Krása nepříliš známých indických a nepálských uměleckých výtvorů ze stébel rýže

Tzv. ‘jhutti’ vyrobené ze stébel rýže. Autor: CK Kalyan Tharu. Zveřejněno se svolením autora

Rýže je již po několik staletí významnou plodinou, pěstovanou v Asii. Proto není příliš překvapující, že se tato základní složka potravy stala prostředkem regionálního asijského umění. Zatímco někteří umělci kreslili nebo malovali rýžová zrna, v jiných komunitách je stále provozováno málo známé, leč prastaré umění pletení rýžových stébel do krásných tvarů, užívaných jako domovní dekorace.

Kathirkula

V jihoindickém státě Kérala jsou tzv. kathirkuly – rýžové klasy spletené do svazků vyvěšovány v domácnostech i chrámech. Místní věří, že jejich obydlím přinesou zdraví, bohatství a prosperitu.

Facebooková stránka R-Aadya rovněž píše o vyvěšování spletených rýžových klasů v indickém státě Kérala:

Nelkathir je svazek umělecky spletených rýžových stébel, která se obvykle nachází u vchodů starých domů předků (Tharavadu) v Kérale.

Symbolizují prosperitu a zároveň se vážou k tradičnímu zvyku Illam Nira (zaplňování domů rýží). Tento zvyk je symbolem hospodaření a sklizně v Kérale. […] Můžeme je vidět i před všemi kéralskými chrámy, jako symbol honosnosti.

Deepthi Menon (RCP)

Nostalgický symbol dávné doby.

Jhoti

Ve východoindickém státě Odisha jsou tvořeny tzv. jhoti neboli chita tradiční odijské umění z rýžové kaše, kterou místní umělci během slavnostních událostí využívají ke kreslení na zdi nebo podlahy. Například během Deepawali, svátku světel, jsou kresleny motivy rýžových polí nebo stébel. Oddělení jazyka a kultury Odia vysvětluje:

Během této výjimečné události jsou hliněné zdi a podlahy zdobeny malbami z rýžové kaše nebo tzv. pithau. Nazývají se jhoti nebo chita a jsou malovány nejen za účelem ozdoby domů, ale zejména pro vytvoření vztahu mezi duchovním a materiálním. Mají hlubokou symboliku a význam. […] Na každou událost připadá odlišný motiv, například u příležitosti svátku Lakshmipuja je malován tvar pyramidy. […]

Jhutti

Zatímco jhoti jsou malovány v Indii, tzv. jhutti, tvořené ze svazků stébel rýže v jižních částech Nepálu, odpovídají spíš kéralským kathirkulám, jsou však o poznání složitější. Po rýžové sklizni se vyberou vhodné klasy, které jsou spleteny do jhutti a zavěšovány na bambusové tyče zvané meh, k nimž je během mlácení rýže přivazován dobytek. Příslušníci domorodé etnické skupiny Tharu jsou zvláště proslulí tvorbou jhutti, které vytvářejí z různých odrůd sklizené rýže.

Zleva doprava: kakahi – hřeben, maur – pokrývka hlavy ženicha, kauwa tholi – vraní zobák a Patiya – spleť. Autor: CK Kalyan Tharu. Zveřejněno se svolením autora

Jhutti mohou mít různý tvar a velikost. Jsou inspirované přírodou a věcmi okolo, jakými jsou například kauwa tholi – vraní zobák, patiya – spleť, kakahi – hřeben, jhunjhuna – hračka miminka, bena – vějíř, bakhari – sýpka, maur – pokrývka hlavy ženicha a spousta dalších.

Vycházejí z přesvědčení, že po sklizni už nezbývá žádné krmivo pro ptáky, a z tohoto pohledu jsou jhutti vlastně vyjádřením lásky k přírodě. Lidé z kmene Tharus je původně vyráběli z různých druhů rýže a po sklizni zavěšovali právě proto, aby zajistili potravu pro ptáčky.

V rozhovoru pro Global Voices vyzdvihuje bývalý prezident Odboru Tharu Kalyankarini Sabha (místní veřejně prospěšné organizace) distriktu Siraha, Chandra Kishore Kalyan Tharu, význam přírody pro tradiční tvorbu jhutti:

Naši předci přírodu uctívali a vážili si jí. Pletli jhutti, aby ptáci po sklizni neumírali hlady.

Oskenovaný novinový článek referující o soutěži v pletení jhutti, organizované společností Barchhawar Community Development Forum za účelem obnovení tradice tohoto umění. Článek byl publikovaný v nepálských novinách Kantipur. Autor fotografie: CK Kalyan Tharu. Zveřejněno se svolením autora

Bohužel toto krásné umění v současné době spíše upadá v zapomnění, protože mladší generace nepálských obyvatel už téměř zapomněla, jak je tvořit. V současnosti je proto potřeba pokusit se tuto prastarou tradici splétání rýžových klasů do překrásných forem zachovat.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.