Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Co znamená být Španělem v polarizované španělské společnosti?

„+ LÁSKA“ – grafity na zdi v Barceloně v roce 2009. Fotografie od uživatele Flickru Almusaitiho. CC BY-SA 2.0

„Rozdělení“ je v současném Španělsku nejčastěji užívaným slovem. Odpověď španělské vlády na pokusy o vyhlášení nezávislosti ze strany Katalánska uvrhla zemi do nevídané politické situace a zasela další semena nenávisti.

Mnozí varují, že krize zavdává modelu myšlení „my proti nim“, který je kvůli zjednodušování celé situace nejen chybný, ale především velmi nebezpečný. Tento model je nepříjemně proslulý v zemi, která před čtyřiceti lety byla pod fašistickou diktaturou.

Pokud nepodporujete referendum o nezávislosti z 1. října, které bylo pozastaveno Španělským ústavním soudem a které ústřední vláda považuje za nelegální, jste proti Katalánsku. Pokud netleskáte krokům ústřední vlády, včetně policejního násilí proti katalánským voličům, jste proti Španělsku. Jediným přijatelným jazykem je buď španělština, nebo katalánština. Existuje buď španělská identita, nebo ta katalánská. Všechno nebo nic.

Začínají se objevovat alarmující zprávy. Je však situace skutečně tak černobílá a Španělsko tak nejednotné? Soudě podle popularity facebookového příspěvku, ve kterém jedna žena vysvětluje, co znamená být Španělem, je odpověď jednoznačně záporná.

V úvaze, která se na internetu stala virálem, Laura Morenová de Lara popisuje Španělsko jako zemi, která oslavuje mnoho odlišných kultur, zvyků a jazyků a která je dokonce touto různorodostí definována. Země, která není místem pohrdání a násilí, ale solidarity a lásky.

Její příspěvek byl původně publikován 2. října, načež byl mnohokrát sdílen prostřednictvím aplikace WhatsApp. Zdá se, že hluboce rezonuje s myšlením lidí po celém Španělsku, protože získal již 333 000 lajků a 38 000 komentářů.

Morenová uvedla pro zpravodajský portál Verne, že chtěla „polidštit“ význam výrazu „být Španělem“, když viděla, jak velké množství lidí mluví o identitě pouze z politické perspektivy. Níže uvádíme překlad její zprávy s poznámkami pro ty, kteří neznají dobře Španělsko:

No cariño, tú no eres español. Ser español no es llevar la bandera, ni gritar como un berraco frases de odio que espero que no sientas. Tampoco lo es ponerse una pulserita en la muñeca, ni cantar el cara al sol. El concepto de ser español es algo totalmente distinto, o al menos lo debería ser, porque a estas alturas de la historia yo ya no sé qué decirte.

Como española que soy, te voy a contar lo que para mí es ser español:

Ser español es arder cuando arde Doñana o temblar cuando tembló Lorca; es sentarte a escuchar historias de meigas en Galicia y llegar a creértelas; es ir a Valencia y no sentir rabia por leer un cartel en valenciano, sino que te agrade poder llegar a entenderlo y es presumir de que las Canarias nada tienen que envidiarle al Caribe.

Sentirse español es sufrir por no haber podido vivir la movida madrileña, enamorarte del mar al oír Mediterráneo de Serrat, es pedirle borracha a tu amiga catalana que te enseñe a bailar sardanas, querer ir a Albacete para comprobar si su feria es mejor que la de Málaga y sorprenderte al ver lo bonita que es Ceuta.

Para mí ser español es presumir de que en Andalucía tenemos playa, nieve y desierto; sentir casi mérito mío que un alicantino esté tan cerca de un Nobel, pedirle a un asturiano que me enseñe a escanciar la sidra y morirme de amor viendo las playas del País Vasco en Juego de Tronos.

También es española la cervecita de las 13.00, el orujo gallego, la siesta, el calimotxo, la paella, la tarta de Santiago, las croquetas de tu abuela y la tortilla de patatas. Lo son las ganas de mostrarle lo mejor de tu ciudad al que viene de fuera y que tú le preguntes por la suya; es hacerte amiga de un vasco y pedirle que te enseñe los números en euskera, por si pronto vuelves a por 2 ó 3 pintxos; es enorgullecerte de ser el país ejemplo a nivel mundial en trasplantes, de formar parte de la tierra de las mil culturas y de ser los del buen humor.

No hay nada más español que se te pongan los vellos de punta con una saeta o con una copla bien cantá, atardecer en las playas de Cádiz, descubrir casi sin querer calas paradisiacas en Mallorca, hacer el camino de Santiago en septiembre maldiciendo el frío o que Salamanca y Segovia te enseñen que no hay que ser grande para ser preciosa.

Así que, acho, picha, miarma, perla, tronco, tete, mi niño… eso es ser español, lo otro es política. Pero si de política quieres impregnar este concepto, también te vuelvo a decir que te equivocas: porque ser español no es desear que le partan la cara a nadie, es sufrir la situación de paro de tu vecino o el desahucio que has visto en la tele; ser español no es oprimir el SÍ o el NO de toda una comunidad autónoma, es indignarte cuando nos llaman gilipollas con cada nuevo caso de corrupción; ser un buen español es querer que en tu país no haya pobreza, ni incultura, ni enfermos atendidos en pasillos del hospital y, joder, querer quedarte aquí para trabajar y aportar todo lo que, durante tanto tiempo, precisamente aquí has aprendido.

Eso es ser español, o al menos, eso espero.

Ne drahoušku, nejsi Španělem. Být Španělem neznamená nosit vlajku a zuřivě vykřikovat hesla plná nenávisti, kterou doufám ve skutečnosti vůbec necítíš. Neznamená to nosit na ruce náramek, nebo zpívat „El Cara al Sol“ [fašistická hymna]. Význam toho být Španělem spočívá v něčem úplně jiném, nebo by alespoň mělo spočívat. V tomto historickém okamžiku ale už vlastně nevím, co ti k tomu ještě říct.

Jakožto žena pocházející ze Španělska ti řeknu, co pro mě znamená být Španělem:

Být Španělem znamená hořet, když hoří Doñana [požár národního parku z června 2017], otřásat se, když se otřásá Lorca [zemětřesení z roku 2011]. Znamená to sedět a poslouchat příběhy o čarodějkách z Galicie a začít jim věřit. Znamená to jet do Valencie a necítit hněv při čtení nápisů ve valencijštině, ale spíše hrdost na to, že si byl schopný je pochopit. Znamená to chvástat se, že Karibské ostrovy s těmi Kanárskými vůbec nelze srovnávat.

Cítit se Španělem znamená být smutný, že si nemohl zažít časy Movida Madrileña. Znamená to zamilovat se do moře, když posloucháš píseň „Mediterranean“ od Serrata [zpěvák a skladatel], opilý žádat po svém katalánském příteli, aby tě naučil tančit sardanu. Znamená to chtít navštívit Albacete, abys zjistil, zda je místní festival lepší než ten v Malaze, a být překvapen, jak krásná je Ceuta [španělská enkláva na severu Afrika].

Být Španělem pro mě znamená chlubit se, že v Andalusii máme zároveň pláže, sníh a poušť, chápat skutečnost, že osoba z Alicante má jen krůček k získání Nobelovy ceny, jako by to byl tvůj vlastní úspěch. Znamená to požádat někoho z Asturie, aby mi ukázal, jak se nalívá cider, a umírat láskou, když vidíš baskické pláže ve Hře o trůny.

Španělské je rovněž pivo o jedné hodině odpoledne, galicijské orujo [likér], siesta, kalimotxo [míchaný nápoj červeného vína a koly, populární v Baskicku], paella, dort svatého Jakuba, krokety od tvé babičky a bramborová omeleta. Španělská je i touha předvést to nejlepší z tvého města těm, kteří pocházejí odjinud, a ptát se jich na jejich vlastní město. Znamená to spřátelit se s obyvatelem Baskicka a požádat ho, aby tě naučil počítat čísla v baskičtině pro případ, že by ses brzy vrátil na dvě nebo tři pincha [malé občerstvení nabízené v baru]. Je to pocit hrdosti na to, že žiješ v zemi, která vede na světovém žebříčku transplantací orgánů. V zemi tisíce kultur, díky čemuž jsi všude považován za přátelského člověka.

Není nic španělštějšího, než mít husí kůži při poslechu saety nebo coply, zůstat do noci na plážích v Cádizu, procházet se bezděčně po Mallorce a objevovat idylické zátoky, jít v září na pouť po Svatojakubské cestě a nadávat na zimu nebo si nechat od Salamanky a Segovie ukázat, že i malá města mohou být krásná.

Takže, můj acho, picha, miarma, perla, tronco, tete [oslovení v různých dialektech projevující náklonnost], mé dítě … tohle znamená být Španělem, ostatní věci jsou politika. Ale pokud do toho chceš míchat politiku, znovu ti opakuji, že se mýlíš. Protože být Španělem neznamená chtít někomu rozbít obličej, je to cítit bolest, že je tvůj soused nezaměstnaný, nebo zakoušet lítost, když v televizi vidíš, jak někoho vystěhovali. Být Španělem neznamená říct Ano nebo Ne k autonomii jedné komunity, je to naštvat se, že nás s každým novým případem korupce mají za stále větší idioty. Být dobrým Španělem znamená chtít zemi bez chudoby a nevzdělanosti, kde lidé v nemocnicích nestojí fronty až na chodbu. Znamená to chtít zde zůstat a pracovat, abys mohl vrátit vše, co jsi od této země získal.

To znamená být Španělem, nebo v to alespoň doufám.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.