Tato zpráva se objeví na internetových stránkách, které byly zablokovány vládními orgány.
V rámci návštěvy letošního Mezinárodního fóra kybernetické bezpečnosti (FIC 2017 [1]), které se odehrálo v Lille 24. a 25. ledna, oznámil francouzský ministr vnitra Bruno Le Roux, že úřady v roce 2016 nařídily [2] blokaci 834 a vyřazení 1929 webových stránek. Opatření za účelem boje proti „dětské pornografii a teroristickému obsahu“ se tedy celkem týkala více než 2700 webových stránek.
V porovnání s předchozím rokem se jedná o více než dvojnásobný [3] počet případů. Podle zprávy dozorového orgánu pro ochranu osobních údajů zvaného Národní komise pro informatiku a svobodu (CNIL) [4] došlo od března 2015 do února 2016 k 312 blokacím a 855 vyřazením z výsledků vyhledávání, což činí dohromady 1167 stránek [5]. Z 312 výzev k blokaci se 68 týkalo stránek s teroristickým obsahem a 244 dětské pornografie. Z 855 výzev k odstranění z vyhledávání šlo v 386 případech o teroristický obsah a v 469 o dětskou pornografii. Vedle toho došlo ještě k 1439 výzvám k odstranění obsahu na jednotlivých stránkách, z čehož se 1 286 případů týkalo obhajoby teroristu a 153 dětské pornografie.
Nelze říci, zda je tento nárůst způsoben větší bělostí policie nebo narůstajícím počtem podobných internetových stránek.
Podle prováděcí vyhlášky z 5. února 2015 [6] k zákonu ze 13. listopadu 2014, jenž byl přijat po atentátech v Paříži a Saint-Denis za účelem „posílení opatření v boji proti terorismu“, může správní orgán nařídit blokaci stránek, které „podněcují k teroristickým činům nebo je oslavují“, aniž by bylo třeba mít povolení soudce. Již od prvního projednávání tohoto zákona představuje výše zmíněná vyhláška jedno z nejkontroverznějších opatření. Rozhodnutí odstranit obsah se může týkat též sociálních sítí. Stalo se tak například v případě Facebooku, když na něj byly umístěny snímky [7] z interiéru divadla Bataclan pořízené během masakru.
Jak toto opatření funguje?
„Kvalifikovaná osoba“, jež má v CNIL na starost kontrolu „správnosti“ policejních žádostí o smazání, blokaci či odstranění z vyhledávačů, uveřejnila 15. dubna 2016 výroční zprávu, na jejímž základě můžeme učinit první bilanci. „Kvalifikovaná osoba“ může totiž v případě chybné žádosti policie poskytnout určitá doporučení nebo dokonce předat záležitost správnímu soudci.
Pokud Centrální kancelář pro boj proti trestné činnosti související s informačními a komunikačními technologiemi (OCLCTIC) – policejní oddělení mající na starosti internet – odhalí obsahy, na které se vztahuje zákon, požádá hostitele o jejich odstranění. Je-li nelegální obsah stažen ze sítě, stránky nejsou blokovány. Pokud hostitel neodpoví do 24 hodin nebo nemůže být kontaktován, OCLCTIC předá poskytovatelům internetových služeb (FAI) seznam adres, které mají být blokovány, a uvědomí též „kvalifikovanou osobu“ z CNIL.
Rozhodnutí o blokaci či odstranění může majitel stránek či obsahů napadnout ve správním řízení. Dodnes se ovšem ještě nikdy nestalo, že by soud nedal za pravdu rozhodnutí Ministerstva vnitra. V rámci žádného z podobných procesů navíc žalující strana ještě nikdy ani nevyžila všechny řádné opravné prostředky.
Neexistuje žádný seznam stránek, jež se smazání obsahu, blokování či vyřazení z vyhledávače týkalo. Navzdory vážnosti, které se CNIL těší, je tato naprostá absence transparentnosti poměrně sporná. V současné situaci se totiž policejní služby a CNIL kontrolují pouze navzájem, tzn. bez účasti dalšího dohledového orgánu.
Zpráva CNIL z dubna 2016 uvádí, že doposud nedošlo k žádnému případu, kdy by webová stránka byla zablokována neprávem. Neméně zajímavý je počet pokusů o připojení na zakázané stránky. Jednalo se v průměru o 34 000 pokusů o připojení na stránky s dětskou pornografií a o 494 pokusů týkajících se stránek s teroristickým obsahem. Veškeré tyto pokusy byly na žádost CNIL anonymizovány. Zpráva dále uvádí, že když dojde k blokování stránky s dětskou pornografií, „objeví se zpravidla identická stránka pod mírně pozměněnou adresou“.
Malá reakce ve Francii
Octave Klaba, zakladatel OVH [8], jednoho z největších francouzských a evropských poskytovatelů webhostingu, kritizoval [9] během svého projevu na fóru v Lille nárůst cenzury. Vládní činnost označil za pouhé politické gesto, které „je zbytečné vzhledem ke globální povaze internetu“. Již předtím dal jasně najevo, že je proti kontrolním opatřením (především proti legalizaci odposlechů a nahrávání soukromých hovorů bez povolení soudce) přijatým zákonem o zpravodajství z 24. července 2015 [10]. K přesunutí některých serverů a části činnosti jeho firmy mimo Francii zatím navzdory pohrůžkám ještě nedošlo.
Obsah ministrova prohlášení z Lille, které bylo věnováno především otázce zabezpečení proti kybernetické kriminalitě, jež zajímá firmy a vládu, byl publikován agenturou Associated Press. Ve Francii o něm pojednávaly pouze deníky Le Monde a Métro. Je to tak z důvodu nasycenosti mediálního prostoru zvraty v prezidentské kampani a nedávným teroristickým útokem v Louvru? Portál La Quadrature du Net [11], známý ochránce internetových svobod, o něm ještě též nepodal zprávu.
Vše bylo ovšem již řečeno v roce 2015, kdy byla tato opatření uvedena do praxe. Jedno varování bylo formulováno v angličtině organizací EDRI [12] (European Digital Rights), která chrání lidská a občanská práva. Dále pak proti nim vystoupil například portál Islamic Newsinfo [13].
Připomeňme, že Francie, spolu s většinou evropských států, nepovažuje na rozdíl od USA svobodu projevu za absolutní. Tato je totiž vymezena zákonem, který zakazuje zejména [14] podněcování k rasové, etnické či náboženské nesnášenlivosti či obhajování válečných zločinů a terorismu. Porušení těchto zákonů vede přirozeně k trestnímu stíhání. Nic z toho ovšem nebrání transparentnosti a dohledu při prosazování těchto zákonů.