Africkým kontinentem se šíří ozvěna prodemokratických protestů mladých lidí v Burkině Faso. Pár dní po sesazení prezidenta Blaise Compaorého, který stál v čele země 27 let, to vypadá, že jsou mladí lidé v další africké zemi připraveni rozloučit se s jiným vládcem, který je již dlouho u moci, a tím je džibutský Ismaïl Omar Guelleh.
Místní tyranský vůdce stojí u kormidla Džibutska od roku 1999 a udržel si svou pozici navzdory několika národním protestům, které požadovaly pro zemi nové alternativy. Džibutská republika je bývalou francouzskou kolonií, ve které žije asi 850 000 obyvatel a která se nachází mezi Eritreou, Etiopií a Somálskem.
V roce 2010 se Guellehovi podařilo prosadit ústavní reformu, díky které mohl zůstat v úřadě třetí funkční období. Jde přesně o tu samou strategii udržení moci, která v Burkině Faso vyprovokovala sesazení Compaorého. Guelleh zastává post prezidenta 15 let, jeho strana ovšem vládne již 34 let.
3. listopadu pochodovalo sdružení Mouvement des Jeunes de l'Opposition (MJO, Hnutí opoziční mládeže) ulicemi hlavního města Džibuti a požadovalo uskutečnění transparentních demokratických voleb. Zde je video z protestů:
Džibutský bloger Houssein Ibrahim Houmed napsal o událostech v Burkině Faso:
Vu de Djibouti, je peux dire avec certitude que les sympathisants du parti politique d’Uguta-Toosa (Djibouti) soutiennent le juste combat du peuple Burkinabé. J’invite la coalition USN (Union pour le salut National) de l’opposition djiboutienne d’exprimer leur indéfectible solidarité à l’endroit de la résistance que les Burkinabés contre la dictature de Blaise Compaoré.
Při pohledu z Džibutska mohu s jistotou říci, že sympatizanti politické strany Uguta-Toosa (Džibutsko) podporují spravedlivý boj občanů Burkiny Faso. Vyzývám koalici USN (Union pour le Salut National) [Unie pro národní spásu] džibutské opozice, aby vyjádřila svou neochvějnou solidaritu s odporem obyvatelů Burkiny Faso proti diktatuře [prezidenta] Blaise Compaorého.
Guellehův režim je známý tím, že nebere zřetel na demokratické procesy. Před volbami v roce 2011 zakázala vláda všechny demonstrace a svévolně zatýkala pokojné demonstranty a opoziční vůdce, jak udává organizace Human Rights Watch.
Kromě toho je pokračující džibutský boj za posílení demokracie komplikovaným způsobem zatížen vztahy této země s většími sousedy stejně jako její nadějnou ekonomickou budoucností.
Etiopie, Eritrea a Somálsko čelí svým vlastním výzvám při začleňování udržitelného demokratického procesu do své politiky. Důraz na boj proti terorismu v regionu umožnil vůdcům těchto zemí získat štědrou podporu ze strany USA bez mnoha jinak běžných nároků na demokratické reformy. Kromě toho potenciál rychlého růstu místních ekonomik dále upevnil mocenskou pozici prezidenta Guelleho. Malik Ibrahim, expert na oblast Afrického rohu, vysvětlil, jak Guelleh využil mezinárodní síť pro posílení své moci:
Američané, Francouzi, Němci, Číňané, Rusové a dokonce i Japonci soupeří o vliv v rámci vlády země. Výsledkem je, že hlavním zdrojem příjmů Džibutska je nájem, který účtuje svým partnerům ze Západu za využívání místních vojenských zařízení. Přestože je přesná výše těchto částek nejasná, platí USA přibližně 60 milionů dolarů ročně, zatímco jak Francouzi, tak Japonci přispívají zhruba 30 miliony dolarů. Nedávno podepsala džibutská vláda partnerství s Čínou týkající se bezpečnosti a strategické obrany. Džibutsko nabízí Číně vojenská zařízení výměnou za výcvik svých vojenských sil.
Jak ovšem ukázaly události v Burkině Faso, vše se může rychle změnit. Bloger Houssein Ibrahim Houmed nabízí zemi naději:
La disparition du régime de Guelleh sera effective, consommée et probante, que lorsque un Etat de droit sera instauré en République de Djibouti. J’ose espérer que les Etats-Unis d’Amérique, le Japon et la France favoriseront l’avènement de la démocratie et qu’ils ne cautionneront pas une prise de pouvoir par les héritiers haineux du sous clan.
Zánik Guellehova režimu bude efektivní, plný a přesvědčivý, pouze pokud bude v Džibutské republice zaveden právní stát. Doufám, že Spojené státy americké, Japonsko a Francie podpoří nástup demokracie a nebudou tolerovat pokračování vlády tohoto odporného klanu.