[1]Obrázek „Fake News“ z databáze pixabay – volné dílo
Šíření nepravdivých zpráv [2]mělo v roce 2016 určitý nezanedbatelný vliv [3] na průběh amerických prezidentských voleb. Možnost, že takzvané „fake news“ ovlivní i letošní francouzské prezidentské volby, je brána velmi vážně jak ve sdělovacích prostředcích, tak ve volebních štábech všech kandidátů.
V rámci boje proti tomuto fenoménu vzniklo mnoho iniciativ, které mají široké veřejnosti pomoci rozlišit mezi ověřenými informacemi a propagandou, jímž cílem je poškodit jméno některých uchazečů.
Jednou z podobných iniciativ je Decodex, [4] online nástroj vytvořený kontrolním týmem deníku „Le Monde“, jenž byl veřejnosti zpřístupněn 1. února 2017 [5]. Uživatelům umožňuje roztřídit webové stránky na základě úrovně jejich spolehlivosti. Lze jej použít buď jako vyhledávač, nebo jako rozšíření k internetovým prohlížečům Chrome či Firefox.
[4]
Samuel Laurent, vedoucí týmu ověřujícího fakta, vysvětluje metodiku [6]stojící za tímto nástrojem:
Identifikovali jsme 600 stránek, které jsme označili pěti různými barvami podle rozdílné úrovně spolehlivosti. Vedle francouzských stránek, kterých byla většina, se jednalo též o stránky anglické, americké a německé. Šedou barvou označujeme kolektivní, a tedy neklasifikovatelné stránky jako například portál Wikipedia. Modrou jsou označeny satirické stránky jako „Le Gorafi“ nebo „NordPresse“. Červenou barvu mají stránky, které jsou zcela nespolehlivé, protože podporují konspirační teorie a jsou zavádějící. Portál IVG.net se například prezentuje jako čistě informační stránka, ale ve skutečnosti se snaží manipulovat ženy a odradit je od potratů. Oranžovou označujeme stránky pochybné spolehlivosti, které jsou velice ideologicky orientované jako třeba „FdeSouhe“ nebo clickbaity, které přebírají neověřené informace. Zelenou barvou pak označujeme velmi spolehlivé stránky.
Pro anglofonní uživatele existují již několik let různé portály jako například Snoopes [7], které identifikují nepravdivé informace na internetu. Vedle toho jsou k dispozici též online nástroje pro ověřování výroků veřejných činitelů, mezi něž se řadí Fact Check [8], Politifact [9] nebo Africa Check [10] či rozšíření BS Detector [11] nebo Kchehck [12] pro prohlížeče Chrome či Firefox usnadňující orientaci v informacích. Frankofonní uživatele mají na stránkách deníku „Libération“ k dispozici online nástroj „Désintox“ [13].
Rozlišit pravdivé informace od nepravdivých není snadný úkol. Proto existuje mnoho článků a příruček, které pomáhají uživatelům rozlišit skutečně informace od lži. Níže uvádíme některé z nich.
- Jak ověřit obrázky na sociálních sítích? [14] (ve francouzštině)
- Jak odhalit dezinformaci? [15](ve francouzštině)
- Jak odhalit dezinformace? [16] (v angličtině)
- Manipulace s obrázky na internetu: jak odhalit upravené fotografie? [17] (ve francouzštině)
- Příručka čtenáře zpráv: edice o dezinformacích [18] (v angličtině)
Skutečnou výzvu představuje pro všechny tyto iniciativy možnost provádět kontrolu v reálném čase. Pokud by něco takové bylo možné, novináři by byli s to na místě potvrdit či vyvrátit výroky politiků. Právě za tímto účelem vznikl v redakci deníku Washington Post projekt Truth Teller [19]. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout plně automatizovaný nástroj, který by dokázal ověřit pravdivost veškerých výroků. Ředitel projektu Cory Haik vysvětluje [20]:
Podobně jako nám aplikace Shazam umožňuje rozpoznat skladbu, měl by tento nástroj detekovat lež. Jak zkontrolovat v reálném čase politická prohlášení a projevy? Náš softwarový detektor lži by měl v reálném čase přepsat celý politický projev a automaticky jej srovnat s databází informací, které byly novináři z redakce již ověřeny.
Projekt Truth Teller byl nicméně snad až příliš ambiciózní a byl prozatím pozastaven [21].