Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Íránský režisér ignoruje vládní zákaz natáčení filmů – a vyplácí se mu to

Záběr Džafara Panahího z filmu „Taxi“, od uživatele YouTube moviemaniacsDE

Záběr Džafara Panahího z filmu „Taxi“, z YouTube účtu moviemaniacsDE

Tento článek a rozhlasová zpráva pocházejí od Širín Džáfarí, z pořadu The World. Objevily se původně 17. února 2015 na PRI.org a zde je uveřejňujeme v rámci dohody o sdílení obsahu.

Co uděláte, když vám vaše vláda zakáže natáčet filmy? Ignorujte ji – a to velmi pozoruhodným způsobem.

To je přesně to, co udělal íránský filmař Džafar Panahí. V roce 2010 mu bylo zakázáno natáčet filmy po dobu 20 let jako důsledek vládního obvinění z práce na dokumentárním filmu o íránském povstání z roku 2009. Stejně tak mu bylo zakázáno opustit zemi.

Ovšem jen o rok později vydal dokument pod názvem „Toto není film“. Odehrával se v jeho bytě, byl natočen na digitální kameru a iPhone a nakonec byl promítán na Filmovém festivalu v Cannes. Z Íránu měl být údajně propašován na flash disku schovaném v koláči.

Nyní se Panahímu opět podařilo dostat jeden ze svých filmů před porotu významného mezinárodního filmového festivalu, tentokrát v Berlíně. Jeho poslední film se jmenuje „Taxi“ a celý se odehrává uvnitř taxíku, který se proplétá ulicemi Teheránu.

„Zahrnuje několik rozhovorů mezi Panahím jako ‚ne až tak anonymním‘ taxikářem a několika řadovými občany […] učitelem, ženou v domácnosti, jeho vlastní neteří,“ vysvětluje Džamšíd Akrámí, blízký Panahího přítel a profesor věnující se filmu na Univerzitě Williama Patersona v New Jersey.

Sdílení taxíků je v Íránu běžné a Panahí toho využil ve svůj prospěch. „Při nepřítomnosti svobodných médií se taxíky v Íránu staly místem, kde lidé mohou sdílet své problémy a křivdy s řidičem i spolucestujícími,“ říká Akrámí.

Dopravení filmu „Taxi“ z Íránu na berlínské plátno bylo již dostatečným úspěchem, tím ale vše neskončilo. Film vyhrál Zlatého medvěda za nejlepší snímek. Protože se ovšem Panahí nemohl k převzetí ceny osobně dostavit, přijala ji v zastoupení jeho neteř Hana Sajdí, která hrála v „Taxi“ roli jedné cestující.

Zakázaný íránský filmař Džafar Panahí se shledal se svým Zlatým medvědem.

„Nedokážu cokoli říct, jsem příliš dojatá,“ pronesla v slzách, když přebírala sošku.

Akrámí si s Panahím po vyhlášení vítězů krátce telefonoval. Jejich rozhovor se podle Akrámího obvykle točí kolem výzev, které před Panahího klade život v Íránu – tentokrát tomu tak ovšem nebylo.

„On byl opravdu šťastný, já byl opravdu šťastný, takže to byla pro změnu velmi dobrá konverzace,“ řekl.

Akrámí tvrdí, že by za daných okolností bylo pro Panahího velmi snadné vzdát se filmové tvorby docela. „Je to vcelku dobrá omluva, pokud vám vláda zakáže natáčet filmy,“ uvádí. „Někteří lidé by si řekli: ‚Fajn, tak už nemůžu točit.‘“ Panahí se ale zastrašit nedal.

Podle Akrámího hledá již nejspíše způsob, jak natočit – a propašovat ze země – svůj příští film.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.