[1]Světová mapa svobody tisku pro rok 2014 od organizace Reportéři bez hranic
Organizace Reportéři bez hranic [2] nedávno představila index světové svobody tisku pro rok 2014, ve kterém se Mexiko umístilo na 152. místě ze 180 zahrnutých zemí. Francouzské ústředí této nevládní organizace pro svobodu tisku konstatovalo při uveřejnění tohoto žebříčku, že došlo k „úpadku na všech frontách“.
Mexiko je domovem největší mediální společnosti [3] Latinské Ameriky i nejbohatšího mediálního magnáta světa [4]. Přesto si ovšem tato země polepšila od roku 2013 pouze o čtyři příčky. V rámci komentáře ke znepokojivě špatnému hodnocení zdůraznila [5] organizace Reportéři bez hranic, že jsou mexičtí novináři denně vystaveni prostředí násilí a beztrestnosti:
Toto byla v roce 2014 pro novináře ta nejvražednější země západní polokoule (kvůli vraždám přímo souvisejícím s prací médií). Vraždy, únosy, fyzické útoky a výhružky zůstávají téměř vždy nepotrestány a vyvolávají strach a autocenzuru.
V roce 2014 byli v přímé spojitosti se svou žurnalistickou činností zabiti dva profesionální novináři [6] a jedna občanská novinářka [7]. Takzvaná válka proti drogovým kartelům [8], kterou vyhlásila mexická vláda v roce 2006, je dávána do přímé souvislosti se vzestupem násilí a korupce v zemi a vedla k oslabení soudního systému a lidských práv:
Tajná úmluva mezi organizovaným zločinem a jistými politiky a místními úředníky znemožňuje řádnou správu země i zavedení spravedlnosti na všech úrovních. Federální mechanismy ochrany aktivistů za lidská práva a novinářů nejsou dostatečně efektivní ani rychlé, aby vyšly vstříc potřebám ohrožených pracovníků médií.
Mexické prostředí je vůči svobodě tisku značně nepřátelské. Organizace Reportéři bez hranic dále poukázala na nedostatek plurality na televizním trhu – televize je přitom nejpopulárnějším médiem v zemi, pokud jde o sledování zpráv:
Mediální prostředí trpí nedostatkem plurality na televizním trhu a zranitelností komunitních radiostanic, kterým jsou často upírány legální frekvence a které jsou terčem perzekuce.
Mexiko zaostává i za zeměmi, ve kterých v současnosti probíhají ozbrojené konflikty, jako jsou například Afghánistán (128. místo) nebo Ukrajina (127. místo). Nachází se také hluboko za sousední Kostarikou (16. místo).
Další země Latinské Ameriky jako například Venezuela (116. místo), Honduras (129. místo) a Guatemala (125. místo) se v žebříčku též umístily nad Mexikem, i v nich ovšem panuje pro novináře poměrně bezútěšná situace. Kuba (170. místo) je v rámci žebříčku ze všech zemí obou amerických kontinentů poslední, dokázala si ale od minulého roku o jednu příčku polepšit.
Metodologie používaná pro výpočet takovýchto indexů je často předmětem polemiky. Loni změnila organizace Reportéři bez hranic svůj přístup [9] ve snaze lépe se adaptovat na všechny situace, se kterými se „novináři, média a blogeři mohou setkat“. Index vychází z dotazníku, na který odpovídají korespondenti, partnerské organizace nebo dokonce právníci a aktivisté za lidská práva.
Mediální organizace Deutsche Welle [10] poznamenává, že tento konkrétní přístup založený na vnímání jednotlivců nemusí uspokojit všechny analytiky – 10 % dotazovaných tvoří zahraniční korespondenti pracující v zemi, kterou mají hodnotit.
Do současné chvíle nevydal specializovaný žalobce pro zločiny proti svobodě projevu (Fiscal Especial para la Atención de Delitos Cometidos en Contra de la Libertad de Expresión), který spadá pod úřad mexického generálního prokurátora [11], žádné prohlášení týkající se indexu světové svobody tisku pro rok 2014.