Uprchlík na obrázku vlevo se ptá: „Opravdu můžeme sníst tolik jídla, kolik chceme?“ Žena na obrázku vpravo odpovídá: „Samozřejmě, všechno jídlo v této restauraci je totiž zkažené.“ Jihokorejci pro označení neomezené konzumace používají anglické slovo „buffet“, které v původní korejštině zní jako slovo „zkažený“. Pro většinu uprchlíků ze Severní Koreje je výzvou naučit se všechna přejatá slova, která se stala součástí jihokorejského jazyka. Použito se svolením Choi Seong-guka.
Tento příběh od Jasona Strothera [1] byl původně publikován 6. července 2017 na stránce PRI.org [2]. Na tomto místě je publikován na základě partnerství mezi PRI a Global Voices.
Vyprávění o strastiplné cestě a obtížné integraci kteréhokoli z přibližně 30 000 Severokorejců, kteří uprchli do Jižní Koreje, jistě nemůže budit smích. Komiksová online série vytvořená severokorejským imigrantem, který nyní žije v Soulu, se pokouší nastínit život uprchlíků humorným způsobem.
Po útěku do Jižní Koreje v roce 2010 pochopil třicetisedmiletý Severokorejec Choi Seong-guk, že tyto dvě země se již v ničem nepodobají. V období po rozdělení Koreje, ke kterému došlo před více než 70 lety, totiž vzniklo mnoho kulturních a jazykových rozdílů.
Pro Choie, který kdysi pracoval v SEK, nejlepším animačním studiu v Pchjongjangu, představovala první rozdíl skutečnost, že jihokorejské animované filmy jsou zcela odlišné od těch severokorejských.
„Když jsem poprvé v Jižní Korei viděl animovaný film, ničemu jsem nerozuměl,“ tvrdí. „Nebyly to příběhy o vlastenectví, chytání špionů a válce. Zdály se mi zcela nepoužitelné.“
Choi má již od dětství talent na kreslení. Učitelé jej chválili za kresby amerických vojáků, které se prý snažil zpodobnit „tak ošklivé a násilné, jak to bylo možné“.
Toto je opětovně zpracování kresby, kterou Choi kdysi jako mladý student vytvořil. Zobrazuje amerického vojáka kopajícího do jihokorejského vojáka, který se chystá přejít hranice do Severní Koreje. Na ceduli stojí „Invaze z jihu“. Kresba byla použita se svolením Choi Seong-guka.
Choi se v roce 2016 vrátil ke kreslení a začal s tvorbou on-line komiksové série „Rodong Shimmun“, což znamená „Pracovní výslech“. Jedná se o slovní hru, která odkazuje na severokorejský deník „Rodong Shinmun“, tj. „Noviny pracujícího lidu“.
Satirická série sleduje skupinu nově příchozích uprchlíků, kteří tráví své první měsíce ve vládním integračním centru v Jižní Koreji. Choi si dělá srandu z jejich „nováčkovství“, jehož příkladem je třeba šok zažitý v restauraci s neomezenou konzumací.
Série vypráví rovněž příběh jednoho nešťastně zamilovaného uprchlíka, který je prý založen na trapném kulturním nedorozumění jejího autora.
Uprchlík potkává jihokorejskou ženu, která říká: „Zajímavé. Ještě nikdy jsem nepotkala nikoho ze Severní Koreje. Můžeš mi dát telefonní číslo?“. – použito se svolením Choi Seong-guka
„Jednou jsem potkal jihokorejskou ženu, která chtěla mé telefonní číslo a tvrdila, že chce být mou kamarádkou,“ vzpomíná. „Nějak jsem si to špatně vyložil a domníval jsem se, že se za mě chce vdát.“
Žena použila výrazy značící nadšení, které se v Jižní Koreji běžně používají. V další textové bublině Choi vysvětluje čtenáři, proč to způsobilo špatné vyhodnocení situace.
„V Severní Koreji takové výrazy vzájemně používají pouze milostní partneři. Mezi přáteli si vzájemně říkáme pouze soudruhu.”
Ne všechny Choiovi kresby jsou ovšem zábavné. Některé vyobrazují scény z ulic Severní Koreje, na kterých lidé hladovějí.
V sérii se objevuje mnoho záblesků ze života v Severní Koreji. Na tomto obrázku starší žena říká té druhé: „Pokud nesníme alespoň tuto trávu, pak jistě zemřeme.“ – použito se svolením Choi Seong-guka
Jiné vyobrazují Severokorejce, kteří utíkají pod palbou hraniční stráže.
Choi tvrdí, že komiksová série snad pomůže zlepšit způsob myšlení Jihokorejců, kteří jsou obecně apatičtí vůči severokorejským uprchlíkům.
Překlad textu nad obrázkem zní „Únik ze Severní Koreje je pouze o přežití. I když je někdo z vaší rodiny postřelen a upadne, musíte prostě běžet dál.“ – použito se svolením Choi Seong-guka
A zdá se, že tento záměr se pomalu vyplňuje.
„Rodong Shimmun“ má nyní desetitisíce shlédnutí a někteří čtenáři zanechávají komentáře, v nichž oznamují, že jim série pomohla lépe pochopit kulturní rozdíly mezi Severní a Jižní Koreou. Jiní píšou, že nyní cítí více empatie k uprchlíkům.