Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Netizen Report: Uprchlická krize vzbuzuje na internetu lásku i nenávist

Refugees at Keleti train station in Budapest, September 2015. Photo by Mstyslav Chernov via Flickr (CC BY-SA 4.0)

Uprchlíci na Východním vlakovém nádraží v Budapešti v září 2015. Fotografie ze serveru Flickr od Mstyslava Černova (v rámci licence CC BY-SA 4.0)

Na zprávě spolupracovali Juan Arellano, Mary Aviles, Ellery Roberts Biddle, Sam Kellogg, Hae-in Lim a Sarah Myers West.

Zpráva o uživatelích internetu (Netizen Report) vypracovaná v rámci projektu Global Voices Advocacy nastiňuje výzvy, vítězství a nové trendy v oblasti lidských práv na internetu.

Příběhy uprchlíků, kteří hromadně utíkají ze Sýrie a jiných konfliktem zasažených zemí do západní Evropy, se přesunuly do sféry digitálních práv. Přístup ke komunikačním sítím je pro lidi, kteří se snaží najít správný směr v neznámém terénu a zároveň čelí stále většímu tlaku ze strany pohraničních orgánů v jižní a střední Evropě, nepostradatelný. Vedle mapovacích a GPS aplikací je pro lidi důležitá možnost navzájem komunikovat a plánovat další kroky prostřednictvím SMS a sociálních sítí.

Proto místní dobrovolníci v Maďarsku, Srbsku a Německu vynaložili značné prostředky na to, aby uprchlíkům poskytli mobilní telefony, kredit a přístup k WiFi. Kate Coyerová, profesorka komunikačních studií na Středoevropské univerzitě v Budapešti, spolu s kolegy a přáteli zajistila, aby v přelidněných oblastech byly přenosné WiFi hotspoty, prodlužovací kabely a záložní baterie pro mobily. V rozhovoru pro časopis New Scientist profesorka Coyerová říká: „Během krize nikdy nechci proti sobě stavět různé humanitární potřeby, protože otázkou není buď–anebo. Je ale zřejmé, že komunikační prostředky a jejich okamžitá dostupnost jsou životně důležité.“

Online diskuze o masovém přílivu uprchlíků do západní Evropy začaly být v některých kruzích sociálních médií plné nenávisti, kdy mnoha německým politikům bylo v reakci na jejich snahu pomoci s přijetím přistěhovalců do svých obcí vyhrožováno násilím a dokonce i smrtí. Ozcan Mutlu, německý poslanec tureckého původu, oznámil, že dostal zprávu, ve které stálo: „Je čas obnovit Auschwitz, Buchenwald atd. – kam vy, špinaví Turci, patříte!“

Podobně napjatá situace se odehrává na Facebooku, což vyvolalo kritiku od uživatelů a politických představitelů, podle kterých Facebook dostatečně neomezuje ani nereaguje na nenávistné projevy namířené proti uprchlíkům. Poté co německý ministr spravedlnosti Heiko Maas na toto téma promluvil přímo s vedením Facebooku, společnost tento týden zveřejnila plány na spolupráci s německou vládou s cílem omezit projevy nenávisti a xenofobie na svých sítích. Maas oznámil založení pracovní skupiny, která se bude snažit nenávistný obsah identifikovat a rychleji odstranit. Jejími členy jsou Facebook, Ministerstvo spravedlnosti, poskytovatelé internetových služeb a další sociální sítě.

Úřady se zaměřují na přední ekvádorskou nevládní organizaci hájící svobodu médií

Ekvádorské skupině Fundamedios, která hájí svobodu sdělovacích prostředků, hrozí rozpuštění kvůli nařčení z politické zaujatosti. Ekvádorský Sekretariát pro sdělovací prostředky zahájil řízení o jejím uzavření a před konečným rozhodnutím soudu má organizace deset dní na svou obhajobu. Ekvádorský prezident Rafael Correa posledních pár let bojuje s kritiky médií, v roce 2013 schválil restriktivní Zákon o sdělovacích prostředcích, který mnozí považují v místním regionu za nejpřísnější. „Ekvádorské vládě nestačí pronásledování, potlačování, pokutování a verbální útoky na kritiky v soukromém tisku. Nyní hrozí, že zruší přední organizaci hájící svobodu tisku,“ říká v reakci na zprávu Carlos Lauria z Výboru na ochranu novinářů.

Íránská uživatelka Facebooku byla bez řádného soudního procesu odsouzena k sedmi letům vězení

Íránská facebooková aktivistka Šahsavandi Širaziová byla mezi osmi aktivisty, kteří byli zatčeni v roce 2013. V následujícím roce byla Širaziová usvědčena z hanobení nejvyššího duchovního vůdce Chameneího a zesnulého zakladatele Íránské islámské republiky ajatolláha Chomejního, dále z protistátního spiknutí a publikování pornografie. Před dvěma týdny Širaziová sdělila Mezinárodní kampani za lidská práva v Íránu (International Campaign for Human Rights in Iran), že jí byl během soudního řízení odepřen přístup k advokátovi, během výslechů byla dotazována na soukromé záležitosti a že byla obviněna z trestných činů, které nikdy nespáchala. Aktivistka tvrdí, že stránky, jež na sociálních sítích spravovala, byly nepolitické a ve své podstatě šlo spíše o občanskou žurnalistiku.

Thajský novinář zadržen kvůli „narušování klidu a pořádku“ na sociálních sítích

Zkušený novinář Pravit Rojanapruk byl zadržen thajskou armádou pro zveřejňování informací na internetu, které údajně „narušovaly klid a pořádek“. Je to již podruhé, co byl Pravit, hlavní zpravodaj předního anglicky psaného deníku The Nation, thajskými úřady zadržen.

Rakouský parlament navrhuje nový režim státního dozoru

V polovině října bude rakouský parlament hlasovat o kontroverzním „Staatsschutzgesetz” neboli zákonu o ochraně státu, který by ustavil deset nových kontrolních orgánů (jeden federální, devět regionálních) a udělil by jim rozsáhlé pravomoci ke sledování občanů za minimálního soudního dohledu. Připravovaný zákon nařizuje, aby všechny údaje shromážděné prostřednictvím tohoto programu byly uchovány v ústřední databázi po dobu nejméně pěti let. Dále také přímo podporuje spolupráci se zahraničními rozvědkami. Tyto právní předpisy byly vypracovány poté, co na začátku letošního roku došlo k teroristickým útokům v Paříži a Kodani a vysloužily si ostrou kritiku mnoha rakouských institucí i veřejnosti. Rakouská organizace AK Vorrat hájící právo na soukromí zorganizovala proti Staatsschutzgesetz online petici. Ta získala již přes 12 000 podpisů.

U vášnivých čtenářů a počítačových fandů vede cibulový směrovač

Knihovny již delší dobu podporují volný přístup k informacím a právo na soukromí a čas od času i brání práva svých čtenářů na utajení jejich čtenářských aktivit. Tento boj nedávno nabral nový směr, když knihovnu v americkém státě New Hampshire, která klientům nabídla jako první na světě přístup k anonymní síti Tor a umožnila jim používání sítí pomocí její přenosové technologie, kontaktovalo prostřednictvím místního oddělení policie Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států. Po schůzi mezi místní policií a městskými úředníky se knihovna ve věci poradila se svou správní radou. Ta souhlasila s obnovením přístupu k síti Tor.

Komise pro technickou stránku Internetu (Internet Engineering Task Force) a Úřad pro přidělování čísel na Internetu (Internet Assigned Numbers Authority) zařadily doménu .onion na speciální seznam, díky čemuž mohou administrátoři stránek skrytých služeb v síti Tor zažádat o SSL a TLS certifikáty. Tento krok by měl podstatně zlepšit bezpečnost stránek .onion domény.

Novináři o ohrožení svobody tisku

Deník Washington Post zveřejnil novou řadu videozáznamů, „Global Threats to a Free Press“ („Globální hrozba svobodnému tisku“). Je tvořena výpověďmi třiceti novinářů, blogerů, fotografů a aktivistů z celého světa, kteří kvůli své práci čelí přímému ohrožení. Mezi nimi jsou i svědectví dopisovatelů Global Voices Andalka Chaly z Etiopie a Aliho Abdulemama z Bahrajnu.

Odebírat Netizen Report emailem

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.