Ve své eseji publikované v alternativním médiu Conexiones [1] se Katya Najlis zabývá problematikou obtěžování nikaragujských žen na ulicích. V textu jsou uvedeny četné příklady a úvahy týkající se obhajoby práv latinskoamerických žen na to, aby se mohly volně pohybovat po ulicích. Nebezpečí, která je znepokojují, jsou podporována společenskými konvencemi, v nichž je stále zachovaná společenská nerovnost:
Los estereotipos hacia la mujer nicaragüense se convierten en otro método de violencia que nadie regula. El machismo asume el cuerpo de la mujer como un objeto público. El uso de imágenes sexistas contribuye a esta realidad, violentándola de forma implícita y posicionándola como un objeto. […] Lamentablemente, algunas mujeres hemos llegado a pensar que es “normal” o que “por nuestra culpa” somos víctimas de este tipo de abuso, y es que los acosadores aprovechan las unidades de transporte –sobre todo las rutas–, para ofendernos sexualmente.
Stereotypy o nikaragujských ženách se staly další formou násilí, kterou nikdo nereguluje. Machismus pokládá ženské tělo za předmět veřejného vlastnictví. Užíváním sexistických vyobrazení se k tomu přispívá, a tak se implicitně užívá násilí oproti ženám a z jejich těl se stávají předměty. […] Bohužel si některé z nás žen začaly myslet, že to je „normální“ nebo že je „naše vina“, že jsme oběťmi tohoto typu zneužívání. Přitom násilníci zneužívají dopravní prostředky – především linkové –, aby nás sexuálně obtěžovali.