Každý rok navštíví ostrovní stát Maledivy kvůli jeho slunnému teplému počasí a ohromující přírodní kráse přibližně milion turistů.
Je zde ovšem jeden nežádoucí následek všech těchto návštěv, a to sice smetí, které za sebou turisté zanechají. Nakládání s odpadem – ať už pochází od návštěvníků nebo od 395 000 místních obyvatel – se pro tuto malou zemi stává opravdovým problémem.
Aby vláda tuto záležitost vyřešila, rozhodla se v prosinci 1991 využívat samostatný ostrov jako odkladiště obrovského množství odpadu, který vyprodukuje turistický průmysl. Thilafushi, přezdívaný jako „Ostrov odpadků“, byl původně lagunou jménem „Thilafalhu“ o délce 7 kilometrů a šířce 200 metrů v nejmělčích oblastech. Zde byly vykopány velké díry, do nich byl uložen odpad, překryt vrstvou suti a poté stejnoměrně zahlazen bílým pískem.
welcome to the maldives! #thilafushi #rubbishisland #müllinsel pic.twitter.com/W7khANOFV5
— nika (@kollerannika) July 11, 2014
Vítejte na Maledivy!
Na ostrov Thilafushi se denně přiváží přibližně 330 tun smetí, většina pochází z hlavního města Malé. V jednu dobu sem bylo ročně sváženo množství odpadu odpovídající 31 000 plně naložených nákladních aut. Také zde dochází k pálení odpadků pod širým nebem.
Anyone concerned of what the Locals and Foriegners working in #Thilafushi inhales? Unknown stuff burned pic.twitter.com/r7ksUq2rwp
— Ari[p]h ™ (@Aariphh) August 17, 2013
Stará se někdo o to, co místní a cizinci pracující na Thilafushi dýchají? Spalování neznámých materiálů.
Dnes zabírá Thilafushi plochu více než 0,43 kilometru čtverečního, která je pronajímána pro průmyslovou činnost – například výrobu lodí, balení cementu, plnění lahví s metanem a velkokapacitní skladování.
Na blogu organizace pro životní prostředí Bluepeace bylo uveřejněno, že chemikálie z použitých baterií, azbest, olovo a další potenciálně nebezpečný odpad smíchaný s komunálním pevným odpadem uniká do vody a vytváří na Maledivách vážné ekologické a zdravotní problémy. Toto znepokojení ovšem nevyústilo ze strany místních aktivistů v jakoukoli protestní kampaň.
Do you think Thilafushi is a mistake? Imagine the state of the rubbish in 20 yrs time? Can our sea be saved? pic.twitter.com/Mw7YXS17OS
— Leela (@leelamad) April 13, 2014
Myslíte si, že je Thilafushi chybou? Představíte si, jak bude vypadat tento odpad po 20 letech? Může být naše moře zachráněno?
Na stránkách cestovatelského projektu Atlas Obscura popisuje Mordy tuto situaci:
Komerční aktivita společně s bezhlavým vyvážením odpadu zanesla lagunu velkým množstvím toxického materiálu – děravé sudy ropy, azbest, olovo a další zdraví nebezpečné kovy se mísí s denním odpadem domácností a vytváří jedovatou směs. Na ostrově je jen málo věcí, které uniknou tomuto znečištění, protože se škodlivé látky dostávají do vody a kouř, který vzniká při spalování odpadu, zahlcuje vzduch.
Filmová tvůrkyně Alison Teal natočila dokument o svém pobytu na Maledivách jako část své série online filmů Alison's Adventures (Alisonina dobrodružství). Některé pozoruhodné fotografie z Alisoniny cesty na ostrov odpadků můžete najít zde.
Poté, co vlna odpadků zalila lagunu ostrova a byla unášena dále do moře, vydala vláda v prosinci 2011 dočasný zákaz svážet na ostrov smetí. Nyní ale všechen odpad z města Malé opět končí na tomto místě.
Alibeyya komentuje článek na místním zpravodajském serveru Minivan News a poukazuje na jádro problému:
Citlivé životní prostředí Malediv potřebuje zodpovědný systém nakládání s odpadem. Jde o velkou výzvu, pokud uvážíme zeměpisnou situaci, ve které se každý ostrov včetně letovisek musí starat o své vlastní smetí. [..] Letoviska by měla být schopna zbavit se odpadu bez toho, aby ho vozila do laguny ostrova Thilafushi.
Na začátku roku 2013 se objevily zprávy, že nakládání s odpadem z Malediv je komplikováno místními politiky a nedostatkem finančních prostředků. Kromě informací o ilegálním vyvážení odpadků na Thilafushi panovaly také velké zmatky ohledně toho, kdo nese za nakládání s odpadem odpovědnost. Správa Thilafushi byla v roce 2010 převedena na městkou radu v Malé a v roce 2011 byla podepsána smlouva s indickou společností Tatva Global Renewable Energy, která měla ostrov revitalizovat a vyřešit problém s odpadem.
Tato dohoda ovšem nebyla kvůli byrokracii a politickým zásahům nikdy naplněna a nedávno byla zrušena. Tím se budoucnost ostrova Thilafushi stala nejistou.
Abdullah Faraz píše ve svém sloupku na serveru Minivan News:
První věcí, které je třeba si všimnout pod všemi těmi politickými frázemi a manévrováním, je fakt, že jde o skutečný problém, který ovlivňuje mnoho životů – jde o nebezpečí pro veřejné zdraví, učitelé a studenti jsou hospitalizováni, zavírají se školy, je tu kouř a zápach atd.
Veřejnost má právo být kvůli této krizi rozhořčena, je pobouřena a ve stavu nejvyšší pohotovosti, a to z dobrého důvodu.
Druhou věcí ovšem je, že jde o uměle vytvořenou krizi a že zde není žádný zřejmý směr, kterým by mohla být tato syrová energie veřejnosti namířena.
Jedno je ovšem jisté. Podle plánu se má příští měsíc na ostrově Thilafushi otevřít nové vězení.
“@vaavu: Thilafushi jail which can accommodate 100 prisoners to open next month http://t.co/SPTCPwDWNU via @vaavu“
— Shumba Gong (@ShumbaGong) octubre 20, 2014
Vězení na Thilafushi, které pojme 100 vězňů, se má otevřít příští měsíc.