Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Jak mohou obyvatelé Madagaskaru přežít jen s málem? Díky velké dávce vynalézavosti

ady gasy

Z traileru dokumentu „Ady Gasy“ na YouTube

Madagaskar prožívá v posledních několika letech složité období. Jeho ekonomika se stále ještě snaží zotavit z dopadů opakovaných cyklón i politických krizí. Místní obyvatelé si tak zvykli, že musí i přes velké výzvy nějakým způsobem vyjít se svým příjmem.

Ady Gasy (Malgašská cesta, tj. cesta Madagaskaru) zobrazuje tento způsob života, který je jedinečný pro místní kulturu a společnost. Film odmítá přehnanou spotřebu, která zahlcuje rozvinutý svět, a zkoumá, jak si obyvatelé Madagaskaru přisvojili životní styl ochraňující přírodu. Vedou život založený na opětovném používání spotřebního zboží a uprostřed ekonomické krize se spoléhají sami na sebe a na svou vynalézavost.

Navzdory silně zakořeněné chudobě, hladomoru a záplavám se začínající filmař Lova Nantenaina nesnaží vyvolávat v divácích soucit. Místo toho se soustředí na způsob, jakým obyvatelé Madagaskaru překonávají každodenní výzvy, a to z pohledu dítěte, které je hlavní postavou tohoto dokumentu. Diváci i kritici hodnotí film převážně pozitivně. Francouzský kritik Rémy Roche píše o tom, jak široce se dokument soustředí na vynalézavost místních lidí:

Ce que veut montrer Ady Gasy (prononcer as “Ad Gash”), du nom d'une expression commune là-bas: débrouillons-nous. Et il savent faire, pour survivre. Un briquet jetable ne se jette pas, il se répare et se recharge de gaz, de vieux pneus on fait de belles sandales inusables, on transforme une ampoule grillée en lampe à pétrole, des boites de conserves vides on fabrique des jouets

Ady Gasy je běžná místní fráze, která znamená „nalezení způsobu“. To je jejich specializace — vědí, jak přežít. Zapalovač na jedno použití nesmí být vyhozen, musí být opraven a znovu naplněn plynem. Ze starých pneumatik je možné udělat tvrdé, krásné sandály. Nefunkční žárovku lze přeměnit na petrolejovou lampu a z prázdných plechovek je možné svépomocí vyrobit hračky.

Záběr z dokumentu Ady Gasy

Záběr z dokumentu Ady Gasy

Pro obyvatele Madagaskaru bylo zásadní, že film podává přesný obraz situace a přitom se vyhýbá vykreslování místních lidí jako obětí. Vědec Kalabasivava, který z Madagaskaru pochází a žije ve Francii, vysvětluje proč:

C'est un vibrant hommage à la résistance et au courage d'un peuple longtemps abandonné et soumis à diverses contraintes extrêmement difficiles

Je to životem pulzující pocta síle a odvaze dlouho opomíjených lidí — obyvatel, kteří si tváří v tvář nesmírně složitým podmínkám zachovali důstojnost.

Zde se můžete podívat na trailer dokumentu:

Tomavanu, občana Madagaskaru, který sledoval celosvětovou premiéru dokumentu ve Švýcarsku, filmařova vize přesvědčila:

Lova Nantenaina donne la parole au rocher sur laquelle la société malgache est solidement bâti: le peuple. Sans fard ni complaisance, le regard qu’il propose est une incursion dans le quotidien des « gens ordinaires » à Madagascar. Le spectateur est invité à cheminer au travers des dédales de ruelles, de quartiers qui abritent ces petits ateliers, autant de repères pour des petits métiers où la vie bouillonne et où l’espoir foisonne, un terreau fertile pour la résilience du peuple malgache.

Lova Nantenaina [autor dokumentu] dává vyniknout podstatě národa Madagaskaru: jeho obyvatelům. Tento dokument proniká, bez příkras a samolibosti, do života běžných občanů. Divák je pozván na procházku ulicemi nejrůznějších čtvrtí, které jsou domovem mnoha malých dílen s typickými drobnými řemesly, ve kterých je život radostný a oplývá nadějí. Tyto dílny jsou základem houževnatosti místních obyvatel.

Lova Nantenaina na premiéře svého filmu, fotografie použita se svolením

Lova Nantenaina na premiéře svého filmu, fotografie použita se svolením

Sandrine Marques na svém blogu na serveru deníku Le Monde dodává, že ústní vyprávění příběhů je nedílnou součástí identity obyvatel i filmu samotného:

De l'art oratoire pour conjurer la misère et célébrer les vertus de la solidarité. Voilà en quoi consiste l'argument de ce documentaire aussi humble que son sujet et qui nous montre les différentes facettes de la débrouille à Madagascar. L'expression « ady gasy » recouvre plusieurs sens dans la culture malgache et concerne autant les pratiques culturelles, culturales que médicinales.

Ústní vyprávění příběhů je jedním ze způsobů, jak zažehnat bídu a oslavit soudržnost, která je místní cností. To je hlavní poselství tohoto dokumentu, který je stejně skromný jako téma, které rozebírá. Ukazuje různé aspekty místní vynalézavosti. Pojem ady gasy má v malgašské kultuře několik významů. Kulturní zvyky i zdravotnické postupy jsou nedílnou součástí této důmyslnosti.

Je pozoruhodné, že místní filmový průmysl prožívá navzdory složité ekonomické situaci období tvůrčího rozmachu. Colin Dupre z INA Global vysvětluje tento paradox:

Sur l’île rouge, il n’existe plus de salles de cinéma et aucune structure étatique n’est véritablement en mesure d’œuvrer pour le développement du secteur, faute de volonté politique, faute de financements… le véritable renouveau est venu du format court. Un court-métrage coûte moins cher, et le réalisateur n’a pas à besoin de chercher un apport financier auprès des financeurs du Nord. Ainsi donc, libéré de toute contrainte scénaristique et esthétique, le court-métrage s’émancipe du formatage subi par le long métrage… ll y a une vraie mutualisation des compétences durant le processus de création. Il s’agit d’un des rares secteurs artistiques à Madagascar où les acteurs collaborent afin d’optimiser les résultats.

Na Červeném ostrově [jiný název pro Madagaskar] nejsou již žádná kina a žádná státní instituce není doopravdy schopná napomoci rozvoji tohoto průmyslu, a to kvůli nedostatku politické vůle a finančních zdrojů. […] Skutečné oživení filmového průmyslu přišlo s natáčením krátkých filmů. Krátký film je levnější a režisér nemusí hledat finanční podporu u investorů bohatších národů. Došlo tedy k osvobození filmařů od omezení a estetiky standardních filmů, krátké filmy nejsou svázány formátem filmů celovečerních. […] Kromě toho existuje v místním filmovém průmyslu atmosféra opravdové spolupráce během tvůrčího procesu. Jde o jeden z mála sektorů Madagaskaru, kde umělci spolupracují, aby dosáhli co nejlepších výsledků.

Lova Nantenaina má jasnou představu o tom, čeho by měl jeho film dosáhnout. Mluví o tom ve svém posledním rozhovoru:

Il est de notre devoir de donner confiance à tous ces héros du quotidien

Je naší povinností dodat sebedůvěru těmto každodenním hrdinům, kteří tvoří Madagaskar.

Dokument bude do června promítán v Evropě, v USA i na Madagaskaru.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.