Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Díky příběhu z Global Voices mohli vítězové překladatelské soutěže popustit otěže své vášně pro češtinu

Spoluorganizátor soutěže Jan Faber zahajuje slavnostní předávání cen. Na plátně za ním je soutěžní text z GV v jorubštině. Foto Filip Noubel, použito se svolením autora.

Když Dércio Tsandzana, autor Global Voices (GV), napsal koncem roku text o ryze ženské letecké posádce v Mosambiku, vůbec netušil, že jeho článek začne žít vlastním životem jako soutěžní text v globální překladatelské soutěži pořádané v České republice.

Dérciův článek, který byl původně napsán v portugalštině, byl přeložen do více jazyků, než je u GV obvyklé. Dočkal se překladu do 13 jazyků, včetně arabštiny, polštiny, jorubštiny, řečtiny a čínštiny. Dércio vzpomíná, jak příspěvek vznikal: „Na zprávu o čistě ženské posádce jsem narazil v jedné diskuzní skupině na WhatsAppu, když jsem byl v Ghaně na konferenci o internetu. Okamžitě jsem se rozhodl, že hned večer o tom napíšu článek. Opravdu mě hrozně překvapilo, že ze všech příběhů na GV byl do soutěže k překladu do češtiny vybrán zrovna tento!“

V únoru 2019 se dvě instituce působící v Praze, Ústav jazykové odborné přípravy (ÚJOP, součást Karlovy univerzity) a Generální ředitelství pro překlady Evropské komise (DGT), obrátily na GV s prosbou o povolení využít jeden z článků jako soutěžní text do své globální překladatelské soutěže v překladu do českého jazyka. Soutěž, která letos proběhla již počtvrté, nabízí zahraničním studentům češtiny možnost vyzkoušet si překlad z jejich jazyka do češtiny. Letos se do soutěže přihlásili studenti, jejichž mateřštinou je arabština, čínština, francouzština, italština, polština, ruština a slovinština.

Finalisté pak byli pozváni do Prahy na dvoudenní konferenci, která probíhala ve dnech 11. a 12. dubna a jejíž součástí bylo slavnostní předání cen. Jakožto šéfredaktor GV jsem se slavnostního předávání také zúčastnil a předal jsem studentům diplomy a ceny. Po skončení konference jsem se dvou vítězek zeptal, jak se jim článek z GV překládal a proč se rozhodly učit se tak složitý jazyk jako čeština.

Vesna Dragar a Sofia Rogozhnikova po zisku 3. respektive 1. místa. Foto Filip Noubel, použito se svolením autora.

Vítězka soutěže Sofia Rogozhnikova uvedla:

„Všechno začalo u mé matky, která studovala češtinu v rámci sovětsko-československého přátelství, když jí bylo 16. Já jsem se v 15 zúčastnila letní školy a rozhodla se, že budu žít a studovat v Praze. Vystudovala jsem translatologii na pražské Karlově univerzitě a jako třetí jazyk jsem si přibrala italštinu. Také jsem studovala v Itálii a složila překladatelskou zkoušku z ruštiny. Teď překládám a vyučuji češtinu jako cizí jazyk. Soutěžní text nebyl příliš náročný, ale obsahoval několik technických termínů a my jsme během soutěže mohli používat pouze papírové slovníky.“

Vesna Dragar, která získala 3. místo, mi řekla:

„Češtinu jsem si na své univerzitě v Lublani jako poměrně neobvyklý jazyk vybrala proto, že jsem byla fanynkou české literatury: Dobrý voják Švejk, ale také Kundera a Hrabal. Soutěže jsem se účastnila i loni a překládali jsme Červenou karkulku, takže jsem určitě neočekávala text o Mosambiku!“

Pracovník místní kanceláře DGT v Praze, Jan Faber, který sám překládá z angličtiny a polštiny, doplnil:

„Letos se do soutěže zapojilo 29 účastníků ze Slovinska, Polska, Francie, Ruska, Itálie a Egypta. Přihlášená čínská univerzita se nakonec soutěže neúčastnila, protože nedokázala sehnat dostatečné množství papírových slovníků, které by studenti mohli během soutěže využít. Studenti nesmí používat online pomůcky a jsme v tomto ohledu velmi důslední. Jen tak lze zaručit, aby měli všichni soutěžící stejné podmínky. A to ani nemluvím o tom, že pokud by měli přístup k internetu, mohlo by být pokušení použít „nelegální“ pomůcky příliš silné. Studenti byli z GV nadšení a jedna z polských soutěžících bude mít o GV prezentaci pro své spolužáky na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni. Pro finalisty, kteří byli pozváni do Prahy, jsme připravili překladatelský workshop, během kterého se v malých skupinkách snažili do češtiny přeložit známou pohádku bratří Grimmů.“

Pro Sofii Rogozhnikovou byl soutěžní překlad prvním setkáním s GV, nicméně dodala:

„Určitě se na portál GV podívám, protože ráda srovnávám zdroje informací, abych se vyhnula falešným zprávám. Můžu si přečíst zprávy v několika jazycích a GV nabízejí velký výběr na jednom místě.“

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.