Dům Molokan v Baku, bývalé místo modliteb, dnešní prostor pro nezávislé umělce. Autorka fotografie: Leyli Gafarova/OC Media, zveřejněno se svolením autorky
Komunita umělců a filmařů z města Baku v Ázerbájdžánu zřejmě vyhrála několikatýdenní boj s místními úřady a zastavila demolici Domu Molokan, sto let staré budovy, v jejíž prostorách se nachází avantgardní kino Salaam Cinema.
Kino Salaam Cinema, jehož název je odvozen od filmu „Hello Cinema [1]“ režiséra Mohsena Makhmalbafa z roku 1995, je jednou z mála nezávislých uměleckých scén v Baku – kromě promítání filmů se zde konají vystoupení umělců, výstavy a workshopy. Podnět k založení kina dali před třemi lety Leyli Gafarova a její manžel Ilkin Huseynov, místní obyvatelé, kteří se v té době přestěhovali zpět z Evropy.
„Chtěli jsme promítat filmy v budovách, které již dříve sloužily jako kina, a tak jsme pronajali malý sál v kině Veten. Když bylo kino zničeno [v roce 2017 [2]], ztratili jsme naše prostory,“ vzpomíná Leyli v rozhovoru pro Global Voices.
Na počátku roku 2019 se páru podařilo pronajmout Dům Molokan, budovu postavenou roku 1913 jako modlitebnu malé ázerbájdžánské skupiny Molokanů [3], ruské sekty, která byla v průběhu 19. století vyhoštěna na jižní Kavkaz. Poté, co se bolševici chopili moci, byla budova předána vysílací společnosti, která využila prostory stavby pro show „Danışır Bakı“ (Baku on Air). Po rozpadu Sovětského svazu zůstala budova víceméně opuštěna. Tak tomu bylo až do roku 2018, kdy se do prostor bývalé modlitebny přestěhovalo kino Salaam Cinema.
„Věděli jsme od samotného počátku, že majitel bude chtít budovu zničit, protože se tím živí; ničí staré budovy a staví na jejich místě nové, které potom prodává,“ tvrdí Leyli. „Také nedokázal porozumět plánům, které jsme měli. Když jsme mu řekli, že chceme promítat filmy, organizovat různé debaty a workshopy, myslel si, že budeme filmy v budově přímo natáčet, a neustále se nás ptal, jaké filmy to budou a zda budou točeny uvnitř nebo venku,“ pokračuje.
Komunita se staví za historickou budovu
Poté, co se v roce 2019 konečně podařilo budovu pronajmout, založila skupina v prvním podlaží čajovnu a druhé využila pro promítání filmů, organizování výstav a jako místo ke vzájemné spolupráci. Většina renovačních prací byla dokončena do konce března roku 2019, a tak tým Salaam Cinema mohl vyrazit oslavit Novruz, ázerbájdžánskou a perskou oslavu nového roku.
Když se však vrátili z oslav, našli členové skupiny první patro budovy kompletně zničené. Nedlouho poté dostali oznámení od majitele budovy, že se mají vystěhovat, protože budova kina je určena k demolici.
Majitel však tehdy ještě netušil, že se skupina tak snadno nevzdá [4]. Její členové se na celých několik týdnů utábořili uvnitř budovy a současně odesílali dopisy a petice různým vládním institucím. Ve svých žádostech zdůrazňovali, že bojují nejen za záchranu oblíbeného místa kultury, ale především za záchranu další architektonické památky [5], která by byla demolicí nenávratně ztracena.
Přesto až zakročení Mehriban Aliyevy, ázerbájdžánské první dámy, donutilo majitele ustoupit. V prohlášení z 8. května, tedy krátce poté, co obdržela žádost od umělců, Aliyeva zdůraznila [6] význam ochrany ázerbájdžánského kulturního dědictví.
Zásah od někoho, kdo je v Ázerbájdžánu považován za nejvlivnější ženu, se později ukázal jako klíčový. Dne 30. května Státní organizace pro ochranu, rozvoj a obnovu kulturního dědictví, spadající pod Ministerstvo kultury, připsala budovu na seznam nově objevených historických památek.
Aby se zajistilo, že budova bude převedena pod ochranu státu, apelovalo 3. června [7] Ministerstvo kultury na Ministerský kabinet. Ten požádal Národní Akademii Věd (AMEA) o vyjádření týkající se historického významu budovy. Národní Akademie Věd potvrdila v rozhodnutí z 28. června, že se v případě stavby jedná o historickou památku, a předala případ zpět Ministerstvu kultury. Vycházejíc z poznatků [8] Národní Akademie Věd, předloží Ministerstvo kultury brzy své konečné rozhodnutí Ministerskému kabinetu.
Plány do budoucna
Leyli tvrdí, že ačkoli ještě nebylo učiněno definitivní rozhodnutí, činnost Salaam Cinema nadále čile pokračuje [9]. Umělci a dobrovolníci dále pořádají různé akce a pracují na renovaci budovy. S pomocí Sabiny Fakhraddin Abbasové, architektky a urbanistky z Baku, chtějí zároveň vypracovat plán nové komunitní zahrady, situované při budově.
Zahrada a kavárna jsou součástí nového záměru týmu Salaam Cinema s cílem historického a přirozeného zachování stavby. První akce [10], která se týkala tohoto tématu, proběhla v Domě Molokan 6. července.
Členové komunity staví kavárnu. Autorka fotografie: Leyli Gafarova/OC Media, zveřejněno se svolením autorky
Příběh Salaam Cinema je příběhem komunity mladých, nadšených Ázerbájdžánců, kteří chtěli zachránit historickou budovu a milované místo, jehož vytvoření je stálo tolik úsilí. Zároveň dokládá význam prostor, kde se mladí lidé mohou setkávat, debatovat, pracovat společně na projektech, sledovat filmy, navštěvovat workshopy a jednoduše řečeno – užívat si své mládí.
Přesto má Salaam Cinema ještě hodně před sebou: jak Leyli pronesla v rozhovoru z roku 2017 [11] s organizátory Ázerbájžánského filmového festivalu, věří, že se Salaam Cinema stane „nezávislým kinem organizujícím výstavy, festivaly a edukační programy“.
Pakliže se Leyli podaří naplnit její vizi, stane se z komunity umělců ze Salaam Cinema ještě vlivnější součást místního kulturního života. Ve městě, které se pomalu mění k nepoznání, je o to důležitější vědět, že mrakodrapy nejsou limitem.