Mahdieh Golrou, íránská aktivistka za ženská práva, byla propuštěna na kauci 700 milionů tománů (kolem 5 milionů korun) 27. ledna. Golrou strávila ve vězení 93 dní poté, co byla zatčena před íránským parlamentem, kde protestovala proti útokům kyselinou na ženy v Isfahánu. Strávila 45 dní v samovazbě v teheránské věznici Evin, nechvalně známé pro zadržování a mučení politických vězňů.
Iran women activist Mahdieh Golroo detained for protesting serial acid attacks in Isfahan released after 93 days pic.twitter.com/MwB0npEprV
— Sobhan Hassanvand (@Hassanvand) January 27, 2015
Íránská aktivistka za ženská práva Mahdieh Golrou zadržená za protesty proti sérii útoků kyselinou v Isfahánu byla po 93 dnech propuštěna.
Loni v říjnu vyvolala v Íránu vlna útoků kyselinou proti ženám v Isfahánu veřejný rozruch. Úřady prohlásily, že došlo ke čtyřem útokům, uživatelé sociálních sítí však napočítali útoků více než dvakrát tolik. Policie na útoky nereagovala, což vyvolalo protesty a kampaně na sociálních sítích proti vládní nečinnosti.
Golrou se objevila na seznamu uvězněných mediálních pracovníků a aktivistů, který zveřejnil v lednu projekt Global Voices Advocacy. Íránští uživatelé internetu zdůraznili, jak je uvěznění aktivistky protestující proti incidentu pokrytecké, vzhledem k tomu, že ho sama vláda odsoudila.
Ms Golroo has been kept in solitary confinement for 2 months. Charges against her are unclear http://t.co/NWMkQfoon8 http://t.co/PcAIQjHGod
— Boroumand Foundation (@abfiran) December 23, 2014
Golrou byla držena 2 měsíce v samovazbě. Obvinění proti ní nejsou jasná.
Gissou Nia, zástupkyně mezinárodní kampaně pro lidská práva v Íránu, v prohlášení pro Global Voices objasnila význam zatčení Mahdieh Golrou, podle ní je její stíhání součástí úsilí úřadů omezit účast žen ve veřejné sféře.
Přestože je Mahdieh Golrou v současné době propuštěna na kauci, její právní proces zdaleka není u konce, její stíhání je součástí širšího plánu íránských představitelů, který se snaží umlčet hlasy žen. Navzdory ráznému popírání íránských představitelů, že by útoky kyselinou, proti kterým Golrou před svým zatčením protestovala, byly něčím více než činem jednotlivých neorganizovaných zločinců, se tyto útoky neuskutečnily ve vakuu. Tyto násilné činy přišly uprostřed systematických politických strategií, rétorik a právních předpisů íránských představitelů, jejichž cílem je omezování účasti žen na veřejném životě. Zatčení Golrou a lednové zatýkání dalších ženských aktivistek, které se odvážily zpochybnit tento vývoj, jsou snahou íránských představitelů potlačit ty, kteří se nebojí otevřeně bojovat proti tomuto protiženskému trendu.