Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Kurdové z města Kobani hlásí vítězství nad ISIS

 Plakát solidarity s kurdskými bojovníky YPG/YPJ, široce sdílen

Plakát solidarity s kurdskými bojovníky YPG/YPJ, široce sdílen na internetu

Po 133 dnech války proti Islámskému státu (ISIS) si Kurdové z Kobani, města v severní Sýrii blízko hranice s Tureckem, mohou konečně oddychnout. Bojovníci ISIS se stáhli z tohoto teritoria.

Navzdory zbývajícím výzvám, mezi které patří například vyhledání a odstranění nevybuchlých náloží a hrozba ze strany zbývajících bojovníků ISIS, se Kurdové vydali do ulic (i na Twitter) oslavovat tuto událost. Mnozí mluví o hrdinném vítězství nad brutální vojenskou organizací, která přišla okupovat rozsáhlé oblasti napříč Sýrií a Irákem.

Právě teď v Kobani na hranici s Tureckem. Lidé slaví osvobození Kobani.

Kobani a jeho okolí do vzdálenosti jednoho kilometru je osvobozeno. Fotografie: Lidé z Kobani oslavují v oblasti Suruç v Turecku.

Selhání turecké politiky

Role Turecka v utrpení Kurdů v Kobani nezůstala bez povšimnutí. Anonymní západní představitel řekl serveru Al Monitor, že Turecko je kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Ankarou a Kurdy žijícími v Turecku často obviňováno z nadržování ISIS. Zatímco lidé po celém světě vyzývali k mezinárodní podpoře Kurdů, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan měl údajně požádat Obamu, aby nezasahoval. Navzdory druhé největší armádě v rámci NATO a tankovým oddílům na hranici u Kobani se Turecko vyhýbá zásahu proti ISIS a zakazuje dokonce vlastním kurdským občanům, aby odešli do Kobani bojovat.

Naši nepřátelé (Turecko a ISIS) si mysleli, že zadusí víru v nezávislost Kobani. Ale útoky nás posílily!

Turecká nečinnost vyvolává silné podezření. Kaniwarova karikatura, kterou sdílel na Twitteru Massimiliano Voza, obviňuje Turecko z toho, že umožňuje bojovníkům ISIS vstoupit do Kobani, aby oslabilo odpor místních obyvatel.

Erdoğan: Nedovolíme Kurdům, aby si v Sýrii upevnili pozici.

Odpověď Turecka na osvobození Kobani také nebyla příliš přátelská:

Turecko umisťuje velkou vlajku na hranici s Kobani poté, co Erdoğan uvedl, že nedovolí [vznik] svobodného kurdského státu.

Kurdská aktivistka Joan Salihi napsala:

Nezapomeneme na roli Turecka během bojů v Kobani. Turecko je spolupachatel.

Symbolické vítězství

Určitý čas trvalo, než se informace o bojích v Kobani donesly k aktivistům po celém světě. Zatímco se globální média soustředí na koalici vedenou USA, která zasahuje proti pozicím ISIS letecky, Kurdové vedou válku proti Islámskému státu na zemi. Tento boj je z velké části opomíjen a často zcela ignorován.

David Graeber, který je profesorem antropologie na London School of Economics, anarchistou a vedoucí osobností hnutí Occupy, byl nejspíše první osobou, která upozornila svět na boj v Kobani. V říjnu 2014 ve svém článku nazvaném „Proč svět ignoruje revoluční Kurdy v Sýrii?“ popsal Graeber Kobani jako „demokratický experiment“, který se vyvíjí podle anarchistických ideálů, a srovnal revoluční Kurdy s anarchisty, kteří bojovali ve španělské občanské válce v letech 1936–1939.

Levicoví aktivisté Graeberův text široce sdíleli a několik levicových časopisů a webových stránek vyjádřilo bojovníkům podporu.

Aby bylo možné lépe porozumět srovnání s anarchisty ze španělské občanské války, je nutné pochopit, co obyvatelé Kobani (a v širším smyslu obyvatelé oblasti Rojava) museli přestát. Graeber vysvětluje:

Autonomní oblast Rojava, tak, jak dnes existuje, je jedním z mála pozitivních důsledků – ačkoli značně pozitivním důsledkem – tragédie syrské revoluce. Po vyhnání agentů Asadova režimu v roce 2011 si Rojava navzdory nepřátelství ze strany většiny sousedů nejen uchovala svoji nezávislost, ale stala se také pozoruhodným demokratickým experimentem. Nově vzniklým lidovým shromážděním byly dány nejvyšší rozhodovací pravomoci, místní rady jsou vybírány s důrazem na zachování spravedlivého zastoupení jednotlivých etnik (například v každé samosprávě musí být mezi třemi nejvyššími vedoucími představiteli zastoupen jeden Kurd, jeden Arab a jeden asyrský nebo arménský křesťan, mezi těmito třemi osobami musí být alespoň jedna žena), jsou zde výbory žen a mládeže. Jako pozoruhodná ozvěna ozbrojených španělských Mujeres Libres (Svobodných žen) zde také existuje feministická armáda, milice „YJA Star“ („Unie svobodných žen“, slovo „star“ zde odkazuje na starověkou mezopotámskou bohyni Ištar), která se účastní značné části bojových operací proti silám Islámského státu.

Mnozí věří, že to nebyla vojenská převaha, která pomohla Kurdům vytrvat v boji proti ISIS, nýbrž síla odhodlání. Kurdská aktivistka Dilar Dirik argumentuje: „Lidé Kobani stáli proti velké vojenské převaze. Ale jejich vůle bojovat jim pomáhala nevzdat se. Bojují za zcela jinou budoucnost.“

Snad zůstane budoucnost této oblasti založena na principech demokracie, ekologie a rovnosti pohlaví – tyto zásady se revolucionářům podařilo prozatím dodržet překvapivě dobře. Bude ovšem nějakou dobu trvat, než budou překonány následky ničení, které postihlo tuto malou kurdskou enklávu.

Fotografie z Kobani. Zkáza velkých rozměrů donutí uprchlíky zůstat delší dobu v Turecku.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.