Lawrence Maxwell – Chilan, který na vlastní kůži zažil brutalitu mexické policie

Captura de pantalla del sitio de Radio Ambulante con la entrevista a Lawrence Maxwell, chileno radicado en México que fue detenido durante las protestas por Ayotzinapa.

Fotografie z webové stránky stanice Radio Ambulante. Rozhovor s Chilanem Lawrencem Maxwellem, který byl v Mexiku zadržen během protestu týkajícího se událostí v Ayotzinapě.

Lawrence Maxwell, Chilan žijící v Mexiku, se připojil k protestnímu pochodu z 20.listopadu na náměstí Zócalo v Ciudad de México, aby projevil svou solidaritu se 43 zmizelými studenty z Ayotzinapy. Byl ovšem společně s 10 dalšími účastníky zatčen.

Na rozdíl od rodného Chile, kde za podobných okolností zadržení pouze stráví nějaký čas na stanici a poté jsou propuštěni, byl Lawrence vystaven násilí ze strany mexického policie.

V rozhoru pro Radio Ambulante vypráví Lawrence, sociolog a postgraduální student Mexické národní autonomní univerzity (UNAM), o svém drsném zážitku.

V pořadu se objevuje i komentář Lawrencova bratra Dennise. Ten na začátku vysvětlí, že Lawrence chtěl – stejně jako stovky tisíc Mexičanů – demonstrovat proti vládě kvůli únosu 43 studentů z Ayotzinapy a nelidskému a svévolnému násilí spojenému s tímto případem. Poté začíná příběh samotného zatčení:

- “La noche de su arresto, Laurence había llegado al centro de la ciudad de México, a unas cuadras del Zócalo, para participar en la marcha. Se encontró con cientos de miles de manifestantes. Estaba amarrando su bicicleta a un poste, cuando de pronto se acercaron un grupo de policías.

V noci, kdy ho zatkli, dorazil Lawrence do centra Ciudad de México, několik bloků od náměstí Zócalo, aby se účastnil pochodu. Tam narazil na stovky tisíc demonstrantů. Zamykal si zrovna u stojanu své kolo, když se k němu náhle přiblížila skupina policistů.

Lawrence Maxwell popisuje průběh svého zatčení:

Entonces, ya, dije, “bueno, lo que uno puede hacer aquí es tratar de salir caminando lo más tranquilo posible…supongo que no va a pasar nada”, ¿no? Trato de caminar, camino unos 3, 4, 5, 10 pasos quizás, y siento que un policía, como el que estaba a cargo al parecer de la operación, dice “agárrenlo a él también”.

No, řekl jsem si: „Fajn, to nejlepší, co se dá tady udělat, je pokusit se odejít tak klidně, jak to jen půjde… očekávám, že se nic nestane.“ Ne? Zkouším odejít, ujdu 3, 4, 5, možná 10 kroků a slyším, že policista, který asi vede operaci, říká: „Toho taky seberte.“

Odvedli ho za pomocí ran a výhrůžek, pokračuje jeho bratr. Překryli mu obličej kapucí jeho bundy a vlekli ho přes náměstí Zócalo.

Později Lawrence mluví podrobněji o urážkách ze strany policie:

Me decían “aquí te chingaste cabrón, ahora sí nos toca a nosotros, ahora vas a ver,” o “vas a terminar en la cárcel”, o, no sé, como “terrorista” me decían, “delincuente”.

Říkali mi „Tady jsi skončil, šmejde, teď jsme na řadě my, teď uvidíš.“ nebo „Skončíš ve vězení.“ nebo, nevím, říkali mi „terorista“, „zločinec“.

Dennis dále vypráví, tentokrát o výsleších:

Esa noche y al día siguiente, mi hermano y los otros 10 detenidos fueron interrogados una y otra vez. A Laurence le tocó con mayor intensidad, en parte porque no era mexicano. Según el policía que lo interrogó, mi hermano, como extranjero que era, no tenía derecho a involucrarse en la política mexicana.
“Tú viniste a sembrar caos, a hacer desorden, eres terrorista”, le decían. “¿Por qué mierda te fuiste a meter a esa marcha?”

Tu noc a následující den byl můj bratr několikrát vyslýchán, stejně jako 10 dalších zadržených. V Lawrencově případě byly tyto výslechy obzvlášť intenzivní, částečně proto, že není Mexičan. Podle policisty, který ho vyslýchal, neměl můj bratr jako cizinec právo míchat se do mexické politiky.
„Přišel jsi způsobovat potíže, vyvolávat nepořádek, jsi terorista,“ řekl mu. „Proč ses do hajzlu zapojil do toho pochodu?“

Poté jsou v rámci vysílání poskytnuty další podrobnosti o výhrůžkách ze strany policie. Podle Dennise byli zadržení naloženi do vozu, na zadní sedačky. Nyní jich již nebylo jedenáct, ale jen osm, pouze muži. Tři ženy od skupiny oddělili. Hlídalo je šest agentů, všichni byli ozbrojení a jeden z nich byl obzvláště agresivní. Zatímco se vzdalovali ze Ciudad de México, říkal tento agent:

Laurence Maxwell: “Los vamos a llevar a Ayotzinapa y allá los vamos a trozar en pedacitos y los vamos a quemar” y después dice: “Pero en realidad mejor los tiramos de a uno de la camioneta y les damos un balazo y nos ahorramos tiempo y no sé qué…”

Dennis Maxwell: “Aquí ya no hay derechos humanos”, les decían. “Aquí podemos hacer con ustedes lo que queramos.”

Lawrence Maxwell: „Vezmeme je do Ayotzinapy a tam je nařežeme na kousky a ty spálíme.“ Poté řekl: „Ale ve skutečnosti bude lepší, když je vyhodíme z dodávky a střelíme je, ušetříme si čas a nevím co…“

Dennis Maxwell: „Tady už neexistují lidská práva,“ řekli jim. „Tady si s vámi můžeme dělat, co chceme.“

Tento rozhovor poskytuje příležitost poslechnout si přímé svědectví o tom, čím trpí mnozí lidé v rámci mexického justičního systému. Zde se nachází plná verze tohoto podcastu (ve španělštině).

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.