Každý rok navštíví ostrovní stát Maledivy kvůli jeho slunnému teplému počasí a ohromující přírodní kráse přibližně milion turistů [2].
Je zde ovšem jeden nežádoucí následek všech těchto návštěv, a to sice smetí, které za sebou turisté zanechají. Nakládání s odpadem – ať už pochází od návštěvníků nebo od 395 000 místních obyvatel – se pro tuto malou zemi stává opravdovým problémem.
Aby vláda tuto záležitost vyřešila, rozhodla se v prosinci 1991 využívat samostatný ostrov jako odkladiště obrovského množství odpadu, který vyprodukuje turistický průmysl. Thilafushi [3], přezdívaný jako „Ostrov odpadků“, byl původně lagunou jménem „Thilafalhu“ o délce 7 kilometrů a šířce 200 metrů v nejmělčích oblastech. Zde byly vykopány velké díry, do nich byl uložen odpad, překryt vrstvou suti a poté stejnoměrně zahlazen bílým pískem.
welcome to the maldives! #thilafushi [4] #rubbishisland [5] #müllinsel [6] pic.twitter.com/W7khANOFV5 [7]
— nika (@kollerannika) July 11, 2014 [8]
Vítejte na Maledivy!
Na ostrov Thilafushi se denně přiváží přibližně 330 tun smetí [9], většina pochází z hlavního města Malé. V jednu dobu sem bylo ročně sváženo množství odpadu odpovídající 31 000 plně naložených nákladních aut. Také zde dochází k pálení odpadků pod širým nebem.
Anyone concerned of what the Locals and Foriegners working in #Thilafushi [10] inhales? Unknown stuff burned pic.twitter.com/r7ksUq2rwp [11]
— Ari[p]h ™ (@Aariphh) August 17, 2013 [12]
Stará se někdo o to, co místní a cizinci pracující na Thilafushi dýchají? Spalování neznámých materiálů.
Dnes zabírá Thilafushi plochu více než 0,43 kilometru čtverečního, která je pronajímána pro průmyslovou činnost – například výrobu lodí, balení cementu, plnění lahví s metanem a velkokapacitní skladování.
Na blogu organizace pro životní prostředí Bluepeace bylo uveřejněno [13], že chemikálie z použitých baterií, azbest, olovo a další potenciálně nebezpečný odpad smíchaný s komunálním pevným odpadem uniká do vody a vytváří na Maledivách vážné ekologické a zdravotní problémy. Toto znepokojení ovšem nevyústilo ze strany místních aktivistů v jakoukoli protestní kampaň.
Do you think Thilafushi is a mistake? Imagine the state of the rubbish in 20 yrs time? Can our sea be saved? pic.twitter.com/Mw7YXS17OS [14]
— Leela (@leelamad) April 13, 2014 [15]
Myslíte si, že je Thilafushi chybou? Představíte si, jak bude vypadat tento odpad po 20 letech? Může být naše moře zachráněno?
Na stránkách cestovatelského projektu Atlas Obscura popisuje [16] Mordy tuto situaci:
Komerční aktivita společně s bezhlavým vyvážením odpadu zanesla lagunu velkým množstvím toxického materiálu – děravé sudy ropy, azbest, olovo a další zdraví nebezpečné kovy se mísí s denním odpadem domácností a vytváří jedovatou směs. Na ostrově je jen málo věcí, které uniknou tomuto znečištění, protože se škodlivé látky dostávají do vody a kouř, který vzniká při spalování odpadu, zahlcuje vzduch.
Filmová tvůrkyně Alison Teal natočila dokument o svém pobytu na Maledivách jako část své série online filmů Alison's Adventures [18] (Alisonina dobrodružství). Některé pozoruhodné fotografie z Alisoniny cesty na ostrov odpadků můžete najít zde [19].
Poté, co vlna odpadků [20] zalila lagunu ostrova a byla unášena dále do moře, vydala vláda v prosinci 2011 dočasný zákaz [21] svážet na ostrov smetí. Nyní ale všechen odpad z města Malé opět končí na tomto místě.
Alibeyya [20] komentuje článek na místním zpravodajském serveru Minivan News a poukazuje na jádro problému:
Citlivé životní prostředí Malediv potřebuje zodpovědný systém nakládání s odpadem. Jde o velkou výzvu, pokud uvážíme zeměpisnou situaci, ve které se každý ostrov včetně letovisek musí starat o své vlastní smetí. [..] Letoviska by měla být schopna zbavit se odpadu bez toho, aby ho vozila do laguny ostrova Thilafushi.
Na začátku roku 2013 se objevily zprávy [22], že nakládání s odpadem z Malediv je komplikováno místními politiky a nedostatkem finančních prostředků. Kromě informací o ilegálním vyvážení odpadků na Thilafushi panovaly také velké zmatky [23] ohledně toho, kdo nese za nakládání s odpadem odpovědnost. Správa Thilafushi byla v roce 2010 převedena na městkou radu v Malé a v roce 2011 byla podepsána smlouva [24] s indickou společností Tatva Global Renewable Energy, která měla ostrov revitalizovat a vyřešit problém s odpadem.
Tato dohoda ovšem nebyla kvůli byrokracii a politickým zásahům nikdy naplněna a nedávno byla zrušena [25]. Tím se budoucnost ostrova Thilafushi stala nejistou.
Abdullah Faraz [26] píše ve svém sloupku na serveru Minivan News:
První věcí, které je třeba si všimnout pod všemi těmi politickými frázemi a manévrováním, je fakt, že jde o skutečný problém, který ovlivňuje mnoho životů – jde o nebezpečí pro veřejné zdraví, učitelé a studenti jsou hospitalizováni, zavírají se školy, je tu kouř a zápach atd.
Veřejnost má právo být kvůli této krizi rozhořčena, je pobouřena a ve stavu nejvyšší pohotovosti, a to z dobrého důvodu.
Druhou věcí ovšem je, že jde o uměle vytvořenou krizi a že zde není žádný zřejmý směr, kterým by mohla být tato syrová energie veřejnosti namířena.
Jedno je ovšem jisté. Podle plánu se má příští měsíc na ostrově Thilafushi otevřít nové vězení.
“@vaavu [27]: Thilafushi jail which can accommodate 100 prisoners to open next month http://t.co/SPTCPwDWNU [28] via @vaavu [27]“
— Shumba Gong (@ShumbaGong) octubre 20, 2014 [29]
Vězení na Thilafushi, které pojme 100 vězňů, se má otevřít příští měsíc.