Stíhání sedmi předních marockých novinářů a obhájců lidských práv, které začalo v listopadu minulého roku, mělo pro režim krále Mohammeda VI. za následek zvýšenou mezinárodní pozornost.
Pracujeme jako komunita a čekáme na blížící se soud s muži, mezi nimiž je i bývalý ředitel Global Voices Advocacy Hisham Almiraat [1]. Chceme tak lépe porozumět politickému a sociálnímu kontextu, ve kterém se toto trestní stíhání odehrává.
Předtím, než se nynější panovník Mohammed VI. dostal k moci, bylo Maroko pro život a práci novinářů extrémně nesnadným místem. Král Hassan II. byl mezinárodně velmi známý díky Olověným létům [2], období mezi šedesátými a pozdními devadesátými léty. Během této doby mohli političtí disidenti jako odpověď za svou kritiku očekávat zatčení, uvěznění a dokonce i popravy.
Okolnosti se zlepšily až poté, co v roce 1999 nastoupil na trůn nynější král Mohammed VI. Žurnalisté nicméně v roce 2006 znovu začali čelit důsledkům, které vyvolala jejich práce – a nyní se vedle novinářů stali cílem také občané, kteří jsou zapojení do internetového politického aktivismu. Od té doby se tyto skupiny staly každodenními cíli marockých úřadů.
2007: Situace se pro novináře začíná zhoršovat
Magazín Nichane je zrušen poté, co v něm byla publikována série běžných marockých vtipů, z nichž některé se týkaly i krále. Novinář a editor, kteří za publikací vtipů stojí, dostávají mírnou pokutu a jsou podmíněně odsouzeni [3].
Přibližně ve stejnou dobu dostává novinář Aboubakr Jamaï přehnaně vysokou pokutu [4], o níž si je vláda vědoma, že ji Jamaï nedokáže zaplatit; ten je nakonec z finančních důvodů nucen zrušit svůj časopis Le Journal Hebdomadaire.
2008: Cílem se stávají aktivisté na sociálních sítích
Fouad Mourtada [5]je zatčen za to, že založil fanouškovskou stránku jednoho z marockých princů, a stává se tak prvním člověkem v Maroku stíhaným za aktivity na sociálních médiích. Mourtada je odsouzen na 3 roky ve vězení za „hanebné praktiky spojené s údajnou krádeží“ princovy identity. Rozsudek následovaly bouřlivé veřejné protesty a jeho trest je nakonec zkrácen na 43 dnů.
Blogger Mohammed Erraji [6] je zatčen za svůj příspěvek do arabského periodika Hespress, v němž kritizoval královu charitativní činnost. Ve svém příspěvku uvedl, že králova charita povzbuzuje obyvatele, aby zůstali bezmocnými, než aby pilně pracovali. Později je zproštěn viny [7].
Během následujících let je nuceno ukončit svou činnost [8]několik tiskovin včetně periodika Nichane. Důvodem jsou dočasné vládní zákazy publikace [9] a potenciální bankroty. Ahmed Benchemsi, vydavatel periodik Nichane a Telquel, opouští zemi, aby se vyhnul dalšímu pronásledování.
2011: Maroko se přidává k arabskému jaru
Maročtí občané po celé zemi vyšli do ulic a požadují omezení pravomocí krále Mohammeda VI. Připojují se tak k vlně občanské aktivismu, která se šíří napříč arabským regionem.
Vláda reaguje přijetím reforem [11]a 20. února se hnutí rozpadá.
Spolu s kolegy spouští obžalovaný Hisham Almiraat alternativní mediální platformu Mamfakinch [12], která se věnuje tématům občanského vzdoru vůči vládním represím.
2012: Aktivisté na sociálních médiích čelí stupňující se hrozbě
Platforma Mamfakinch čelí malwarovému útoku [13]. Ve stejnou dobu je na vzestupu zatýkání uživatelů sociálních médií [14].
Hiphopový umělec Mouad „El 7aqed“ Belghouat je zatčen a usvědčen z urážky režimu. Obvinění bylo vzneseno díky jeho písni „Dogs of the State“, ve které přirovnává státní policii ke psům. Mouad je známý svými kontroverzními politickými texty a je vůdčím hlasem [15] marockého prodemokratického hnutí.
2013: Regulace internetu vstupují v platnost
Novinář Ali Anouzla je zatčen [16] za odkaz na španělský deník El País, který odkazoval na video Al-Kaídy (ano, čtete správně). Jeho stíhání stále probíhá.
Později téhož roku Maroko provádí kroky, které vedou k regulaci internetu [17] a to skrze navrhovanou legislativu známou jako Code Numérique. [17]Vláda se tak snaží zamezit vyjadřování názorů na internetu tím, že zakáže projevy neúcty vůči králi, režimu a veřejnému pořádku.
2014: Aktivisté čelí prudkému útoku
V dubnu vyšly tisíce lidí [18] do ulic Casablanky, aby vyjádřily svou frustraci týkající se pracovních, sociálních a politických podmínek, které postihují mladé Maročany. Bylo zatčeno devět předních členů prodemokratického hnutí 20. února [19], které vzniklo jako okamžitý následek arabského jara.
Rapper a videoblogger Mouad „El 7aqed“ Belghouat je znovu zatčen [20].
Studentské skupiny aktivistů uspořádaly ve městech Rabat, Casablanka a Mohammedia tzv. flashmob. Akce můžete vidět na přiloženém videu.
2015: Tvrdý soudní postup proti novinářům a aktivistům
Pokuty a zatýkání jsou stále častější.
Březen: Soud v Rabatu odsuzuje [21] jednoho ze sedmi obžalovaných, obhájce svobodného tisku Hichama Mansouriho. Je mu udělen trest deseti měsíců vězení a pokuta 4 057 amerických dolarů. Dle jeho kolegů je případ založen na zinscenovaném obvinění z cizoložství. Mansouri je projektovým manažerem Marocké asociace pro investigativní žurnalismus (Moroccan Association for Investigative Journalism). Tato skupina aktivně pracuje na podporování svobody projevu, přístupu k informacím a investigativního žurnalismu. Před svým zatčením Mansouri pracoval na zprávě o údajném vládním sledování internetových aktivit žurnalistů a aktivistů.
Duben: Mouad „El 7aqed“ Belghouat [22] dostává cenu pro umělce Freedom of Expression Award, kterou uděluje organizace Index on Censorship Freedom, jež se převážně skrze vydávání stejnojmenného časopisu věnuje svobodě projevu.
Květen: Ministerstvo vnitra spouští vyšetřování [23] týkající se výzkumu [24] digitálního sledování a zprávy nazvané „Their Eyes on Me,“ [25]která se tématem digitálního sledování také zabývá. „Their eyes on me“ je výsledkem spoluautorství Asociace pro digitální práva (Association for Digital Rights) se sídlem v Casablance a nevládní organizace Privacy International se sídlem ve Velké Británii. Prvně jmenovaná organizace byla spoluzaložena a vedena Hishamem Almiraatem, jedním ze sedmi obžalovaných.
Červen: Soudem v Casablance je v nepřítomnosti odsouzen [26]Hamid Mahdaoui, ředitel internetového zpravodajství badil.info. Mahdaoui byl podmíněně odsouzen ke čtyřem měsícům vězení za zveřejnění [23] zprávy týkající se úmrtí politického aktivisty Karima Lachkaria, který zemřel v policejní vazbě. Bylo mu také nařízeno zaplatit 10 milionů marockých dirhamů (přibližně 25 milionů korun) jako náhradu škody hlavě generálního ředitelství národní bezpečnosti a byla mu udělena pokuta 6 tisíc marockých dirhamů.
Červenec: Uniklé dokumenty z masivního hackerského útoku [27]na soubory softwarové společnosti Hacking Team odhalují, že marocké úřady mezi léty 2009 a 2012 utratily 3,1 milionů amerických dolarů za sledovací software.
Září: Další obžalovaný, Samad Iach, je vyslýchán policií [28] za účast na školení o používání mobilní aplikace StoryMaker, která pomáhá novinářům vytvářet a publikovat články.
2016
17. ledna: Hicham Mansouri je propuštěn z vězení [29].
27. ledna: Začíná soud se sedmi obžalovanými.
Více se dozvíte zde:
#Justice4Morocco: 7 Defenders of Free Expression Face Trial [30]
Global Voices Community: We Stand With Hisham [31]
Pro nejnovější informace sledujte na Twitteru #Justice4Morocco [32]