- Global Voices v češtině - https://cs.globalvoices.org -

I během demokracie dochází v Argentině nadále k násilným zmizením

Kategorie: Argentina, Lidská práva, Občanská žurnalistika, Ženy a gender
Susana Trimarco por No Touching Ground #buenosaires #streetart PixelBeat! [1]

Nástěnná malba Susany Trimarco, jejíž 23letá dcera Marita Verón zmizela v argentinském městě Tucumán v dubnu 2002, podle všeho v síti obchodu se ženami. Buenos Aires, obrázek ze serveru Flickr uživatele PixelBeat!, v rámci licence Creative Commons.

Ačkoli je v Argentině pojem „zmizení“ svázán hlavně s osudem osob během poslední vojenské diktatury [2] (1976–1983), 32 let po znovuobnovení demokracie nadále mizí lidé, hlavně ženy a děti, po tisícovkách.

Podle organizace UNICEF a argentinského Ministerstva spravedlnosti, bezpečnosti a lidských práv [3] se ročně více než 4 000 osob stane oběťmi obchodu s lidmi. Unesené osoby jsou často nuceny k prostituci:

Dochází k únosům chlapců, dívek a dospívajících, ze kterých se stanou otroci zbavení všech práv, objekty v rukou lidí, kteří řídí každý pohyb i celý život svých obětí.

Podle ministerstva [4] bylo v období od schválení zákona proti obchodu s lidmi v roce 2006 do června 2015 osvobozeno 8 151 obětí těchto zločinů.

I když nejde o nový problém, došlo k otevření nové diskuze na základě široké medializace případu 23leté Marity Verón [5], která zmizela ve městě Tucumán v dubnu 2002 a byla podle všeho unesena, aby pracovala v nevěstinci na severovýchodě země. I přes údajný podíl policie a místních politiků na tomto zmizení se matka této ženy, Susana Trimarco [6], neúnavně věnuje pátrání na vlastní pěst.

Po 13 letech od dceřina zmizení je ovšem hledání nadále neúspěšné. Na své cestě se Susana sešla s příbuznými ostatních unesených a s oběťmi, kterým se ze zajetí podařilo utéct. Tak došla k závěru, že osud její dcery nebyl izolovaným případem, ale že existují organizované sítě, které se věnují únosům a obchodování se ženami a kterým často pomáhají politici i policie. Proto se Susana Trimarco zavázala k boji proti obchodu s lidmi a založila nadaci María de los Ángeles [7], která sbírá trestní oznámení a nabízí podporu a poradenství rodinám obětí.

Případ Marity Verón [8] vešel ve známost díky telenovele Vidas Robadas (Ukradené životy) [9], kterou vysílala společnost Telefé v roce 2008. V jejím rámci byla občanská společnost vyzvána, aby před tímto problémem nezavírala oči a bojovala s ním. Není to jediný pokus z oblasti kultury, jak o této problematice otevřít diskusi, již mnoho mediálních pracovníků a umělců se tomuto tématu věnovalo. Například dokument Mujeres en Venta (Ženy na prodej) [10] nabízí na obchod s lidmi globální pohled a obsahuje otřesná svědectví obětí i odborníků ohledně způsobů „náboru“ obětí a jejich „zbavení svobody“ v sítích zločinců:

Z uměleckého pohledu zachytil tuto problematiku Gustavo „oRni“ Fernandez [11] v krátkometrážním filmu Infiltrados: Trata de Blancas (V přestrojení: Obchod s lidmi), ve kterém dojde k nečekanému zvratu:

Na obchodování s lidmi upozorňuje i krátkometrážní film ALMA režírovaný Marcelou Suppicich [12] a označený vedením města Buenos Aires za snímek „společenského zájmu“. Vypráví příběh unesené dívky Almy:

V oblasti komiksu poukazuje novinářka a humoristka Julieta Arroquy [13] pomocí své oblíbené postavy Ofelie na paralely mezi zmizeními žen [14], mezi kterými jsou například Marita Verón [15], Florencia Penacchi [16], Érica Soriano [17] a María Cash [18], a násilnými zmizeními v období vojenské diktatury.

Stejně tak na nutnost ukončit utrpení obětí upozorňují různé kampaně na sociálních médiích:

Bez klientů není obchod s lidmi.

Bez klientů není obchod s lidmi. Ohlaste případy na bezplatnou argentinskou linku 145.