Demonstrace v mexické Ostule. Fotografie ze serveru Flickr od uživatele bradpose2, v rámci licence Creative Commons.

Nedávno byla v Mexiku zaznamenána těžká porušení lidských práv domorodých obyvatel. Posledním případem jsou události v oblasti Santa María de Ostula ve státě Michoacán, kde byli místní domorodí obyvatelé údajně cílem útoku mexické armády během operace, která měla za účel zadržet vůdce zdejší komunitní policie.

Komunitní policie je v Latinské Americe poměrně běžným jevem a definuje se jako svépomocí organizovaný systém za účelem obrany, který se řídí místními zvyky a spadá pod své vlastní velení. Ve své většině se tyto alternativní modely bezpečnostních složek objevují, aby se věnovaly řešení místních problémů, se kterými si nedokáží poradit jednotky oficiální policie. Mexická komunitní policie se obvykle věnuje organizovanému zločinu, který proniká do různých částí společnosti.

V online petici, která v současné chvíli koluje po internetu, je požadováno propuštění Semeí Verdía Cepedy, nedávno zadrženého velitele komunitní policie:

Domorodá komunita Santa María de Ostula, stejně jako mnoho jiných oblastí země, trpí systematickým obtěžováním ze strany zločinných skupin, zvláště těch, které jsou napojeny na obchod s drogami. Tato situace donutila místní občany, ve světle neschopnosti veřejných institucí zajistit v zemi bezpečnost, vytvořit komunitní policii.

Dnes již tato komunita nejen trpí pod útlakem zločinných skupin, ale také se stala terčem obtěžování ze strany federální policie a mexické armády.

Toto není poprvé, kdy jsou mexické vojenské složky obviněny z přehnaného používání násilí a podílení se na zločinných aktivitách, hlavně od té doby, kdy jim byly svěřeny úkoly týkající se veřejné bezpečnosti. Tuto skutečnost komentuje v následující kresbě mexický karikaturista Helio Flores:

“Hermanocidio” de @Helioflores_mex. En #Ostula, Apatzingan, Tlatlaya y tantos lugares + sin sanción. Vía @SamuelMdzM pic.twitter.com/TtkLR3BRIj

— Denise Dresser (@DeniseDresserG) July 21, 2015

„Bratrovražda“, autorem je Helio Flores. V Ostule, Apazinganu, Tlatlaye a mnoha dalších místech, a to beztrestně.

Nedůvěra v oficiální instituce byla také jedním z důvodů, které vedly k tomu, že obec Chéran ve státě Michoacán zavedla vlastní vládu a zřídila orgány domobrany a že další domorodé komunity zvažují, zdá následovat tohoto příkladu.

Jednou takovou komunitou je etnikum Zoque z obce San Miguel Chimalapa ve státě Oaxaca, které prostřednictvím veřejného oznámení na svém blogu vyhlásilo vytvoření komunitního výboru pro obranu společného prostoru a přírodního bohatství. Odmítá přitom místní úřady a politické strany regionu:

Náš výbor vzniká kvůli znepokojení a rozhořčení, která cítíme při pohledu na to, jak se naše vlastní komunální a obecní úřady ze San Miguel Chimalapy zaprodaly zájmům vlády státu Oaxaca a věnují se rozdělování prostředků, programů a projektů mezi sebe, své rodinné příslušníky a známé bez ohledu na beztrestné vnikání do našeho dědičného území a rabování a destrukci našich přírodních zdrojů.

Tyto a podobné aktivity domorodých obyvatel za zrovnoprávnění shromažďuje stránka Frente de Pueblos Indígenas (V čele domorodých obyvatel), například jde o komunitu lidu Otomí ze San Francisco Xochicuautla ve státě Mexiko, která vystupuje proti projektu soukromé silnice, která by postihla místní les a území domorodého obyvatelstva; etnikum Huichol z oblasti Wirikuta, které brání své posvátné území před vpádem těžařských megaprojektů; kmen Yaqui ze Sonory, který vystupuje proti stavbě vodovodu ohrožujícího místní život a kulturu. Tyto události vybízí k otázkám ohledně legitimity převládajícího ekonomického a politického systému.

Příběhy neústupnosti a odporu ukazují, jak důležité je najít alternativní způsoby soužití, které podpoří mír, budou respektovat právo na sebeurčení a zajistí dodržování lidských práv. Aby ale taková iniciativa mohla mít šanci na úspěch, je nutné nejprve poznat zájmy a legitimní požadavky všech zúčastněných.