Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Nesnesitelná tíže amerického studentského dluhu

Day 3 of the protest Occupy Wall Street in Manhattan's Zuccotti Park. Photo by  David Shankbone  (CC BY 3.0)

„Jsem student s dluhem na školném vyšším než 25 tisíc dolarů (600 tisíc Kč).“ Třetí den protestů Occupy Wall Street, Zuccotti Park v Manhattanu. Autorem fotografie je David Shankbone (CC BY 3.0).

Když mi bylo 17 a hlásila jsem se na univerzitu, řekli mi rodiče, že se budeme o náklady dělit. Pro mě i pro ně to znamenalo vzít si americkou federální půjčku, která bude splacena během následujících deseti nebo více let.

Měla jsem poměrně štěstí. Jako student s nízkým příjmem jsem měla nárok na Pellův grant a byla jsem přijata na výbornou státní univerzitu, která ve své době požadovala školné jen o něco vyšší než 10 tisíc dolarů (250 tisíc Kč) ročně. Svůj dluh jsem snižovala prací na částečný úvazek a byla jsem vděčná za jakoukoli pomoc, kterou mi mohli nabídnout moji rodiče. Po skončení univerzity jsem se zúčastnila ročního programu národní služby, získala jsem odměnu 5 tisíc dolarů, která šla na splacení půjčky.

Dohromady mi trvalo splatit mou studentskou půjčku jedenáct let. Poslední platbu jsem poslala letos 3. července.

V dnešní době opouštějí američtí studenti univerzity s průměrným dluhem 29 tisíc dolarů (700 tisíc Kč). Toto číslo je vyšší v případě studentů navštěvující univerzity ve velkých městech – průměrný absolvent ve Washingtonu, D.C. dluží na studentských půjčkách děsivých 41 tisíc dolarů (jeden milión korun).

Tento stav vedl podle mnohých amerických odborníku a akademiků ke „krizi“, která nejhůře postihuje studenty s menšími dluhy, ale špatnými vyhlídkami na získání práce. U mladých absolventů činila loňská nezaměstnanost 8,5 %. Čísla mluví jasně – pokud čerství absolventi neseženou práci, nemohou splatit své půjčky.

Krátce poté, co jsem se v roce 2014 přestěhovala do Německa, byla spolková země Dolní Sasko posledním regionem, který zrušil školné a zajistil tak univerzitní vzdělání všem zdarma, a to i občanům jiných států. Několik dalších evropských států (jako Finsko a Slovinsko) nabízí univerzitní vzdělání zdarma, stejně tak Brazílie a Argentina.

Taková myšlenka je z pohledu Američanů nedocenitelná. Od doby dospívání sníme o univerzitě. Ti z nás, kteří nemají prostředky, si také dělají starosti, jak univerzitu zaplatí, někteří prostě nenajdou způsob, jak nashromáždit alespoň peníze, které je potřeba složit před obdržením půjčky. V zemi, kde je 1,2 miliónu studentů základních a středních škol bez domova, představuje univerzitní vzdělání zvláštní privilegium.

Ačkoli Obamova vláda provedla významné úpravy ve způsobu, kterým studentské půjčky fungují, stále to ještě není dost. Čtyřleté univerzitní vzdělání v USA stojí od 40 tisíc dolarů (1 milión Kč) pro studenty navštěvující veřejné univerzity ve svých státech k více než 125 tisícům dolarů (3 milióny Kč) pro studenty soukromých univerzit – a to mluvíme pouze o školném. K tomu se přidává cena bydlení a další životní náklady, takže není divu, že spousta studentů se raději rozhodne na univerzitu nenastoupit. Něco takového je samozřejmě zcela v pořádku – pokud ovšem opravdu existuje možnost volby.

V dnešním ekonomickém prostředí ale taková volba prakticky neexistuje. Loni poklesl počet přihlášek na vysokou školu v USA o téměř půl miliónu. Ekonomové tvrdí, že když se ekonomice daří dobře, méně lidí studuje na univerzitách, pokud je naopak ekonomika v problémech, ze vzdělání se stává „bezpečný přístav“. Jinými slovy si mladí lidé vybírají pravděpodobnější cestu k soběstačnosti.

Ale v prostředí, kde mnoho zaměstnání vyžaduje vysokoškolské vzdělání, se může neabsolvování univerzity i přes vysokou finanční náročnost citelně odrazit v platu. Organizace Pew Research Center odhaduje mezeru mezi výdělkem středoškoláka a vysokoškoláka na přibližně 17 500 dolarů (420 tisíc Kč) ročně.

Všichni bychom měli dostat možnost zvolit si vlastní cestu. Univerzita není pro každého a ani by neměla být. Ale možnost volby, zda se na vysokou školu přihlásíme, by měla být umožněna všem, bez rizika splácení dluhů po několik desetiletí.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.