LGBT skupiny jsou v Kyrgyzstánu v ohrožení. Foto Creative Commons.

Zákon, který v současné době prochází v kyrgyzském parlamentu schvalovacím procesem, bude mít v případě svého přijetí negativní dopad na už tak potlačovanou LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transgender osoby) komunitu této země. Zavdává důvod k obavám, že úroveň lidských práv se v Kyrgyzstánu rychle sníží.

První čtení zákona, který trestá občany za „pozitivní přístup k netradičním sexuálním vztahům“, proběhlo 15. října. Pro hlasovalo 79 poslanců, pouze sedm bylo proti.

Navrhovaný zákon je v této oblasti světa jedním z nejtvrdších zákonů proti LGBT osobám. Je dokonce ještě přísnější než ruský tzv. „zákon proti gay propagandě“ (gay propaganda law), z jehož nápodoby jsou zákonodárci obviňováni. Kyrgyzský zákon slibuje vysoké pokuty a dokonce pobyt ve vězení všem občanům, kteří budou „sdílet jakékoliv informace o netradičních sexuálních vztazích“.

Pokud zákon v následujících měsících projde druhým a třetím čtením, svoboda projevu a shromažďování bude omezena jak pro LGBT komunitu, tak i pro novináře a občanské aktivisty. Aby ale zákon vstoupil v platnost, musí ho ještě podepsat prezident Almazbek Atambajev. Pokud podepsat odmítne, parlament bude potřebovat dvoutřetinovou většinu, aby ho přehlasoval. Zákon byl parlamentu poprvé představen v březnu tohoto roku.

Tento zákon představuje pro Kyrgyzstán a jeho LGBT komunitu vážnou hrozbu. Homosexualita zde byla legalizována v roce 1998 po odvolání příslušného ustanovení sovětského Trestního zákoníku. I když se Kyrgyzstán pro LGBT osoby nestal vyloženě útočištěm, země byla relativně tolerantnější než její středoasijští sousedé. V posledních letech se to ale začalo měnit a přiznat se k homosexuální orientaci je čím dál tím nebezpečnější. Zpráva organizace Human Rights Watch z ledna 2014 upozornila na vzrůstající počet násilných činů a také na policejní šikanu, se kterou se homosexuálové v Kyrgyzstánu setkávají.

Inspirace: Putinismus a islám

Kurmanbek Dyikanbaev, který zákon silně podporuje, řekl 7.10. v rádiu Azattyk: „Měli bychom chránit tradiční rodinu. Západ nám vnucuje představy o normálnosti homosexuálních rodin.“ Dyikanbaev Západ dále obvinil, že homosexualitu přímo povzbuzuje a ničí tak kyrgyzskou morálku.

Vocativ označuje jako hlavní příčinu vzniku zákona vzrůstající popularitu náboženství, především islámu. Přes 75 % kyrgyzských občanů se prohlašuje za muslimy a radikalismus mezi mladými lidmi narůstá. V únoru byla náboženskými autoritami na kyrgyzské homosexuály vyhlášena fatva.

I když oficiální představitelé vlády prohlásili fatvu za protiústavní, někteří aktivisté si všímají vzrůstajícího vlivu islámských norem na její členy. Bakijevova vláda, která byla u moci do roku 2010, proti projevům islámského náboženství tvrdě zasahovala, a i po jejím pádu zůstal Kyrgyzstán oficiálně sekulárním státem – jak bylo potvrzeno i v nové úpravě ústavy. Ale Bůh a islám si cestu do politických projevů stejně našli, jak upozorňuje zpráva PEN International ze září 2014.

Na atmosféru v Kyrgyzstánu má dopad i vzrůstající ekonomický a politický vliv Ruska. Kyrgyzstán je „dokonalou pokusnou myší“, píše Masha Gessen v The New York Times. „Je malý, chudý a snadno podlehne ruskému tlaku.“ Muzaffar Tursunov, kyrgyzský novinář, souhlasí s tím, že Kyrgyzstán se nechá snadno ovlivnit ideologií a zákony převzatými z Ruska. Ve zprávě PEN International říká, že kyrgyzští politici „si zákony vyhledají na internetu a pak v nich jen nahradí slovo ‘ruský‘ slovem ‘kyrgyzský‘“.

Místní a mezinárodní reakce

Několik vlád a lidskoprávních organizací zákon odsoudilo. Americká ambasáda vyjádřila „hluboké znepokojení“. Ve svém prohlášení uvedla: „Nikdo by neměl být umlčen nebo uvězněn kvůli tomu, kým je nebo koho miluje. Zákony, které diskriminují jednu skupinu obyvatelstva, ohrožují základní práva všech.“ Ambasáda také vyzvala zákonodárce, aby „se postavili legislativě, která kriminalizuje vyjadřování identity a omezuje občanskou společnost“.

Organizace Labrys vyzývá své příznivce, aby na Kyrgyzstán vytvořili mezinárodní tlak – aby pořádali protesty a organizovali petice, které přimějí vlády (hlavně ty „nezápadní“) vyjádřit nesouhlas s tím, co se v Kyrgyzstánu děje. Dále žádá, aby své znepokojení vyjádřily i nadnárodní korporace. Aktivisté také požadují, aby mezinárodní dárcovské organizace upravily poskytování pomoci tak, aby ji obdržely jen země, které podporují lidská práva. Žádají také sankce pro osoby, které veřejně vyjadřují homofobii a tím podporují nenávist vůči LGBT. A nakonec se dožadují ještě úpravy pravidel pro udílení azylu LGBT osobám, které byly nuceny opustit své domovy.

Jen několik málo zákonodárců v Kyrgyzstánu proti zákonu nepřestává bojovat. Assiya Sasykbaeva, místopředsedkyně zákonodárného sboru, a Natalia Nikitenko, předsedkyně komise pro lidská práva, jsou dvěma ze sedmi poslanců, kteří hlasovali proti návrhu. Jako důvod uvádějí policejní šikanu gayů a také potenciál zákona negativně ovlivnit lidská práva.

Bohužel ne všichni poslanci, kteří hlasovali proti, se obávají o stav lidských práv. Galina Skripkina, která nazývá homosexualitu „chorobou“, sice hlasovala proti, ale jak znovu zdůraznila, výhrady má pouze proti znění zákona v této podobě, kdežto její podpora záměrům zákona trvá. Postoj poslankyně ukazuje, že šance na zastavení zákona v dalších čteních je mizivá. „Pokud bude zákon v pořádku z hlediska dodržování regulačních předpisů, rozhodně ho podpořím,“ sdělila Skripkina.