Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Bulharsko: Kolaps svobody tisku

Word Press Freedom map 2014, by Reporters Without Borders.

Světová mapa svobody tisku pro rok 2014 od organizace Reportéři bez hranic

Stav svobody tisku v Bulharsku byl podle indexu světové svobody tisku vydávaném organizací Reportéři bez hranic špatný již v roce 2013. Loni se situace ještě dále zhoršila. V průběhu jediného roku se země propadla v tomto žebříčku o 13 míst. Nyní je na 100. místě ze 180 – na poslední příčce v rámci EU a daleko za sousedními zeměmi, jako je Maďarsko (64. místo) nebo Srbsko (54. místo).

Po divokém období politického napětí a masových protestů, které doprovázely parlamentní volby, vzbudilo toto rekordní zhoršení svobody tisku znepokojení jak v rámci země, tak i v zahraničí.

Zpráva o svobodě tisku uvádí, že několik nezávislých novinářů – mezi nimi mnoho investigativních reportérů – čelilo vážným hrozbám ze strany vlády i nestátních subjektů.

Gerard Choppe, předseda švýcarské pobočky Reportérů bez hranic, vnímá jako hlavní překážky svobody tisku v Bulharsku soustředění médií v rukou několika mála osob a nedostatek transparentnosti. Svou „špatnou zprávu“ shrnul na tiskové konferenci, kde vyslovil následující diagnózu:

“България е лош пример по отношение на свободата на медиите.В разговор с български журналисти, те съобщават, че има много цинизъм, много автоцензура и силна липса на надежда. Симптомите не са никак добри. Журналистиката е огледало на обществото, следователно има още много какво да се направи. Дали трябва да се губи надежда и да се примирим – убеден съм, че не бива, нещата могат и ще се подобрят. В това отношение много може да помогне журналистическата солидарност”, каза Чоп. Самият той е бил дългогодишен главен редактор на швейцарското обществено радио, а сега е медиен консултант и се занимава с оценка на качеството на швейцарските медии”.

Bulharsko je z hlediska svobody tisku špatným příkladem. Pokud mluvíte s bulharskými novináři, řeknou vám, že se zde vyskytuje mnoho cynismu, mnoho autocenzury a výrazný nedostatek naděje. Tyto symptomy nejsou vůbec dobré. Tisk je zrcadlem společnosti, proto je zde potřeba ještě mnoho práce. Měli bychom ztratit naději a smířit se s danou situací? Jsem si jistý, že ne. A také vím, že se situace může zlepšit. V tomto ohledu by mohla značně pomoci novinářská solidarita.

Na stejné konferenci vystoupil Asen Jordanov, člen redakce nezávislého bulharského zpravodajského serveru Bivol a investigativní novinář, který se soustředí hlavně na korupci v soudnictví. Promluvil o procesu monopolizace a kupování médií, který začal se vstupem Bulharska do EU, a zmínil přitom Podnikovou obchodní banku (KTB), která jako soukromý poskytovatel půjček hrála v procesu monopolizace výraznou roli a poté vyhlásila v roce 2014 bankrot. Podle Jordanova a novinářky Prolet Velkové, která pracuje v rádiu Darik, měla tato banka v letech 2011 až 2014 značný vliv na mediální sektor.

Zkorumpovaná média a krach důvěry

V rozhovoru s novinami The Guardian popisuje bulharská novinářka Lada Trifonova incident, který podle ní „vystihuje“ značnou část problémů s korupcí a nedostatkem transparentnosti v současném bulharském mediálním sektoru:

Reportérům z francouzsko-německé televizní společnosti ARTE bylo zabráněno natočit majetek jednoho z nejbohatších a nejkontroverznějších bulharských politiků Deljana Pejevskiho, oligarchy a mediálního magnáta.

Jeho ochranka a policie podrobily novináře zbytečné kontrole totožnosti. Mezitím bulharskému kameramanovi, kterého televize ARTE najala od místního televizního kanálu, zavolal jeho šéf a nařídil mu záběry vymazat.

14. června 2013 jmenoval parlament Pejevskiho ředitelem Národní bezpečnostní agentury, což vyvolalo protivládní protesty tisícovek lidí.

Trifonova, která je nyní na postdoktorandském výzkumném pobytu, vyzvala EU ke zmrazení fondů určených pro takzvané „komunikační strategie“. Dodává:

Před čtyřmi lety prodal německý konglomerát Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ), tehdejší největší zahraniční majitel bulharských médií, všechny své tituly. Jeho ředitel vysvětlil, že se ze země stahují kvůli „rozsáhlému zneužívání moci“ a „silnému propletení oligarchů a politické síly, které ničí trh“.

V následujících letech byla největší místní mediální organizace, New Bulgarian Media Group [Nová bulharská mediální skupina], údajně vlastněna Irenou Krastevou, matkou Deljana Pejevskiho.

Bulharská verze Deutsche Welle také uveřejnila článek s názvem „Velký propad“, který několikrát citoval právníka Aleksandera Kašamova a politologa Parvana Simeonova. Kašamov zde tvrdí, že kontroverzní dosazení Deljana Pejevskiho bylo jedním z klíčových důvodů, proč organizace Reportéři bez hranic hodnotila svobodu bulharských médií v roce 2014 tak negativně. Dodal také, že protesty zvýšily důvěru veřejnosti v sociální sítě jako v „náhražku“ tradičních médií.

Caricature of the Bulgarian far-right politician Volen Siderov and media by Christo Komarnitzki, used with permission

Karikatura vztahu bulharského politika extrémní pravice Volena Siderova a médií. Autorem je Christo Komarnitzki, použito se svolením.

Tábor nezávislých médií

Analytický server E-vestnik je jedním z médií, která se kriticky vyjadřují k trendu omezování nezávislosti novinářů a k vlivu vlády na jejich práci. V jedné z analýz bulharských médií vytvořil tento server koláže z titulních stran oblíbeného deníku, který po několik dní nepřetržitě uveřejňoval fotografie premiéra Bojka Borisova společně s texty slepě podporujícími jeho osobu i celou vládu.

Kvůli svému objektivnímu a nekomerčnímu přístupu mají mnohá nezávislá média jen omezené příjmy z inzerce, drží se jich ovšem malé skupiny věrných čtenářů, většinou lidí, kteří hledají alternativní zdroje informací.

Podle Simeonova byl mediální prostor roztříštěn do „táborů“, které se snaží ubránit jakémukoli vlivu bulharské politiky a starých systémů i politickému tónu. Dále uvádí:

В България липсва доверие към публичността. Налице е презумпцията, че всичко е платено или може да се купи. Дефицитът на морал е повсеместен. Това твърдение се отнася и за политиците, и за медиите, и за хората, които коментират политика, за всички, които имат допир с тях. “Свободата” на изразяване в българските медии достига абсурдни измерения.

V Bulharsku je nedostatek důvěry v média. Lidé předpokládají, že všechno je zaplacené nebo by mohlo být zaplacené. Je tu obrovský morální deficit. To se týká politiky i médií a lidí, kteří politiku komentují – každého, kdo má s těmito médii jakýkoli kontakt. „Svoboda“ projevu v bulharských médiích dosáhla absurdních rozměrů.

Navzdory současným vyhlídkám může rok 2015 stále ještě skýtat naději – úpadek může být sice bez konce, postupné zlepšování ale také.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.