Margaret Atwood, napravo, ruce nad svojí kopií pro Budoucí knihovnu, stoletý projekt skotské umělkyně Katie Paterson, nalevo. Credit: Katie Paterson
Tento článek a reportáž v rádiu od Susannah Roberson [1] pro The World [2] se původně objevily na PRI.org [3] 16. července 2015. Zde jsou znovu publikovány v rámci dohody o sdílení obsahu.
Všichni jsme slyšeli o časových kapslích, ale tato je trochu jiná. Jmenuje se Budoucí knihovna, nachází se v Norsku a má podobu lesa.
Funguje to takto: v lese Nordmarka u Osla bylo zasazeno tisíc stromů. Ty poskytnou papír na mimořádnou antologii knih, která má být vytištěna od letoška za sto let. Tento projekt je duchovním dítětem skotské umělkyně Katie Paterson. Ta říká, že tento nápad dostala při kreslení.
„Dělala jsem si do sešitu velmi jednoduchý náčrt letokruhů a velmi rychle mě napadlo spojení mezi letokruhy a kapitolami knihy,“ říká Paterson.
Paterson plánuje každý rok vyzvat jednoho autora, aby přispěl do sbírky, a to po dobu sta let. Kanadská spisovatelka a vítězka literárních cen Margaret Atwood [4] byla první účastnicí a odevzdala svůj rukopis v květnu.
„Držím v rukou část jejího díla, ale nemůžu si ho přečíst. Zároveň vím, že si ho nemůže přečíst ani nikdo jiný do toho okamžiku za sto let. Opravdu mě to velmi láká“, říká Paterson. „Ale samozřejmě k sobě budu velmi přísná, takže nikdy tyto stránky neotevřu.“
Paterson doufá, že její projekt bude pro budoucí generace velkým lákadlem. Myslí si, že to bude jako číst starý neobjevený text.
„Představuji si, že texty budou obsahovat vybrané momenty každého roku, ať už to bude z roku 2015 nebo 2055,“ říká Paterson. „Taky si ráda představuji, proč první čtenář otevře první stranu.“
Ale to se stane až v roce 2114. Mezitím už Paterson oznámila druhého autora projektu, britského spisovatele Davida Mitchella. A norský les dále roste.