Krize identity argentinských slumů

Obyvatelé slumů postavili protestní stan poblíž Obelisku. 22. dubna 2014, autor fotografie Claudio Santisteban, ze serveru Demotix.

Obyvatelé slumů postavili protestní stan poblíž Obelisku. 22. dubna 2014, autor fotografie Claudio Santisteban, ze serveru Demotix.

Argentinské chudinské čtvrti, tzv. villas miserias, prožívají krizi identity. Nyní ovšem budou nejspíše moci počítat s pomocí, kterou předběžně schválila argentinská vláda – 7. říjen má být vyhlášen za Den identity slumu (Día de la Identitidad Villera). Toto datum bylo vybráno jako pocta místnímu „slumovému“ faráři, otci Carlosu Mugicovi.

Identita slumu přesahuje socioekonomické faktory a projevuje se například v hudbě cumbia villera (cumbia slumu), jak ji pojmenoval její tvůrce Pablo Lescano. Na jeho blogu nalezneme hudbu jeho skupiny Damas Gratis, která tento žánr založila, i její historii.

Corría el año 1999 y Pablo tiene un accidente en moto por lo que es operado de las 2 piernas y queda postrado en camilla. Es ahi donde empiesa (sic) a formarse la idea de tener un grupo que toque colombianos y haga mover a la gente en el baile. Estando en camilla crea las letras del primer disco de Damas Gratis “Para Los Pibes” , claro que faltaba un cantante. Al ver que no se conseguia cantante para el nuevo proyecto decide darle èl (sic) la voz a la banda. Es asi que nace “Damas Gratis”. 

V roce 1999 měl Pablo nehodu na motorce, kvůli které mu byly operovány obě nohy a zůstal upoután na lůžku. Právě tam se začala formovat myšlenka založit skupinu, která by hrála kolumbijskou hudbu a donutila by lidi tancovat. Ještě na lůžku napsal texty k prvnímu albu skupiny Damas Gratis, „Para Los Pibes“ [Pro kluky], samozřejmě ovšem chyběl zpěvák. Když zjistil, že zpěváka pro nový projekt nesežene, rozhodl se dát své skupině hlas sám. Tak se zrodily „Damas Gratis“.

Identita argentinského slumu se také vyznačuje jazykem, který je znám jako lunfardo villero:

Voy a contarles un poco sobre la jerga villera, el lenguaje con el que se identifican quienes habitan las villas miseria y en el que cristaliza la realidad social, cultural y económica de una clase que suele ser estigmatizada por la pobreza, la delincuencia y las drogas. La música, especialmente la ‘cumbia villera’, es esgrimida como marca identitaria y expresión de esa realidad.

Povím vám něco o žargonu slumu. Je to jazyk, kterým se rozpoznají ti, kteří žijí ve slumech, odráží společenskou, kulturní a ekonomickou realitu této společenské třídy obyvatel, která je stigmatizována chudobou, trestnou činností a drogami. Hudba, zvláště „cumbia villera“, je považována za známku identity i za způsob, jak tuto realitu vyjevit.

Některé z výrazů, které sesbíral blog Español (con Virgulilla) (Španělština (s vlnovkou)) jsou:

mechero: persona que roba ropa en las tiendas(del Pequeño Diccionario tumbero)
chamullar: charlar, conversar, generalmente con el fin de lograr algo. Chamullo/Chamuyo es una palabra que el lunfardo tomó del caló (dialecto de los gitanos de España). En “La reina del tango”, Enrique Cadícamo escribió: El gotán se te fue al corazón como un dulce chamullo de amor.
tranza: vendedor de droga
chorro: ladrón
gil (palabra del lunfardo que también deriva del caló): tonto. En su Diccionario del lunfardo, Gobello menciona los aumentativos gilón y gilún, este último con influencia del genovés, así como los despectivos gilastro y gilastrún. También es usual la inversión “logi”
fierro: revólver

mechero: Osoba, která krade v obchodech (z Pequeño Diccionario tumbero [Malého vězeňského slovníku]).
chamullar: Klábosit, povídat si, obecně se záměrem něčeho dosáhnout. Chamullo/chamuyo je slovo slangu lunfardo převzaté z caló, dialektu španělských cikánů. Ve svém díle „La reina del tango“ (Královna tanga) napsal Enrique Cadícamo: „El gotán se te fue al corazón como un dulce chamullo de amor.“ (Tango se ti dostane do srdce jako sladké klábosení lásky.)
tranza: Prodejce drog.
chorro: Zloděj.
gil (další slovo také odvozené z caló): Hloupý. Ve svém slovníku slangu lunfardo zmiňuje Gobello augmentativa gilón a gilún, druhé z nich bylo ovlivněno janovským dialektem, stejně jako hanlivá slova gilastro a gilastrún. Inverze tohoto slova, logi, je také běžná.
fierro: revolver

Před rokem se začala šířit první videa stand up villero (stand-up ze slamu), komické monology o životě v chudinských čtvrtích. Uživatel YouTube Cosecha Roja sdílel jedno takové video:

Plán vytvořit „Den identity slumu“ je ovšem zpochybňován opozicí, která nechce z chudoby vytvořit kult. Na blogu El no soy lo que debería  (Nejsem ten, kdo bych měl být) byla položena otázka, zda je vhodné oslavovat hodnoty chudinských čtvrtí:

Lo que tiene que hacer el Estado es tener el Norte de que no haya mas (sic) villas. No reivindicar el orgullo villero. Nadie que elija quiere vivir en un lugar con olor a mierda, durmiendo tres generaciones en una pieza, y teniendo escuelas de cuarta y pasando miseria. Nadie quiere elegir la villa.

To, co by vláda měla dělat, je zajistit, aby na severu nebylo více slumů. Ne podporovat jejich pýchu. Nikdo, kdo si může vybrat, nechce žít na místě se zápachem výkalů, kde spí tři generace v jedné místnosti, kde jsou špatné školy a kde každý žije v bídě. Nikdo si nevybere slum.

 Slum 31, čtvrť Retiro v Buenos Aires, autorem fotografie je uživatel serveru flickr Ever Daniel Barreto Rojas, uveřejněno v rámci licence CC BY-NC-SA 2.0.

Slum 31, čtvrť Retiro v Buenos Aires, autorem fotografie je uživatel serveru flickr Ever Daniel Barreto Rojas, uveřejněno v rámci licence CC BY-NC-SA 2.0.

Panamá Revista [Magazín Panama] analyzuje hodnoty, které zastávají místní faráři, obhajuje jejich práci a popisuje, proč je chudoba špatná:

Volvamos a decirlo con libertad: la pobreza está mal. Nuestro Estado laico y moderno no puede pensar como los curas villeros, aunque todos valoremos en ellos una expresión cristiana mucho más notable que el puro moralismo de Héctor Aguer. Estos curas hablan de “integración urbana”. Hablan “desde adentro”, porque viven en las parroquias dentro de las villas, y articulan un discurso místico y político contra las intromisiones del Estado y la política. Es posible pensar que en nombre de esa reivindicación que subraya tanto el adentro y el afuera se acentúa un obstáculo para contar con una visión integradora: el reconocimiento prioritario de los derechos que faltan. No sea cosa que la reivindicación cultural de la villa asumida como insolencia contra las culturas elitistas que la estigmatizan, encubra una política conservadora.

Řekněme si to otevřeně: chudoba je špatná. Naše sekulární a moderní vláda nemůže přemýšlet tak jako faráři ze slumů, i když všichni oceňujeme jejich projev křesťanství mnohem více než čistý moralismus [arcibiskupa] Héctora Aguera. Tito faráři mluví o „sjednocení města“. Mluví „zevnitř“, protože žijí ve farnostech uvnitř slumů, a během svých mystických a politických proslovů káží proti vměšování se ze strany vlády a politiky. Bylo by možné si myslet, že tento požadavek, který ovlivňuje jak vnitřek slumu, tak jeho okolí, zvýrazňuje překážku pro dosažení integrace – uznání nedostatečných práv. Nechápejme ale kulturní ospravedlnění slumů jako troufalé chování vůči kulturním elitářům, kteří ho stigmatizují. Tento přístup by skryl to, co je ve své podstatě konzervativní politikou.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.