Problém s cenzurou je, že XXXXXXXXX. Budapešť (Maďarsko) – fotografie od uživatele Flickru Coryho Doctorowa (CC BY-SA 2.0)
Global Voices Advocacy's Netizen Report přináší z celého světa informace o výzvách, vítězstvích a nových trendech v oblasti internetových práv.
Nový německý zákon [1], který vstoupil v platnost v říjnu, ukládá pokuty sociálním sítím, pokud během 24 hodin od zveřejnění neodstraní příspěvky obsahující „očividně protizákonné“ nenávistné projevy.
Podle zákona pro zlepšení prosazování práva na sociálních sítích, který je označován zkratkou „NetzDG“ (pro německé „Netzwerkdurchsetzungsgesetz“), mají pak společnosti až sedm dní na to, aby zvážily odstranění příspěvků, jejichž obsah se pohybuje na hraně zákona.
Současný německý trestní zákoník [2] vymezuje zcela jasně pojem nenávistných projevů (tzv. „hate speech“). Nový zákon proto nevytváří žádná nová opatření či definice. Namísto toho pouze nutí zainteresované společnosti k tomu, aby samy dohlížely na dodržování zákona. Pokud tak neučiní, hrozí jim astronomické pokuty. Zákon je z globálního hlediska zcela bezprecedentní a může vyvolat řetězovou reakci, jež zcela změní pravidla hry.
Konečný návrh zákona stanovuje jasné tresty pro společnosti, které jej nebudou dodržovat. Pověřuje je vyhledáváním příspěvků s nenávistným obsahem a zároveň je nutí, aby zprůhlednily postup při mazání obsahu. Neupravuje však právní mechanismus, prostřednictvím kterého by se proti odstranění příspěvků bylo možné odvolat.
V rozhovoru s BBC [3]mluvčí Facebooku uvedl, že na základě zákona „bude odpovědnost za komplexní právní rozhodnutí převedena z veřejných orgánů na soukromé společnosti“.
Nicméně i před uvedením zákona „NetzDG“ na nich podobná odpovědnost již ležela. Společnosti totiž obvykle mají plnou moc nad účty a příspěvky uživatelů. Pokud je účet uživatele pozastaven nebo je jím publikovaný obsah odebrán, uživatel ovšem často nemá přístup k informacím o tom, proč bylo rozhodnutí učiněno, a nemá ani přímý kontakt se zaměstnancem společnosti, se kterým by případný spor mohl být vyřešen. Totéž platí pro uživatele, kteří závadný obsah nahlašují a nedostávají za to žádnou odměnu.
Vedle obav uvedených mluvčím společnosti Facebook existuje mezi kritiky zákona shoda na tom, že bude docházet k jeho nadměrnému dodržování, tj. ke zvýšení cenzury, ze strany společností, které se pokutám chtějí vyhnout.
Zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu projevu David Kaye o zákonu prohlásil [3]:
Problém je s těmi 24hodinovými a sedmidenními lhůtami. Pokud se jako společnost budete chtít vyhnout pokutám a špatné pověsti u veřejnosti, prostě příspěvek odeberete, jakmile si na něj někdo bude stěžovat. Proč byste jej na stránkách nechával? Domnívám se, že jedním z důsledků zákona bude zvýšení cenzury.
Rohingyové jsou vytlačování z Myanmaru a z Facebooku
Rohingyjští aktivisté tvrdí, že běžně dochází k pozastavování jejich profilů a k odstraňování [4] facebookových příspěvků, které dokumentují tvrzení OSN o etnických čistkách Rohingyů v Myanmaru. Jejich prohlášení je obzvláště významné vzhledem k tomu, že je na internetu proti tomuto etniku šířena propaganda [5] a stále narůstají překážky při získávání přesných informací o konfliktu. V tomto kontextu totiž Facebook a dalších sociální sítě představují rozhodující zprostředkovatele informací o konfliktu.
Soud ve Spojených arabských emirátech potvrdil vinu indického uživatele Facebooku, jenž „urazil“ proroka
Soud ve Spojených arabských emirátech potvrdil rozsudek [6] proti přistěhovalci z Indie, jenž byl odsouzen k jednomu roku vězení za to, že na Facebooku uveřejnil „neuctivé“ příspěvky „urážející“ proroka Mohameda. Muž tvrdil, že příspěvky neuveřejnil on, ale hackeři. Toto tvrzení ovšem nebylo přijato.
Íránští vývojáři podněcují Apple k tomu, aby uchovával jejich aplikace online
Íránští vývojáři aplikací připravili petici proti společnosti [7] Apple Inc., která ve službě App Store blokuje jejich aplikace. V petici na stránce change.org žádá skupina vývojářů generálního ředitele společnosti Apple Tima Cooka, aby společnost „přestala odstraňovat íránské aplikace ze služby App Store a zrušila zásady, které omezují přístup k [jejich] produktům a službám nabízeným prostřednictvím platformy Apple“.
Mnoho vývojářů oznámilo, že při odeslání aplikace k recenzi dostanou zprávu o tom, že úložiště aplikací „nemůže hostit, distribuovat nebo obchodovat s aplikacemi nebo vývojáři spojenými se státy, proti nimž USA vyhlásily embargo“.
Apple začal odstraňovat íránské aplikace v srpnu, když americký prezident Trump podepsal nový zákon o sankcích. Dodnes ovšem není zcela jasné [8], zda se toto opatření mělo týkat i technologických firem. Evropské společnosti zrušily všechny sankce proti Íránu po vyjednání jaderné dohody v roce 2016.
Nový výzkum
- La proteccion de datos personales en bases de datos publicas en Paraguay [9] – Privacy International
Chci odebírat Netizen Report [10]
Na vytvoření tohoto článku se podíleli autoři Afef Abrougui, Ellery Roberts Biddle [11], Mohamed ElGohary [12], Pauline Ratze [13], Elizabeth Rivera [14]a Sarah Myers West [15].