Skupina mladých lidí z Barmy vytvořila facebookovou stránku nazvanou „Rangoon Revealed“ (Odhalený Rangún), která nabízí důvěrný pohled do každodenního života běžných lidí z Rangúnu, bývalého hlavního města Barmy.

Stránku založili Thaw Htet a Zwe Paing Htet, kteří chtějí „vypovědět příběh Barmy, osud po osudu“ tím, že uveřejní fotografie obyvatel Rangúnu doplněné o krátký popis jejich životů.

Když se redaktor Global Voices zeptal na inspiraci, která vedla ke spuštění tohoto online projektu, uvedli tito dva mladí obyvatelé Rangúnu, že si přejí, aby jejich čtenáři lépe pochopili životy běžných Barmánců. Dodali:

Chceme zachytit hlasy chudých lidí a těch, kteří se v životě potýkají s problémy.

Někteří cizinci si možná myslí, že se situace v Barmě zásadně zlepšila. Ale neuvědomují si, že v některých případech se život nyní stal ještě těžším.

Některé z uveřejněných fotografií se v Barmě staly velmi populárními. Například jde o následující snímek řidiče tříkolové rikši.

Fotografii doprovází slova tohoto mladého muže:

Mám dvojče, bratra, který vypadá jako já, ale je velmi inteligentní. Já jsem třikrát propadl v deváté třídě, takže jsem se rozhodl finančně podporovat své sourozence tím, že budu pracovat jako řidič rikši. Zatímco jsem tvrdě pracoval, můj bratr studoval tak dobře, jak jen dokázal. Při zkoušce v 11. třídě dosáhl čtyř vyznamenání.

Pomocí facebookové stránky „Rangoon Revealed“ zamýšlí Thaw Htet bojovat se stereotypem, že řidiči rikši jsou líní. Pravdou je, že mnozí z nich tvrdě pracují, aby mohli finančně zabezpečit své rodiny.

Níže uveřejňujeme některé další fotografie obyvatel Rangúnu, jejichž životní příběhy byly zaznamenány na této facebookové stránce.

Jsem rozvedená – a to se zdá být v této zemi něčím špatným. Ačkoli dokážu vydělat dost na to, abych mohla žít sama, lidé mě stále kritizují, někdy mě častují slovem „mote-soe-ma“, pohrdavým výrazem označujícím lovkyni. Jako kdyby lidé předpokládali, že ženy nemají na vybranou.

Jaký nejšťastnější okamžik jste prožil se svým synem? Nemám žádný nejšťastnější okamžik. Každý okamžik s ním je požehnáním.

Jsem šťastný, když mám hodně zákazníků, protože mi šéf vynadá, když toho neprodám dost. Pocházím z malého města v oblasti Makwei a přijel jsem do Rangúnu za prací. Jsem teď daleko od svých rodičů, které podporuji penězi z prodeje tohoto jídla.

Chodím s těmito provazy 30 let. Viděl jsem, jak se Barma mění, a na tohle jsem přišel: Vzdělání je zásadní. Vy děti máte možnost se učit. Rozhodně se teď co nejvíc snažte, abyste nemuseli v budoucnu trpět. Neudělejte tu osudnou chybu.

Peru prádlo a ubrusy z restaurací. Hádám, že jediné práce, které můžu dělat, jsou ty, které nikdo jiný dělat nechce.

Jaký byl nejšťastnější okamžik Vašeho života?
Když má žena porodila první dítě.
Jaký byl ten nejsmutnější?
Když toto dítě zemřelo.