- Global Voices v češtině - https://cs.globalvoices.org -

Turecko zesiluje kontrolu internetu a odvolává se na národní bezpečnost

Kategorie: Turecko, Lidská práva, Občanská žurnalistika, Svoboda projevu, Technologie, GV Advocacy
 Fotografie ze serveru Demotix č. 3883719. Protest proti cenzuře internetu. Vyfotografoval 8. února 2014 Görkem Keser v Istanbulu.

Protest proti cenzuře internetu. Na transparentu je napsáno: „Pokud je to, co prožíváme v této zemi, normální, pak jsme všichni blázni.“ Fotografii pořídil Görkem Keser 8. února 2014 v Istanbulu. Ze serveru Demotix.

Turecká vláda nejspíše brzy přijme nové zákony, které umožní porušovat lidská práva místních obyvatel a provádět rozsáhlé policejní kontroly. Mnozí tyto zákony považují za pokus předejít opakování protestů v parku Gezi [1], které zemí otřásaly v roce 2013.

Silnější cenzura na obzoru?

Jeden ze zákonů, který je v současné chvíli předložen parlamentu, by úřadům umožnil cenzuru webových stránek bez soudního nařízení. Premiér Ahmet Davutoğlu i místní telekomunikační úřad (TİB) by tak získali nad internetem značnou moc – podle zákona by mohl TİB nařídit vlastníkům webových stránek odstranit obsah, který příslušné vládní instituce (ne ovšem soudy) považují za nebezpečný z hlediska národní bezpečnosti. Úřad TİB by odstranění obsahu mohl také vyžadovat z důvodu ochrany bezpečnosti nebo soukromí osob, předcházení zločinu nebo ochrany veřejného zdraví. Pokud se majitel webové stránky odmítne tomuto nařízení podřídit, může úřad TİB jednoduše dané stránky zablokovat a poté zpětně požádat o stanovisko příslušný soud.

Z hlediska standardů mezinárodních lidských práv [2] jde o nežádoucí praktiky – v Turecku je ovšem tento postup zvláště znepokojivý, protože soudy jsou poslední částí státního aparátu, který Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) nedokázala dosud plně ovládnout. Tím, že bude vláda schopna obejít soudní moc při zavádění cenzury, získá možnost prakticky okamžitě zasáhnout proti protestům nebo politickým skandálům [3].

V nedávném rozhovoru s istanbulským nezávislým serverem Bianet shrnul Kerem Altıparmak z Ankarské univerzity zákon o cenzuře následujícím způsobem [4]:

Od této chvíle bude mít TİB v rámci své neomezené rozhodovací moci možnost blokovat prakticky cokoli. Jsou zde vyjmenovány stovky zločinů. Zákon tím nekončí – také přidává ochranu veřejného pořádku. A není tu žádný orgán, který by celý proces kontroloval.

Vezměme si například nějaký absolutně bezvýznamný zločin. Pokud bude TİB chtít, může jen kvůli němu zablokovat obsah [webové stránky]. Protože zákon zahrnuje veřejný pořádek, budou všechny organizace a shromáždění posuzovány v jeho rámci.

Úřad TİB by tedy měl pravomoc nařídit webovým stránkám odstranit jakýkoli obsah, který by považoval za ohrožení národní bezpečnosti. Pokud bude majitel webové stránky odporovat, může být zablokována celá stránka a udělena pokuta mezi 3 000 a 10 000 tureckých lir (přibližně 30 000 až 100 000 Kč). Pokud majitel stránky není schopen pokutu zaplatit, může skončit ve vězení.

Pravidla týkající se odstraňování obsahu dopadnou na velké sociální sítě jako Twitter a Facebook a stejně tak na server YouTube a místní média a blogy. Pokud se tyto sítě nepodřídí požadavkům TİB, mohou riskovat absolutní cenzuru svého obsahu v celém Turecku.

Záznamy Twitteru o transparentnosti [5] ukazují, že loni došlo v porovnání se situací v roce 2013 k silnému zvýšení počtu požadavků na odstraňování obsahu ze strany turecké vlády i soudů. Turecký odborník na mezinárodní vztahy Efe Kerem Sözeri [6] věří [7], že vláda tlačí Twitter do rohu – Ankara k němu již v březnu 2014 krátce zablokovala přístup. V tomto případě to byl turecký ústavní soud, který se Twitteru zastal.

Nový zákon o bezpečnosti: Silným více síly

Zákon o bezpečnosti navržený vedoucími osobnostmi strany AKP vypadá ovšem ještě hrozivěji, protože poskytuje policii a guvernérům bezprecedentní pravomoci. Tento zákon by umožnil v rámci prosazování práva odposlouchávat telefonní hovory až 48 hodin bez soudního příkazu, umožnil by policii zatknout a zadržet až po 48 hodin kohokoli bez soudního příkazu i zastavovat a prohledávat osoby při „důvodných pochybnostech“ o jejich nevině.

One of the e-flyers made by Democrat Lawyers for Freedom to inform the public about the surveillance bill. "When the proposal passes into law; Joining a meeting or a protest will become a catalogue crime and anyone can be arrested and send to prison for that reason." Taken from the group's Facebook page.

Elektronický leták vyrobený skupinou Demokratičtí právníci za svobodu, který má informovat veřejnost o zákonu týkajícím se policejního sledování. „Pokud se z tohoto návrhu stane zákon, může být účast na setkání nebo v protestu považována za zločin a kdokoli bude moci být z tohoto důvodu poslán do vězení.“ Převzato z facebookové stránky této skupiny.

Zákon také dává guvernérům možnost zasahovat do policejního vyšetřování. Shrnutí organizace Human Rights Watch [8] uvádí:

Návrh zákona zamýšlí dát guvernérovi, nejvyššímu správnímu představiteli provincie, možnost přisvojit si pravomoci náležící soudním orgánům. Návrh říká: „Tam, kde je to potřeba a kde jsou nutná naléhavá opatření, může dát guvernér přímé rozkazy veliteli policie nebo veřejným činitelům, aby se věnovali vyšetřování daného zločinu a našli jeho pachatele.“ Toto nařízení zavazuje všechny veřejné činitele, aby se takovýmto rozkazům podřídili.

Dopad tohoto zákona by byl zásadní – zvláště pokud vezmeme v úvahu, že prezident Erdoğan má na jmenování guvernérů, kteří jsou navrhováni jeho vládou, značný vliv. Tak by mohli vláda i prezident zasahovat do policejního vyšetřování.

One of the e-flyers made by Democrat Lawyers for Freedom to inform the public about the surveillance bill. 'When the proposal passes into law, police can stop and frisk anyone, search their possessions and car without a warrant from a court.' Taken from the group's Facebook page. 

„Pokud se z tohoto návrhu stane zákon, bude policie moci kohokoli zastavit a prošacovat, prohledat jeho věci i auto bez soudního příkazu.“ Převzato z facebookové stránky Demokratických právníků za svobodu.

Občanská společnost i opoziční strany [9] v parlamentu [10] – ve kterém má strana AKP většinu – tento zákon odmítly [11], vládnoucí strana ovšem ze svého rozhodnutí nepolevila. Vláda také poskytla nejnovější příklad toho, jak široce je v Turecku definován pojem národní bezpečnosti, když 30. ledna odsunula plánovanou stávku v kovovýrobě [12] o 60 dní z důvodů „národní bezpečnosti“ a bez jakéhokoli dalšího vysvětlení.

Poslanci budou o tomto zákonu hlasovat nejspíše příští týden.