- Global Voices v češtině - https://cs.globalvoices.org -

Případ samozvaných strážců pořádku, kteří trestali tetováním, zpochybňuje dodržování lidských práv v Brazílii

Kategorie: Latinská Amerika, Brazílie, Lidská práva, Mládež, Občanská žurnalistika, Politika

Dva muži přivázali teenagera k židli a na čelo mu vytetovali: „Jsem zloděj a póvl“. Foto: screenshot z WhatsApp

Příběh, který poslední dobou vládne brazilským sociálním médiím, není o dramatické politické situaci v zemi, ale o teenagerovi, tetování a dvou mužích, kteří se pokusili vzít „spravedlnost“ do svých rukou.

Poté, co se tatér a jeho přítel doslechli, že se někdo v jejich čtvrti pokusil ukrást kolo, byli přesvědčeni, že odhalili pachatele – 17letého chlapce. Rozhodli se uštědřit mu lekci. Pronajali si pokoj na ubytovně, chlapce přivázali k židli a na čelo mu vytetovali větu: „Jsem zloděj a póvl“. Celé tohle děsivé představení natočili a video zveřejnili na WhatsApp. Brzy se začalo šířit po internetu.

Rodina pohřešovala chlapce, který je podle ní mentálně postižený a bojuje se závislostí na drogách, od konce května. Rodiče přišli na to, kde se chlapec nachází, když ho poznali právě na tomto virálním videu. Zalarmovali policii a ta ony dva muže zatkla a obvinila je z mučení.

Později, když se hoch znovu shledal se svou rodinou, odmítl na policii obvinění z krádeže. Tvrdil, že se nikdy nepokusil kolo ukrást, že do něj jenom narazil, když byl opilý, a shodil ho na zem. Reportérovi také řekl, [1] že „chtěl zemřít, když uviděl tetování na obličeji“.

Avšak poměrně mnoho lidí na internetu s chlapcem nesoucítilo. Univerzitní projekt, který sleduje politické debaty na brazilských sociálních médiích [2], ukázal, kolik reakcí ve skutečnosti podporovalo samozvané strážce pořádku.

Když byla založena – ve finále úspěšná – veřejná sbírka [3] na pomoc chlapci a jeho rodině k získání finančních prostředků na odstranění tetování, začaly přes sociální média přicházet výhružky, že sbírka podporuje kriminálníka.

O víkendu 10. června byl na Facebooku tento příspěvek jedním z nejčastěji zhlédnutých – měl přes 100 000 sdílení: „Když je kriminálník potrestán, je to aféra a lidé si myslí, že je to absurdní, a snaží se vybrat peníze na plastickou operaci pro „mučeného“ mladíka. Když však zemře policista, nic se neděje!“

Příspěvek byl na brazilském Facebooku sdílen skupinami jako Pravicoví konzervativci [4], Pravé křídlo žije 3.0 [5] – název nejspíš odhaluje, kolikrát byl jejich profil z Facebooku odstraněn – a obdivovateli Jaira Bolsonara, [6] brazilského zákonodárce, kterého americký novinář Glenn Greenwald nazval ve zpravodajském médiu The Intercept „tím nejvíce misogynním a nenávistivým představitelem zvoleným v demokratickém světě“.

I poté, co bylo oznámeno, [7] že sám tatér byl dříve odsouzen na pět let do vězení za krádeže, tyto stránky (celkem získaly přes 1 000 000 followerů) stále intenzivně podporovaly samozvané „strážce“.

Byla založena veřejná sbírka na pomoc chlapci odstranit tetování.

Bolsonaro se proslavil tím, že vášnivě bránil diktaturu, která v Brazílii s podporou CIA vládla v letech 1964–1985. Je jedním z hlavních hlasů hnutí, které je momentálně v Brazílii na vzestupu, a tvrdí, že za velké procento kriminálních činů může dodržování lidských práv.

V průzkumu veřejného mínění realizovaného organizací Brazilian Public Forum of Public Security „bylo zjištěno, že 60 % Brazilců souhlasí se stanoviskem mrtvý zločinec – dobrý zločinec“ [8] a lidská práva pro ně znamenají jen „ochranu“ zločinců.

Před prezidentskými volbami, které se v zemi budou konat v roce 2018, si Bolsonaro vede velmi dobře mezi obyvateli vyšší střední třídy.

„Velmi nebezpečný scénář“ pro rozvoj lidských práv

Pouliční kriminalita v Brazílii se vymyká kontrole. Máte-li nějaké přátele v Brazílii, nebylo by žádným překvapením, kdyby skoro každý z nich už zažil jakoukoliv formu násilné pouliční loupeže. Tato skutečnost přispívá k obecnému vnímaní, že stát není schopen uplatnit zákon a zajistit pořádek a že tedy zůstává na lidech, aby si spravedlnost zajistili sami.

Není tedy divu, že Brazílie je v lynčování vedoucí zemí. José de Souza Martins [9], sociolog a autor knihy „Lynčování – sociální spravedlnost v Brazílii“, říká, že v Brazílii dojde průměrně k jednomu lynčování nebo pokusu o lynč denně.

V roce 2014 upoutaly veřejnost dvě zprávy. První z Ria de Janeira o náctiletém chlapci, který byl svlečen do naha a připoután řetězem na kolo za krk k pouliční lampě údajně poté, co se snažil oloupit chodce. Jen o několik měsíců později zavraždil dav v Guarujá nedaleko Sao Paula ženu [10] na podnět pomluv, které se objevily na internetu, že unesla děti.

Jádrem takového lynče je odpírání základních lidských práv, jako je právo na život, důstojnost a spravedlivý proces, která platí i pro ty, kdo spáchali nějaký zločin. A stejně jako v mnoha jiných zemích je v současné době v Brazílii vzrůstající trend považovat lidská práva za něco, co je záležitostí politické levice, která je v opozici.

Renato Zerbini má PhD z práva a mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro Nexo Jornal [11] vysvětlil, jak je po celém světě ohrožena univerzálnost principů lidských práv:

Em um momento onde o senso comum, produto dessa disputa ideológica, indica que os direitos humanos protegem somente os presidiários, os pobres ou os migrantes não documentados, evoca-se um sentimento de autoproteção nacional e social capaz de arregimentar todos aqueles temerosos da afirmação desses direitos.
Essa ação-reação encaixa-se como uma luva no atual cenário internacional: conflitos armados, enormes fluxos migratórios, instabilidade política, terrorismo, destruição ambiental, corrupção e fanatismos de todo tipo —ideológicos, políticos e religiosos — que tendem a se misturar. É um cenário muito perigoso porque pode corroer e até destruir, em parte ou no todo, o regime de proteção dos direitos humanos e do meio ambiente construído depois da Segunda Guerra Mundial.

Když selský rozum vyhraje takový ideový spor a rozhodne, že lidská práva pouze chrání vězně, chudé, imigranty bez dokladů, je vyvolán pocit národní a společenské sebe-ochrany, který dokáže sjednotit ty, kteří se bojí uznání lidských práv. Tento zákon akce a reakce pak přesně sedí na současnou mezinárodní situaci: ozbrojené konflikty, obrovské uprchlické vlny, politická nestabilita, terorismus, ničení životního prostředí, fanatismus – ideologický, politický a náboženský –, kde se často míchá všechno dohromady. Tohle je velmi nebezpečný scénář, protože může dojít k oslabení nebo i zničení části nebo celého režimu ochrany lidských práv a životního prostředí vybudovaného po 2. světové válce.