Italská pobřežní hlídka zachraňuje dva ze 156 přeživších během tragédie z 3. října u ostrova Lampedusa. Zdroj: UNHCR [1], v rámci licence CC BY-NC 2.0.
Více než 800 uprchlíků zemřelo při katastrofě z 18. dubna u pobřeží Libye. Podle zprávy [2] organizace Amnesty International se jejich loď převrátila poté, co se příliš mnoho lidí nahrnulo na jednu stranu, aby se dostali na nákladní loď, která chtěla uprchlíkům pomoci. Taková neštěstí bohužel nejsou v posledních měsících ojedinělá. Evropská pohraniční organizace Frontex, která na základě mandátu operace „Triton“ hlídá pobřeží Evropské unie, si už nemůže dovolit žádné rozsáhlejší záchranné práce. Záchranné i pátrací akce jsou prováděny pobřežní hlídkou nebo nákladními loděmi.
Izolační politika EU je soustavně kritizována [3]. Operace „Mare Nostrum [4]“, která zachránila více než 130 tisíc životů, byla Evropskou unií zastavena na konci října 2014 – panovaly obavy, že organizované záchranné akce zvýší příval uprchlíků. Kromě toho měly být náklady na tuto operaci příliš vysoké. Cílem operace „Triton“, která byla následně spuštěna, není záchrana při nebezpečí ztroskotání, ale zajištění vnějších hranic EU před nelegálním přistěhovalectvím.
Navzdory očekáváním nedokázalo upuštění od operace „Mare Nostrum“ zastavit proud uprchlíků do Evropy. V roce 2015 již zemřelo přes 1700 uprchlíků, 100krát více než za stejné období v roce 2014 [2]. Mnoho organizací a spolků občanské společnosti vyzývá orgány EU k reakci a očekává široký a koordinovaný záchranný program.
List of 17 306 #migrants [5] who drowned on their way to #Europe [6] #Mediterranean [7] In EU Parliament MEPs have to walk on it. pic.twitter.com/K6Y39uhMDT [8]
— CP International (@passionistsint) 30. April 2015 [9]
Seznam 17 306 migrantů, kteří utonuli ve Středozemním moři na cestě do Evropy. Poslanci Evropského parlamentu po něm musí chodit.
Aby se vypořádaly s mezerami v politice, vznikly v uplynulých letech soukromé iniciativy a organizace, které se vlastním způsobem snaží zmírnit situaci ve Středozemním moři.
Na politické úrovni se nic neděje, občané berou iniciativu do vlastních rukou
Harald Höppner založil společně s dalšími dobrovolníky iniciativu Sea Watch pod dojmem z katastrofy u ostrova Lampedusa [10] a zhoršující se situace ve Středozemním moři. Původně byla tato iniciativa vytvořena několika rodinami z Braniborska, v této chvíli je do ní zapojen asi tucet dobrovolníků z celého Německa. Projekt financovaný ze soukromých darů si klade za úkol hlídkovat mezi Maltou a pobřežím Libye na vlastním člunu, poskytovat první pomoc lodím v nouzi a stejně tak informovat veřejnost o svých zkušenostech. Projekt je pro začátek plánován na tři měsíce.
Toto se píše na webové stránce této iniciativy [11]:
Cítíme se zodpovědní a nechceme dále nečinně přihlížet utrpení a umírání.
Tato organizace mluví [12] o „kultuře pohostinnosti“, kterou káží politici, ale ve skutečnosti ji neprosazují, a o politicích, kteří zmiňují „ledová srdce lidí“, ale přitom v Evropě zastávají politiku izolace. Vůči tomu stojí zcela v protikladu motivace této iniciativy:
Rozhodli jsme se bojovat za polidštění politiky. Pohostinnost by se opět měla stát něčím běžným. Je potřeba rychle založit civilní záchrannou službu pro lodě v nebezpečí ztroskotání. EU k tomu není svolná. Proto se chopíme iniciativy.
Konkrétně má implementace projektu započít v polovině května. Posádka 4 až 8 osob by měla po 12 dní projíždět pobřežní oblastí severozápadně od Libye a sledovat ji. V případě, že uvidí loď s uprchlíky, která se dostala do nesnází, chce tato organizace nabídnout první pomoc v podobě pitné vody a potravin, v případě potřeby poskytnout lékařskou pomoc, záchranné čluny a plovací vesty. Stejně tak bude informovat příslušné úřady. Uprchlíky ovšem na svou loď nepřijme, v tom se bude držet doporučení [13] německé organizace ProAsyl.
Watch the Med – Technologie pro mapování a dokumentaci situace ve Středozemním moři
Sea Watch spolupracuje se soukromou inciativou Watch The Med [14], která byla založena již v roce 2012. Nyní tato iniciativa zahrnuje širokou síť aktivistů, vědců, organizací pro uprchlíky a námořníků, která pomocí mapovacích technologií dokumentuje případy zranění a smrti uprchlíků ve Středozemním moři. Pomocí dat z mobilních telefonů, analýzou větru a proudů a pomocí očitých svědectví jsou dokumentovány pozice lodí i nehody, aby mohly být později určeny osoby, které porušily na moři mezinárodní právo při jednání s uprchlíky. Cílem organizace je právě na takovéto chování poukazovat.
Jádrem projektu je mapovací technologie, na které je přehledně vidět, kdy a kde došlo k dané události a kolik uprchlíků bylo zasaženo. Mapa ovšem také zobrazuje, kolik uprchlíků bylo zachráněno. Tak může uživatel například zjistit, že Watch the Med obdržela 11. dubna [15] zprávu přes satelitní telefon o lodi s uprchlíky poblíž pobřeží Libye, na které bylo téměř 1000 pasažérů. Tito uprchlíci mohli být díky předání této zprávy příslušným úřadům zachráněni.
V rozhovoru [16] se švýcarským portálem 20Minuten vysvětluje Simon Sontowski, který je v Curychu organizací Watch the Med školen pro práci u nouzové linky, svou motivaci podílet se na tomto projektu:
Protože mohu udělat něco konkrétního. Watch the Med je organizace nabízející skutečnou pomoc v průběhu politické a lidské tragédie. Všichni se shodnou na tom, že je hrozné, že každoročně umírá tolik lidí, ale slova „máme svázané ruce“ nebo „co se dá dělat?“ padají v této souvislosti příliš často. A tak to prostě není. Samozřejmě nemůžeme zachránit všechny, to také není náš úkol. Ale můžeme pomoci toto drama trochu zmírnit a chceme prostřednictvím tohoto projektu upozornit na skutečnost, že toto by vlastně nemělo být naším úkolem – nýbrž úkolem EU.