Lesy na Haiti může zachránit výběrová čokoláda

Photo by Nick Hobgood. CC-BY-NC-SA 2.0

Sušení kakaových bobů v Grande Riviere du Nord. Foto Nick Hobgood. CC 2.0.

Tento článek Meg Wilcoxové byl původně publikován na webových stránkách Ensia.com, které mapují mezinárodní aktivity v oblasti ochrany životního prostředí. Jeho zveřejnění na portálu Global Voices je v souladu s dohodou o sdílení obsahu.

Letošní první cenu v soutěži International Chocolate Awards si odnesla malá quebecká firma za svoji čokoládu vyrobenou z haitských kakaových bobů. Výsledek byl překvapením pro celou branži. Firmy nabízející kakaové boby vypěstované na Haiti vstoupily na mezinárodní trh teprve před necelým rokem. A čokoláda z těchto bobů vyrobená dosud žádné ocenění nezískala.

Haitská produkce čokolády představuje méně než jedno procento celkového celosvětového objemu. Významní hráči na trhu s kakaem se nicméně snaží tento karibský stát dostat v posledních letech více do popředí, podpořit tak místní farmáře a pokusit se zbrzdit procesy, které pomalu proměňují ostrov v měsíční krajinu. Z environmentálního hlediska je Haiti na pokraji zkázy – 98 procent území je odlesněno a sužováno častými záplavami a půdními sesuvy.

Snahy o propojení haitských pěstitelů kakaových bobů se sítí náročných zákazníků, ochotných dát za tabulku čokolády osm i více dolarů, vycházejí ze současných trendů podpory trhu s exkluzívním zbožím, podpory rozvoje lokálních komunit, boje proti chudobě a ochrany místních přírodních zdrojů.

Je ale vůbec reálné, aby tyto aktivity zastavily alespoň některé z klíčových mechanismů degradujících tamější životní prostředí? A může být jejich vliv tak značný, aby nastartoval transformaci venkovského hospodářství?

Zalesňování Haiti stromovými plodinami

Hlavní příčinou kácení lesů na Haiti byla a je přetrvávající chudoba. Průměrný roční příjem na jednoho obyvatele se zde v roce 2015 pohyboval kolem 828 amerických dolarů. Dvě třetiny Haiťanů jsou celoročně závislí na tom, co si sami vypěstují. Převážná většina obyvatel využívá k ohřevu potravin dřevěné uhlí, poptávka po něm vede k ještě intenzivnější deforestaci, ta zvyšuje pravděpodobnost výskytu půdních erozí a snižuje hodnotu zemědělské půdy. Začarovaný kruh chudoby se uzavírá.

Odhaduje se, že téměř 50 procent úrodné orné půdy bylo odplaveno povrchovou vodou. V kombinaci s letošním suchem se díky tomu ztráty v zemědělské produkci v některých oblastech vyšplhaly až na 70 procent.

Kakaovník se řadí k typům stromů, jimž se dobře daří v agrolesnických systémech pěstování. Proto také Ralph Denize z organizace FOMIN (Multilateral Investment Fund) tvrdí, že je „jednou z nejvhodnějších plodin, kterou je možno použít pro opětovné zalesnění krajiny“.

„Pokud bude situace na trhu stabilní a bude farmářům zaručovat dlouhodobý odbyt, mohou tyto stromy vydržet v zemi i 40 let,“ podotýká Emily Stoneová, zakladatelka organizace Uncommon Cacao.

V současné době pěstuje kakaovníky pro komerční účely asi 20 000 drobných farmářů ve dvou haitských regionech. Pozemky mají podobu tzv. „kreolských zahrad“, i když slovo „zahrada“ tak úplně nevystihuje charakter daného místa. Hustě zarostlé pásy vegetace o rozloze půl hektaru vypadají spíše jako malé pralesy. Kakaovníky zde rostou v příznivém stínu vzrostlejších kokosovníků, chlebovníků, mangovníků a avokádovníků, které nejen že dávají plody farmářům, ale poskytují také útočiště pro ptactvo a další živočichy.

Podle slov Patricka Dessourceseho z Root Capital jsou kakaovníkové farmy v podstatě jedním z posledních míst na Haiti, kde ještě rostou stromy. Jeho společnost spolu s FOMINem tyto malé zemědělské usedlosti finančně podporuje. Ještě s dalšími skupinami aktivně usilují o obrodu haitského kakaového průmyslu.

Haiti dnes vyváží 4 400 tun kakaa ročně, což je výrazný propad oproti šedesátým letům, kdy byl objem vývozu 22 000 tun. Je to také mnohem méně ve srovnání s Dominikánskou republikou, která v roce 2014 vyvezla na 77 000 tun.

Obnova haitského kakaového sektoru

Oživení haitského kakaového průmyslu může pomoci vrátit do místní krajiny stromy. Klíčovou podmínkou však bude vytvoření kapacit pro produkci vysoce kvalitních fermentovaných bobů, oblíbených u výrobců luxusní a tmavé čokolády. Tedy podobných těm, z nichž byla vyrobena i čokoláda Palette de Bine, výherce letošní soutěže. Kakaové boby za vyšší prodejní cenu mohou farmářům zajistit lepší životní podmínky.

Podle Denizeho slov znamená „přechod od nefermentovaného kakaa k fermentovanému zachování přidané hodnoty v zemi“.

Merviel Chilmise is a cocoa farmer in northern Haiti who sells to PISA, a fermentation facility that produced cocoa beans that went into a chocolate bar that won a gold prize at the 2016 International Chocolate Awards. Photo by Meg Wilcox

Merviel Chilmise vlastní farmu na severu Haiti. Svoji úrodu prodává PISE, fermentačnímu zařízení, které dodávalo kvalitní kakaové boby i pro letošního vítěze soutěže International Chocolate Awards. Foto Meg Wilcoxová.

Více než 90 procent haitských kakaových bobů je dnes vyváženo a prodáváno v surovém, nezpracovaném stavu. Tyto boby jsou určeny pro masově vyráběnou čokoládu. Farmáři mají jen velmi omezené možnosti, kde by mohli svou úrodu fermentovat. V zemi jsou v současné době pouze tři fermentovací zařízení.

Jedno z nich provozuje společnost Produits de Iles S.A, neboli PISA. Procesem fermentace zde prošly i boby pro vítěznou čokoládu společnosti Palette de Bine. PISA skupuje boby od 1 500 malých rodinných farem, rozesetých po úpatí hory Massif de Nord.

Farmářům za ně PISA zaplatí dvakrát vyšší částku, než jakou by dostali, kdyby boby prodali v surovém stavu. Je to dobrá motivace, proč stromy zachovat a nepodlehnout tlakům těžařů. Například Pierre Daniel Phelizor, farmář s 15letou zkušeností, říká, že tím, že prodává úrodu PISE, „dělá skutečný byznys“. Phelizor má navíc lesní školku, kde pěstuje sazenice kakaovníku, chlebovníku a mangovníku, které pak prodává dalším farmářům.

Jedním z největších odběratelů PISY je firma Taza Chocolate, vůbec první americký výrobce luxusní čokolády, který projevil o haitské kakao zájem. Nikoliv z altruismu, ale pro jeho výjimečnou kvalitu. „Jsme si jistí, že máme k dispozici kvalitní produkt – původní odrůdu, ideální terroir, organickou kvalitu,“ vysvětluje Jesse Last, manažer zdrojů ve společnosti Taza. „Lidé si tu chuť zamilují. Věříme, že si Haiti díky kvalitní čokoládě vyslouží uznání a země z toho bude prosperovat.“ Partnerskou firmou Tary je společnost Whole Foods, která letos začala čokoládu nabízet v síti svých prodejen.

Rozmach trhu

Aby mohla PISA obchodně vzkvétat a posilovat svůj kladný vliv na společnost a životní prostředí, potřebovala by více takových odběratelů, jako je Taza. Gilbert Gonzales, haitský podnikatel, který PISU původně ještě jako dceřinou společnost agroindustriální korporace REBO založil, odhaduje, že by se letošní export mohl vyšplhat na 176 tun. To je však stále jen pouhý zlomek možného.

Stoneová, která obchod mezi Palette de Bine a PISOU zprostředkovala, nicméně tvrdí, že je věc na dobré cestě.

„Komunikujeme i s většími výrobci čokolády. Nejsou sice jako Hershey, ale i tak mají značně větší kupní sílu než malé lokální čokoládovny,“ vysvětluje Stoneová. Jedná se například o Dandelion Chocolate, Raaka Chocolate nebo Valrhona Chocolate.

Celosvětové tržby z obchodu s luxusní čokoládou představují podle Stoneové méně než jedno procento z celkových 98,3 miliard dolarů, jež jsou čokoládovým průmyslem generovány. Není to moc, ale tento podíl roste. Například objem prodeje firmy Uncommon Cacao poskočil ze sedmi tun v roce 2011, s cílovými odběrateli pouze v jednom státě, na více než 220 tun v roce 2016, kdy dodávala do pěti států. Zatímco v roce 2011 měli jen dva odběratele, v roce 2016 už jich bylo devadesát.

Podle Elizabeth Teague z Root Capital může z dlouhodobého hlediska podpořit rozvoj haitských agrolesnických systémů i obchodování s uhlíkovými kredity. Například kapitál The Livelihoods Carbon Fund pochází od investorů, jež čerpají výnosy z uhlíkových kreditů v rámci projektu Mechanismus čistého rozvoje při OSN nebo Verified Carbon Standard.

Fond pomáhá financovat rozsáhlou reforestaci na Guatemale, kde je v plánu vysadit až 5 miliónů stromů – citrusovníků, kávovníků, kardamomovníků a kakaovníků – na ploše 4 000 hektarů. Projekt si klade za cíl sekvestrovat 2,2 miliónů tun oxidu uhličitého a umožnit malým farmářům žít trvale udržitelným způsobem života.

Pur Projet v Peru nabízí jiný model. Byl odstartován v roce 2008 jedním ze zakladatelů Alter Eco a usiluje o obnovu jedné z největších odlesněných oblastí v srdci peruánské Amazonie. Do projektu se zapojilo téměř 10 000 farmářů pěstujících kávovníky nebo kakaovníky na malých plochách ve 21 komunitách, díky čemuž bylo zalesněno bezmála 400 000 hektarů – plocha větší, než je Rhode Island.

Pur Projet je verifikován jak programem Verified Carbon Standard, tak i Climate, Community & Biodiversity Alliance, jež je zárukou dodržování standardů pro uhlíkové kompenzace. Partneři projektu postupně registrují téměř 2 milióny hektarů půdy, včetně znovuzalesněných oblastí a okolních lesů, do sítě celosvětových biosférických rezervací UNESCO. Registrace pozemků do sítě UNESCO ochrání lesy před tlaky developerů a ovzduší před uhlíkovými emisemi.

V současné době je takových iniciativ málo, říká Teague, protože „obchodování s uhlíkovými kredity je považováno za nespolehlivé“. Nicméně pro několik předních iniciativ za obnovu půdy představuje agrolesnictví prvořadé řešení problému a hlavní hnací sílu od uzavření Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, neboli COP 21. Například Initiative 20×20 zamýšlí do roku 2020 zalesnit 20 miliónů hektarů degradované půdy v Latinské Americe a agrolesnictví vnímá jako klíčový přístup.

Stop odlesňování Haiti

Samotná revitalizace haitského kakaového průmyslu však odlesňování nezastaví. Haiťané potřebují přístup k alternativním, finančně dostupným energetickým zdrojům, jako jsou propanové nebo solární ohřívače.

Mejia, spolurežisér dokumentárního filmu Death by a Thousand Cuts z roku 2016, pojednávajícího o brutální vraždě z prostředí obchodu s uhlím, tvrdí, že by se Haiti mohlo nechat inspirovat Dominikánskou republikou, která začala zavádět patřičná opatření už v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. „Je však potřeba, aby byl vládě předložen komplexní plán, a ne návrhy několika samostatně působících podpůrných sdružení.“

A konečně – Haiťané potřebují ekonomické příležitosti. „V uhelném průmyslu nechce nikdo pracovat,“ vysvětluje Mejia. „Je to velmi namáhavá a špatně placená práce. Lidé vám řeknou: ‚děláš to, jen abys nemusel krást‘.“

Transformace haitského kakaového sektoru, a potažmo i zemědělské kapacity země, může vznik nových ekonomických příležitostí podpořit a přispět k ochraně životního prostředí.

„Já věřím, že smysluplný přístup trhu ke kakau z udržitelné produkce může ekonomiku změnit,“ říká Stoneová. „Stále více obchodů a výrobců čokolády se zajímá o to, jak jejich dodavatelský řetězec funguje. Je vidět, že o těchto otázkách začínají uvažovat více do hloubky.“

A Teague ji doplňuje: „Víme, že agrolesnické farmy mohou přispět ke zmírnění klimatických změn. Mohou také poskytnout habitat pro místní biodiverzitu, zachovat kvalitu půdy a udržovat stromové porosty v krajině. Je ale možné, aby všechnu tuhle práci zvládali farmáři sami, a to ještě za méně než dva dolary na den? Mají-li se klimatické změny a kácení lesů zastavit, bude nezbytné, aby se se praktiky dodavatelských řetězců i konzumentů ubíraly udržitelným směrem.“

Meg Wilcoxová je vedoucí manažerkou pro komunikaci v Ceres, neziskové skupině mobilizující vedení obchodních a investorských společností k zavádění opatření v reakci na klimatické změny a globální udržitelný rozvoj. V minulosti působila v sektoru veřejného zdraví a udržitelného zemědělství v Latinské Americe. Její práce se objevily například v Boston Globe, National Geographic Voices, GreenBiz a New Solutions.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.