelkám, bylo zabito 17 civilistů a několik tisíců lidí z oblasti uteklo.

Nejnovější ozbrojený konflikt začal přibližně před dvěma týdny, 7. října, kdy indičtí a pákistánští vojáci zabili během přestřelky devět náhodných přihlížejících. Po této roztržce se obě strany navzájem obviňovaly z podněcování násilí. Během několika následujících dní panoval zdánlivý klid, poté ale v oblasti došlo k minometné a kulometné palbě, při které bylo zabito šest místních lidí, včetně tří dětí.

Ve snaze zmírnit napětí zřídili indičtí a pákistánští vojenští velitelé horkou telefonní linku [4], aby mohly být ozbrojené síly obou národů v pravidelném kontaktu. Zatím ale tato iniciativa mnoho výsledků nepřinesla.

Indie a Pákistán vytvořily Linii kontroly v roce 1972 po násilných střetech o Kašmír. Tato geografická konstrukce nedokázala ovšem přinést mír a obě země podepsaly formální klid zbraní až v roce 2003 po mimořádně dlouhém 14 let trvajícím období přestřelek [5] podél této hranice.

Současné nepokoje u Linie kontroly byly označeny za „nejhorší za poslední desetiletí [2]“ a mnozí se obávají, že by mohly vést k ukončení klidu zbraní z roku 2003. Úsilí napravit vztahy mezi oběma zeměmi zásadním způsobem selhalo. Indie se odmítla přidat k Pákistánu při setkáních s kašmírskými separatisty a indický premiér Nárendra Módí letos v srpnu zrušil plány [6] na schůzku se svým pákistánským protějškem.

Podle pákistánských představitelů neudělal Islámábád nic, čím by vyprovokoval indické útoky. „Nejsme schopni pochopit, proč si Indové vybírají za terč pákistánské civilní obyvatelstvo,“ sdělil [7] 8. října tisku pákistánský generálmajor.

Indické ozbrojené síly popisují události podobně, jen z opačné perspektivy [8].

Místní média informují o těchto potyčkách velmi polarizovaně. Noviny The Times of India například publikovaly články jako „Pákistán by mohl pokračovat ve střelbě na hranicích až do Diwali [místní slavnosti] [9]“, ve kterém obviňují Islámábád z „dalšího narušení příměří“. Noviny The Express Tribune se naproti tomu projevily více propákistánsky a uveřejnily například text „Eskalace napětí: Zatímco Indie pokračuje v ostřelování, Pákistán varuje před odplatou [10]“, ve kterém naznačují, že nedávné násilné střety vyprovokovala Indie. Silně liberální noviny Karachi Post také obvinily [11] indické jednotky, že začaly střílet jako první.

Na Twitteru se k nesourodému zpravodajství vyjadřovalo mnoho lidí, řada příspěvků je zabarvena cynicky. Například Omar Waraich o krizi na Linii kontroly píše:

Srážky na Linii kontroly: Pákistánská média: bylo zabito 5 Pákistánců, indická média: bylo zabito 6 Indů.

Nesrovnalosti ve zpravodajství rozčilují mnoho uživatelů internetu. Salman Akram Raja argumentuje, že mediální informační válka zhoršuje přestřelky v ulicích:

Média jak v Indii, tak v Pákistánu vytváří paralelní světy zloby a utrpení. Tucty kanálů, ale žádné porozumění pro názory druhé strany.

Od začátku října byl klid zbraní na Linii kontroly narušen jedenáctkrát [16] a Indie ani Pákistán formálně neuznaly svou odpovědnost za rozpoutání konfliktu. Konec krize je v nedohlednu a jediné, co mohou dělat lidé v regionu, je nečinně přihlížet a doufat, že tento konflikt mezi dvěma jadernými velmocemi nebude dále eskalovat.