[1]„Las neverotecas“ aneb lednice-knihovny umístěné v kampusu univerzity Fundación de la Universidad Regional ve městě Blumenau a kromě toho i ve třech místních školách. Tuto namaloval umělec Fernando Pauler. Zdroj fotografie: Terça cultural, použito se svolením.
Když se řekne knihovna, představíme si tiché místo plné knih čekajících na své čtenáře, kteří musí dodržovat přísná pravidla, aby knížky mohli číst – ve studovnách být potichu a knížky vracet v určené lhůtě. Někteří Brazilci ale využívají kreativitu a vlastní ruce, aby proměnili v knihovny kola [2], nákupní vozíky, ledničky a dalších předměty. Tímto způsobem chtějí podpořit četbu na místech, kde lidé k veřejným knihovnám nemají přístup.
Dokazuje to mapa [3] na blogu Bibliotecas do Brasil [4] („Brazilské knihovny“), který píší Daniele Carneiro a Juliano Rocha, oba zapálení pro knihy a přesvědčení, že iniciativ na podporu četby bylo a je hodně, jak domácích, tak ze zahraničí. Organizují je samotní lidé a bylo jenom potřeba, aby na ně někdo upozornil.
[5]Mapa zachycuje téměř 60 čtenářských iniciativ. Pro více informací můžete každou z nich rozkliknout. Obrázek z blogu Bibliotecas de Brasil [4], použitý se svolením.
Vimos que essas ações cobriam uma boa parte do Brasil e resolvemos mostrar isso graficamente ao colocar todas as ações em um mapa, para reforçar esta ideia de que os brasileiros gostam de ler quando lhes é dada a oportunidade e de que existem pessoas que acreditam nos livros livres como agentes de mudança nas mais diversas comunidades. Com esse apoio visual, fica mais fácil para os próprios projetos de incentivo à leitura criarem uma rede de contatos para se ajudarem e trocarem experiências. As bibliotecas que mais nos interessam são as bibliotecas comunitárias, bibliotecas livres, minibibliotecas ou bibliotecas públicas que são atuantes e preocupadas em trazer os leitores para seu interior e despertar neles o gosto pela leitura.
Všimli jsme si, že se tyto iniciativy rozvíjejí ve velké části Brazílie. Rozhodli jsme se je graficky znázornit na společné mapě, abychom podpořili myšlenku, že Brazilce baví číst, když mají možnost, a že existují lidé, kteří věří, že knihy mohou být impulzem pro změnu v různých společenstvích. S touto vizuální pomůckou bylo pro lidi stojící za projekty na podporu četby snadnější vytvořit si síť kontaktů a začít si vzájemně pomáhat a vyměňovat zkušenosti. Nejvíce nás zajímají komunitní knihovny, knihovny zdarma, miniknihovny či aktivní veřejné knihovny, které se snaží přilákat lidi a probudit v nich zapálení pro četbu.
Na otázku, co jsou to knihovny zdarma neboli „volné“ knihovny, Daniele a Juliano vysvětlují, že se jedná o knihovny, ve kterých si lze vypůjčit knížku bez potřeby registrace či vrácení v určitém termínu. Knihu si může vypůjčit kdokoliv, odnést si ji domů na jak dlouho chce, dokonce si ji může s sebou vzít na cesty a nechat ji v jiném městě.
Ne všechny iniciativy fungují tímto způsobem, ale mají společné jedno – přání usnadnit přístup ke knihám a změnit podobu veřejných prostranství.
V knihovnu se dá proměnit všechno, od nákupních vozíků až po lednice
[5]Nákupní vozíky se mění v malé putovní knihovny v nákupním centru v Ceilàndia. Fotografie ze stránek Bibliorodas [6], použita se svolením.
Od roku 2011 se Clara Etiene a Edna Freitas snaží o podporu četby v nákupním centru ve městě Ceilândia ve federálním distriktu. I když se jim podařilo přilákat některé lidi, nepřitáhly samotné prodavače. Ti totiž nemohli opustit prodejny během pracovní doby. Proto se autorky rozhodly proměnit nákupní vozíky v malé putovní knihovny, které později nazvaly bibliorodas [6] („knihovny na kolech“).
Pozitivní ohlasy motivovaly Claru a Ednu k tomu, aby projekt rozšířily. Knížky teď vozí trhovcům a lidem žijícím ve vnitrozemí spolkového státu Ceará. „Nedostatek vhodných míst a iniciativ na podporu četby na periferii je alarmující. Pořád jsme daleko od vyřešení problému, ale věříme, že čtení má schopnost povzbuzovat a proměňovat. Je důležité, aby měl ke knihám přístup úplně každý,“ odpověděly v online rozhovoru pro Global Voices autorky projektu.
Ve státě Santa Catarina se už některé staré lednice nevyhazují na smetiště, ale mění se v knihovny. Studenti univerzity Fundación de la Universidad Regional v Blumenau umístili do prostranství kampusu takzvané „geladeirotecas [7]“, tedy lednice-knihovny. Knížky jsou k dispozici jejich kolegům, učitelům, zaměstnancům a vůbec všem, kteří kampus navštěvují. Projekt nazvaný „Nenechávejte kulturu v lednici“ začal v roce 2012 a získal dobrovolnou pomoc tří umělců, kteří lednice namalovali, a také univerzitního nakladatelství a učitelů, kteří darovali knihy. Jeden ze správců lednice-knihovny Alan Filigrana potvrzuje, že akademická obec byla v tomto směru iniciativní, protože věří, že četba je základem osobnostního rozvoje.
Lednice-knihovny se nachází také ve třech místních školách pro děti a adolescenty. „Vybíráme knihy, které obyčejně nejsou pro žáky dostupné a které jsou schopné podpořit kritické myšlení. Kromě toho samotní žáci knihovny malují, aby si projektu vážili a byli jeho součástí,“ vysvětluje Alan.
Tohle jsou jenom dvě z téměř 60 iniciativ na mapě, která sleduje také jiné země. Například iniciativu třech mladých Brazilek. Dívky rozběhly kampaň na sbírku knih a pomoc pro knihovnu základní školy ve městě Maputo [8], hlavním městě Mosambiku v Africe, kde studuje přibližně 1 300 žáků ve věku od 6 do 11 let. Všechny tři navštívily zemi během zahraniční výměny, kdy na místní škole učily. „Tím, že jsme si vyzkoušely žít s dětmi, které se tolik snaží a tolik se o vše zajímají, jsme si uvědomily, že bychom jejich život mohly ovlivnit ještě více,“ řekly během prezentace kampaně, kterou nazvaly Mosambik si chce číst [9].
Vyrobte si vlastní volnou knihovnu
[10]Návod, který krok za krokem vysvětluje, jak založit komunitní knihovnu. Klikněte [10] pro více informací. Fotografie z blogu „Bibliotecas del Brasil“, použita se svolením.
Tvůrci mapy a blogu navíc vyzývají každého, aby se zapojil do podpory četby. Poskytují návody, jak si vytvořit vlastní knihovnu. Vytvořili manuály s radami, jak úspěšně rozběhnout nové projekty. Mezi jiným zmiňují nejvhodnější uskladnění knih, výběr místa, kde se knihovna bude nacházet, také informace o šíření, organizaci a udržování projektu.
Brazilců, které chtějí přilákat ke čtení, není málo. Podle výzkumu Obraz čtení v Brazílii [11] čte průměrný Brazilec sotva pět knih ročně včetně povinné školní četby a z toho jenom dvě knihy nespadají do doporučené literatury. Zatím je to málo, ale podobné iniciativy tento obraz změní, a to tím, že knihy postaví lidem přímo do cesty, místo aby je nechávaly ležet v knihovnách a na poličkách doma.