Dozor je největší obavou zahraničních novinářů pracujících v Číně, ukazuje průzkum

Graffiti art dozorčí kamery. Zveřejněno a poskytnuto pro opětovné použití na Pixabay

Originální verze následujícího příspěvku byla napsána Jennifer Creery a publikována v Hong Kong Free Press 29. ledna 2019. Vydáváme ho zde znovu na základě dohody o partnerství.

Pracovní podmínky zahraničních korespondentů se v roce 2018 zhoršily, uvádí výroční zpráva Foreign Correspondents’ Club of China (Klub Zahraničních Korespondentů Číny, FCCC). Hlavní starostí se stal dohled, ať už na ulicích nebo skrze komunikační sítě.

48 procent z 204 novinářů, kteří vyplnili průzkum, řeklo, že bylo sledováno, a 91 procent uvedlo obavy ohledně bezpečnosti svých telefonů.

Více než polovina dotázaných věřila, že se zásahy vlády během roku zhoršily – to je největší část od roku 2011, která od předchozího roku narostla o 10 procent. Ani jeden z dotázaných neuvedl, že by se podmínky od minulého roku zlepšily, dodal FCCC.

Účastníci průzkumu reprezentují média 31 zemí a regionů. Ne všichni účastníci odpověděli na každou otázku. Vedoucí předsednictva devíti mezinárodních zpravodajských organizací navíc pro výroční zprávu poskytli rozsáhlá interview.

Zásah v Sin-ťiangu

24 z 27 dotazovaných, kteří navštívili Sin-ťiang – severozápadní region Číny, který je obývaný zejména turkickými muslimy – uvedli, že zde zakusili „zásah vlády“. Sin-ťiang zažil masový zátah proti etnickým menšinám, včetně svévolného zadržování Ujgurů v mimosoudních „přeučovacích“ táborech od roku 2014, kdy prezident Si Ťin-pching zavedl tvrdou politiku potírající občanské nepokoje.

Tiskový klub, který není uznaný Pekingem, dodal, že dohled a jiné formy obstrukce jsou v regionu rozšířené. Z 204 dotázaných:

  • 96 procent bylo zřetelně sledováno
  • 79 procent bylo úřady donuceno vymazat zpravodajský materiál
  • 58 procent bylo zadržováno nebo mělo kolegu, který byl zadržován
  • 10 novinářů uvedlo, že jejich rozhovory byly narušovány
  • sedmi z nich byl zamítnut hotelový pokoj
  • třem z nich bylo zabaveno nebo poničeno vybavení

Nathan VanderKlippe, zpravodaj pro Globe a Mail, uvedl pro FCCC, že během reportáže v regionu byl podroben intenzivnímu dohledu:

Byl jsem sledován téměř 1600 kilometrů nejméně 9 auty a 20 lidmi – většina z nich odmítla identifikovat sebe či své organizace… Byl jsem několikrát zadržen. Policista zabavil můj fotoaparát a bez mého svolení smazal fotky.

Zamítnutá víza

Průzkum ukázal, že čínské úřady odmítaly vydat či obnovit víza pro novináře, za čímž může stát odplata za negativní zpravodajství. Megha Rajagopalan, bývalá čínská šéfka předsednictva pro Buzzfeed, byla minulý rok donucena odejít ze země poté, co byla její žádost o tiskové vízum zamítnuta bez vysvětlení. Rajagopalan rozsáhle informovala o Asii od roku 2012, a její zpráva o dozorové technologii v Sin-ťiangu získala uznání na 2018 Human Rights Press Awards.

V očividné odvetě za zpravodajství, které znepokojilo vládu, byla také vydána víza se zkrácenou dobou platnosti. Reportér Voice of America (VOA) Yining Feng dostal šestiměsíční vízum namísto běžného víza s roční dobou platnosti; novináři z New York Times bylo vydáno tříměsíční vízum. Bill Ide, šéf předsednictva VOA, řekl FCCC:

Je to obtěžování… Snaží se poslat vzkaz, ale je opravdu nejisté, co tím vzkazem myslí, protože jsme je opakovaně žádali o specifické vysvětlení zkrácení víz, ale nedostalo se nám žádného vyjasnění.

Asi polovina respondentů se předtím, než získala svá tisková pověření, zúčastnila rozhovorů na Ministerstvu zahraničních věcí. Každý desátý uvedl, že měl během obnovovacího procesu problémy.

Místní reportéři a zdroje

Zvláštním rizikům také čelili čínští zaměstnanci zahraničních médií. Podle průzkumu 37 procent dotázaných uvedlo, že jejich místní spolupracovníci byli vystaveni obtěžování a zastrašování ze strany úřadů, což obsahovalo také násilnou separaci a označení za „zrádce“.

Tato reportáž zvýšila obavy o bezpečnost zdrojů v Číně, které jsou běžně podrobeny zastrašování. Podle zprávy uvedlo 34 procent dotazovaných, že zdroje byly nejméně jednou obtěžovány, zadržovány či vyslýchány úřady.

Policie v Urumqi, Čína. Fotografie licencována pro veřejnou doménu

Zpráva také zaznamenala oblasti zlepšení. Méně z dotazovaných bylo povoláno k Bezpečnostnímu setkání Ministerstva zahraničí. Bylo zde také méně záznamů o čínských diplomatech vyvíjejících tlak na ředitelství zpravodajských organizací a 84 procent dotazovaných uvedlo, že procesy zpracování jejich víz šly hladce. Zpráva FCCC tedy dochází k závěru, že si vláda osvojila jemnější přístup v kontrolování zahraničních médií.

Dohled a ‚jemná‘ kontrola

Fyzický i digitální dohled se staly hlavní obavou zahraničních novinářů. Vedle těch, kteří byli sledováni (48 procent dotazovaných), si bylo 22 procent vědomo toho, že je úřady kontrolují pomocí veřejných sledovacích systémů.

Zpráva FCCC shromáždila množství případů ukazujících, jak byli novináři a jejich zdroje sledováni. Matthew Carney pracující pro Australian Broadcasting Corporation uvedl v rozhovoru pro reportáž toto:

Byl jsem svědkem toho, že složkami v mém notebooku bylo hýbáno, a ve svém telefonu jsem někoho viděl doopravdy otevírat a zavírat složky v Gmailu. To se stalo ve dvě hodiny ráno. V mém domě a kanceláři, telefonu, veškerých komunikačních aplikacích: Wechatu, Gmailu, ABC e-mailu atd., byla velmi vysoká úroveň dohledu, včetně malwaru v mém telefonu.

Yuan Yang z Financial Times řekl:

Policisté mi řekli, že ví o společenské události, kterou organizuji, na kterou jsem své přátele soukromě pozval pomocí Wechatu.

Prezidentka FCCC Hanna Sahlberg napsala, že je znepokojená zhoršujícím se tiskovým prostředím v Číně:

To širší monitorování a tlak na zdroje, aby se novináři zastavili ještě předtím, než se vůbec stačí dostat na zpravodajské stránky… Je zde riziko, že se dokonce zahraniční média nechají odradit od publikování příběhů, které jsou vnímány jako příliš nepříjemné nebo drahé na to, aby se mohly v Číně vyprávět.

Dodala, že existují záznamy o čínských úřednících, kteří nabízeli malajské vládě nastražení štěnic v domovech novinářů pracujících v Hong Kongu. Pracovníci médií totiž vyšetřovali několikamiliardový úplatkový skandál v Kuala Lumpur, ve kterém byl zapleten nyní bývalý malajský premiér Najib Razak.

Čína se umístila na 176. místě ze 180 zemí v Reporters Without Borders’s 2018 World Press Freedom Index (Světovém indexu svobody tisku 2018 Novinářů bez hranic), čímž se stala jednou z nejvíce omezujících zemí, ve kterých pracují zahraniční novináři.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.