Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Rozhovor s Annou Němcovovou o tom, co znamená být ruským novinářem

Anna Němcovová je ruská novinářka pracující v Moskvě, píše pro Newsweek a The Daily Beast. Neinformuje jen o Rusku, ale také o dalších bývalých sovětských republikách. Anna pracovala mimo jiné pro Washington Post, Pulitzer Center, Russia Now a NBC News.

Anna Němcovová, fotografie použita se svolením

Anna Němcovová, fotografie použita se svolením

Po vraždě ruského opozičního politika Borise Němcova v únoru 2015 obdržela Anna Němcovová na své facebookové stránce mnoho projevů soustrasti z celého světa, které vycházely z předpokladu, že byla s tímto politikem nějakým způsobem spřízněna. Společné příjmení je ovšem jen souhrou náhod, stejně jako fakt, že ona i Němcov se narodili a vyrůstali v Nižném Novgorodě – ve městě, které bylo za časů Sovětského svazu uzavřeno pro zahraniční návštěvníky. Anna si ze svého dospívání pamatuje Němcova jako charismatického studenta s kudrnatými vlasy. Říká mu „první demokrat“, kterého kdy viděla.

Dnes Němcovová pracuje jako nezávislá novinářka. Píše o událostech v Rusku pro západní média a o událostech na Západě pro ruskojazyčné publikum. V exkluzivním rozhovoru pro Global Voices rozebírá význam Němcovových politických aktivit pro Rusko a mluví o místní cenzuře.

 Global Voices: Jak byste okomentovala různé domněnky týkající se Němcovovy smrti?

Anna Němcovová: Upřímně řečeno – nemám tušení. Vše závisí na tom, kdo si tu vraždu objednal. Nemůžu spekulovat o důvodech. Podle domněnek uveřejněných v [novinách] Novaja Gazeta si jeho vraždu objednali čečenští senátoři. Zmiňují tam [v novinách] dokonce jméno Ruslan. Pokud by objednávka vycházela z čečenské komunity, byly by tu různé možné důvody. Prvním důvodem mohou být kresby proroka Mohameda publikované ve Francii. Němcov řekl, že novináři mají právo publikovat sarkastické kresby. Novaja Gazeta dokonce naznačuje, že existoval seznam lidí, kteří mají být zabiti v souvislosti s kauzou [Charlie Hebdo]. To by mohlo být tím důvodem, Němcovova rodina [včetně] jeho dcery ovšem této verzi nevěří. Mají důvody předpokládat přímou intervenci Federální služby bezpečnosti. Můžeme jen spekulovat, [ale] já bych to raději nedělala.

Sama jsem viděla mnoho vražd na zakázku, a to i svých kamarádů. Kdysi docházelo k mnoha vraždám, které měly spojitost s Čečenci. Takže ta [Němcovova] vražda může s nimi souviset. Stejně tak se může týkat bojů na Ukrajině. Myslím si, že obě verze jsou reálné, a nemůžu se jasně vyslovit ani pro jednu z nich.

GV: Co říkáte konspiračním teoriím, že byly ve hře americké zájmy?

AN: To považuji za vysoce nepravděpodobné. Pro mě jsou [tyto teorie] jen konspirací.

 GV: Jak ovlivní tato vražda ruskou vládu?

AN: Nemyslím si, že by Němcovova vražda ovlivnila vládu jakýmkoli výraznějším způsobem. Mají ovšem obavy z čečenského aspektu této události. Poprvé za Putinovy éry zde máme možný konflikt mezi Kadyrovem a složkami Federální služby bezpečnosti. Mezitím se objevily různé verze [a] vynořil se klíčový podezřelý. Mezi zatčenými je Zaur Dadajev, který sloužil jako důstojník v Kadyrovových obranných jednotkách. A Kadyrov Dadajeva dvakrát chválil za jeho patriotismus. A kdokoli [další], kdo byl také zatčen, je buďto Dadajevův příbuzný, nebo kamarád. Celý postup zatčení a všechny zvláštní operace proti Kadyrovovým lidem jsou pro něj velmi ponižující, proto obvinil USA a Evropu. Říká, že ať se stane cokoliv, ví se, že Kadyrov je vždy na straně prezidenta Ruska – neřekl Putina, ale „prezidenta Ruska“.

Řekla bych, že v tuto chvíli hledají bezpečnostní složky řešení, které by bylo pro Putina trvalé. On si nemůže vybírat mezi Federální službou bezpečnosti a Kadyrovem, pro něj mají hodnotu obě strany. A před několika dny se objevilo řešení. Našli člověka [Adama Osmajeva], který byl později identifikován jako velitel ukrajinského dobrovolnického bataliónu „Džochar Dudajev“. Tato možnost je významná, ale mezi ruskými liberály jsou lidé, kteří v ni nevěří. Připomíná mi to také obvinění Borise Berezovského z možného napojení na vraždu Anny Politkovské. Berezovskij byl v této době mimo Rusko a je vždy snadné obvinit někoho na druhé straně barikády, který není v zemi a zároveň je znám jako nepřítel Ruska. Nikdo v tuhle verzi nevěří.

 GV: Jaké jsou důsledky Němcovovy vraždy pro opozici?

AN: Obrovské. On byl, jak je známo, klíčovou postavou ruské opozice a moskevských protestů. Měl všechny potřebné kontakty, věděl, komu zavolat, jak podat žádost o svolání veřejných protestů. A další velmi smutný aspekt je ten, že byl klíčovým prvkem z hlediska komunikace mezi vůdci opozice, z nichž mnozí mají mezi sebou konflikty. A každý okamžitě pocítil jeho nepřítomnost. Byl jedním z vůdců s nejlepší pověstí – jako politik byl bývalým ministrem, guvernérem, zástupcem premiéra. A věřil ve volební proces. Hodně byl kritizován jeho životní styl, ale on zůstal pravým demokratem. Znala jsem ho od dětství. Poslední akcí, kterou organizoval, byl protestní pochod nazvaný „Jaro“, při kterém měla být nesena ruská vlajka. Byl smutný, že národní vlajku nosí pouze Putinovi stoupenci… Jeho snem bylo navrátit vlajku opozici. A byl to dojemný moment, když protestující po jeho vraždě tu vlajku nesli. Byl to pro každého velmi cituplný moment.

 GV: Existují vůdci opozice, kteří jsou dostatečně silní, tak jako Němcov?

AN: Všichni pevně věří v demokracii a zkouší různé způsoby spolupráce. Myslím, že stále hledají lepší model, jak spolupracovat. Protože opozice je rozdělena, je to její nejslabší bod. Němcov sám nepředstíral, že by byl vedoucí osobností. Když se například objevil Alexej Navalnyj, Němcov mu jasně projevil podporu a veřejně mu řekl: „Vždy vás budu podporovat.“ Choval se velmi demokraticky. A provedl mnohá vyšetřování korupce, která byla velmi působivá. Nikdy nedošlo k oficiálnímu popření jeho závěrů. Soustředil se na velmi důležité věci – korupci, stavební práce v Soči, o kterých potom vyšly také články v novinách. Takže měl náskok i před novináři. Chtěl například odhalovat korupci na místní úrovni. Dokázal spolupracovat s ruskými právními institucemi, věděl, jak poskytnout právní služby lidem, kteří bojují proti korupci na místní úrovni. Což je podstatou demokracie vycházející z aktivity běžných občanů.

Ruským problémem je rozčarování, zklamání ve vztahu k demokratickým hodnotám. A Němcov v tyto hodnoty silně věřil. Když se objevily důsledky tohoto rozčarování, věděl Němcov, jak bolestivé je toto období. Proto se věnoval svým vyšetřováním a pracoval opravdu tvrdě. Byl guvernérem během velmi složité doby. A věřil, že mnoho lidí v Kremlu chápalo jeho odhodlání – dva zástupci ruských premiérů přišli na jeho pohřeb.

 GV: Obávali se novináři a aktivisté o Němcovův život již před útokem?

AN: Nikdo z nás to nečekal. Slyšeli jsme, že měl obavy, zvláště ze strany jeho matky, že by zde mohla být určitá forma odplaty kvůli jeho kritice, ale nikdo z nás si nemyslel, že by se mu to mohlo stát. Samozřejmě došlo k mnoha konfliktům, byl pobodán během protestů, zatčen. Ale nikdo z nás si nemyslel, že by mohl být na seznamu lidí v ohrožení, jako cíl takového typu… agrese. Byl to pro všechny šok.

Osm let byl ignorován nebo umístěn na černou listinu ze strany médií středního proudu. Je ironií, že o něm mluví po jeho vraždě – poté, co mu léta znemožňovali, aby se v jejich médiích objevil.

GV: Po jeho vraždě vyšli do ulic lidé s plakáty s nápisem „Nebojíme se“. Je v této chvíli v ruské společnosti atmosféra strachu?

NV: Když mluvíte s lidmi v Rusku, mnoho z nich je opatrných na to, co říká. V prvních letech Putinovy éry byli lidé otevřenější. Ale na druhou stranu existoval v devadesátých letech jiný strach – strach o to, zda jsou lidé v bezpečí. Jsou různé druhy strachů. Tehdy byla míra zločinnosti neuvěřitelně vysoká – lidé byli často zastřeleni přímo na ulici. A to už se neděje. Alespoň v Moskvě a Petrohradě je dnes bezpečno. No, ne úplně pro každého. Rusko samotné má mnoho problémů. V Rusku bylo vždy složité držet pod kontrolou terorismus. Teroristické útoky byly obrovským problémem, se kterým se Kreml musel potýkat. Je těžké učinit obecné závěry, ale myslím, že za poslední desetiletí je vše už jinak. Alespoň v současnosti si člověk chtě nechtě všimne, že může cestovat do Čečenska a chodit po ulicích beze strachu z únosu.

GV: Jste nyní v Sevastopolu, abyste psala o prvním výročí připojení Krymu. Jaká je zde nálada?

AN: Místní novináři, stejně jako v Rusku, si nejsou jistí, co by měli psát. V nedávných měsících zde došlo k mnoha únosům aktivistů muslimských Tatarů. Necítí se v Rusku v bezpečí. K těmto únosům předtím nedocházelo.

GV: Jaká je nyní mediální situace v Rusku?

AN: Pokud mám být upřímná, situace není dramaticky horší, protože je zde svoboda internetu, mnoho věcí se například na internetu přímo odehrává. Samozřejmě bylo před nějakou dobou mnoho médií na pokraji zániku, loni tu byly problémy, ale nyní jsou opět v plné kondici. V online světě je vždy možné prostor pro média najít. Například server Meduza je velmi zajímavé médium. A když byla vyhozena šéfredaktorka serveru Lenta.ru, mnoho novinářů, zaměstnanců tohoto serveru, ji podpořilo a rozhodlo se také odejít.

Mám mnoho přátel, kteří pracují ve státních médiích. Stěžují si, že některé z jejich článků nejsou nikdy uveřejněny. Nesoudím je, protože si také nějak musí zajistit živobytí. A je to věc volby, jestli si člověk vydělává peníze od státu nebo jinak. Pokud to každopádně pomáhá lidem, je to v pořádku. Pokud tedy stále mluvíme o stejném směřování a pokud různými způsoby můžeme dosáhnout toho samého, různými nástroji. Stejně tak jsou ovšem možnosti dělat v této provincii nezávislou novinařinu velmi omezené.

Přichází za mnou mnoho mladých novinářů z různých oblastí a ptá se mě, jak žít se skutečností, že jsou všechna média vlastněná vládou. A říkám jim, aby šli a našli si silný příběh, který žádný šéfredaktor nedokáže zastavit. Lidský a pravdivý příběh, který by žádná média necenzurovala. To je ta cesta. Můj otec byl například reportérem „Pravdy“, ale stejně tak se mu dařilo publikovat nezávislé zprávy.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.