Indiáni kmene Munduruku protestují v roce 2013 proti stavbě vodní elektrárny na řece Tapajós, která leží v amazonské oblasti. Foto: Agência Brasil/CC-BY 3.0
Tento článek byl původně publikován [1] na webu Instituto Socioambiental. Na této stránce je sdílen na základě dohody o společném publikování.
Podle zprávy Násilí proti indiánským etnikům v Brazílii – data z roku 2015 [2], kterou vydala Conselho Indigenista Missionário (Cimi) tento měsíc v Brazílii, se násilí vůči indiánům a jejich nedostatečná zdravotní péče ukazují být velice závažným problémem.
Data odhalila, že jen v minulém roce spáchalo v zemi sebevraždu 87 indiánů, z nichž více než polovina případů (45) se odehrála ve státu Mato Grosso do Sul. V letech 2000 až 2015 bylo ve stejném státu zaznamenáno 752 sebevražd indiánů. Zpráva taktéž uvádí, že za rok 2015 bylo zavražděno 137 indiánů – z toho čtvrtina případů (36) byla spáchána v Mato Grosso do Sul.
Téměř 600 indiánských dětí do 5 let zemřelo ve stejném období na běžně léčitelné nemoci, jako je zápal plic, průjem nebo střevní chřipka. Průměrná úmrtnost dětí do jednoho roku v Mato Grossu do Sul je 26 z 1000 narozených, jde o dvojnásobek celonárodního průměru.
Jako hlavní důvod systematického porušování indiánských práv je ve zprávě označena neschopnost vlády zajistit dodržování vymezených hranic Indiánských rezervací (TIs) a poskytnutí základních potřeb, jako je zdravotnictví a vzdělání.
Podle dat ze sčítaní lidu z roku 2010 [3] žije v Brazílii okolo 900 tisíc indiánů, kteří tvoří 0,5 % z celkové populace. Podle censu je tedy Brazílie v Latinské Americe země s nejmenším zastoupením indiánů [4], a naopak má nejvyšší počet indiánských etnik – celkem 305.
Zprávy ze Cimi jsou dnes jedním z mála zdrojů informací o násilí vůči indiánským kmenům v Brazílii.
Koordinátorka výzkumu Lúcia Helena Rangel říká: „Takto zvrácené chování vůči indiánské populaci přichází z různých stran: od farmářů, od nájemných vrahů nebo od kteréhokoli člověka, který si myslí, že má právo zabít dítě,“ čímž naráží na zavraždění Vítora Kainganga [5], teprve dvouletého chlapce, který zemřel v náruči své matky v prosinci roku 2015 na autobusovém nádraží v městském obvodu Imbituba (SC).
„Ztráty na životech a fyzické násilí se odehrávají v rámci boje o území a hranice,“ soudí o publikování zprávy prokurátor Luciano Maia, koordinátor 6. Komory koordinace a revize Federálního ministerstva sociálních věcí. „Tím pádem se nemůžeme od tohoto problému distancovat, protože jsme jeho součástí. Řešením je vynaložit veškeré úsilí, aby všichni indiáni poznali své právo obývat své tradiční území,“ shrnuje celou situaci.
Dva dny po uveřejnění zprávy byla komunita indiánů Guarani Kaiowá z Kurusu Ambá v Coronel Sapucaia (MS) napadena tento rok již po páté. Muži s pistolemi zde stříleli a v oblasti založili požár (více zde [6]). Elson Canteiro z kmene Guarani Kaiowá se vyjádřil k situaci indiánů v Brazílii následovně: „Zakoušíme těžké období, protože žijeme na území, které nám bylo vráceno. Musíme tak čelit přímému a vážnému násilí.“
Podle Marty Azevedo, demografky specializující se na indiánské kmeny a bývalé prezidentky Národní nadace pro indiány (Funai), chybí vůle oficiálních politických orgánů upevnit systém informací o těchto komunitách. „Je absurdní, že se neuveřejnila oficiální data dětské a mladistvé úmrtnosti a data úmrtích způsobených násilím na indiánské populaci,“ kritizuje situaci v rozhovoru s ISA.
Nevymezení hranic je také násilí
První část zprávy shromažďuje případy násilí proti indiánskému přírodnímu dědictví, mezi které patří: zdrženlivost ve vymezení hranic indiánského území, konflikty pramenící z nedodržování územních práv, invaze na území, nelegální těžba přírodních zdrojů a škody na majetku.
V roce 2015 zaznamenala Cimi 18 konfliktů o území. Opět se jich odehrálo nejvíce v Mato Grosso do Sul, celkem 10 konfliktů. Taktéž odhalila 55 případů vniknutí na indiánské území, nelegální těžby přírodních zdrojů a škod způsobených indiánskému dědictví. Nejvíce případů zaznamenalo Maranhão, kde se podobné případy stále odehrávají i v roce 2016 (více zde [7]). Zpráva taktéž sesbírala případy zanedbání zdravotní péče, s nejvyšším počtem případů 11 v Maranhão.
„Z této zprávy vyplývají tři zásadní problémy: prvním je nedostatečná podpora indiánských komunit obzvláště v otázce vymezení hranic rezervací. Druhým je násilí páchané na indiánech a posledním je nečinné přihlížení devastace indiánských rezervací,“ vysvětluje Roberto Liebgott, koordinátor Cimi pro jižní oblast.