Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Čtyři skutečná místa, která se mohla objevit ve Hře o trůny

Koláž ilustrací dějišť z televizního seriálu „Hra o trůny“ a sběratelská pohlednice „Pěst prvních lidí“ Franz Miklis/Fantasy Flight Games, spárované s fotkami skutečných míst, která jim mohla být inspirací (použití povoleno/CC prostřednictvím Wikipedie)

Osmá a poslední řada populárního televizního seriálu HBO Hra o trůny měla premiéru v dubnu 2019, takže se fanoušci po celém světě připravovali na poslední porci dynastického hašteření, politického pletichaření a hrozící nadpřirozené zkázy na fiktivních kontinentech Westeros a Essos.

George R. R. Martin, autor románového cyklu, z něhož televizní seriál vychází, se nechal inspirovat skutečnými historickými událostmi a místy, včetně Benátek jako vhodné předlohy pro Braavos, jehož záliv je střežen obrovskou sochou zvanou Titán Braavosu, připomínající proslulého Rhodského kolosa.

Velkolepá filmová výroba natáčela na mnoha ohromujících místech po celém světě, lovci filmových exteriérů jich nepochybně navštívili mnohem více. Škoda, že se neporadili s námi zde v Global Voices, jelikož také máme pár doporučení. Jsou zde níže popsány, lépe pozdě nežli nikdy.

1. Síň tváří, Braavos (Věž z lebek, Niš, Srbsko)

Zeď věže lebek v Niš, Srbsko. Foto freesrpska.org nahráno na Wikipedii, CC BY-SA.

Ve Hře o trůny je Síň tváří domovem tváří bez kůže mrtvých ve velké síni v Domě černé a bílé, chrámu ve městě Braavos, který slouží jako hlavní sídlo sekty náboženských úkladných vrahů známých jako Muži bez tváře.

Její obdobu ve skutečném světě můžeme najít ve Věži lebek v jižním srbském městě Niš. Stavba se nyní nachází v srbském ortodoxně-křesťanském chrámu a byla původně vystavěna Osmany v roce 1809, aby ukázala useknuté hlavy rebelů účastnících se prvního srbského povstání.

Věž vysoká 4,5 metru se původně skládala z 952 lebek zasazených po čtyřech stranách do 14 řad, ale během času jich mnoho upadlo a bylo ztraceno. Některé byly navráceny příbuzným a pohřbeny, některé ukradli lovci suvenýrů. Namísto toho, aby sloužily svému původnímu účelu jako odstrašující prostředek pro budoucí povstalce, se Věž z lebek stala symbolem vzteku na Osmany, kteří byli nakonec přinuceni opustit oblast v roce 1878.

Toto místo má oficiální status kulturní památky mimořádného významu a je jednou z největších turistických atrakcí v oblasti Niš, vítající desetitisíce návštěvníků každý rok.

V roce 2014 webová stránka Mental Floss zařadila Věž z lebek mezi prvních „10 budov z kostí“ na celém světě.

2. Krajina věčné zimy (Ojmjakon, Rusko)

Po setmění nedaleko Ojmjakonu v Jakutsku. Foto Maarten Takens, CC BY-SA.

Ve Hře o trůny je Země věčné zimy nejsevernější část kontinentu Westeros, daleko za Zdí. Je v sevření zimy a věčně zmrzlá.

Debata v rámci komunity Global Voices identifikovala vesnici Ojmjakon v Rusku jako místo, kde se dá zažít, jaké by to bylo v zemi Svobodného lidu.

Jako jedno z nejchladnějších trvale obydlených míst na zemi se Ojmjakon rozkládá v části Sibiře známé jako Jakutsko (oficiálně Republika Sakha), termín známý hráčům dalšího fenoménu pop kultury, strategické deskové hry Risk. Region se prodával mezinárodním turistům jako „Pól chladu“.

V roce 2017 místní jakutský hlasatel napsal HBO a navrhl, aby byl závěr seriálu natáčen v této oblasti, včetně Ojmjakonu, protože „není místa vhodnějšího ke znázornění opravdové zimy“. Avšak návrh byl ignorován a Severní Irsko a Island nakonec zůstaly místy pro natáčení scén závěrečné řady na severu Westeros.

3. Černovodý záliv (Zlatý roh, Istanbul, Turecko)

Ve světě Hra o trůny je Černovodý záliv vstupem do Úzkého moře na březích východního Westeros. Královo přístaviště, hlavní město říše Sedmi království, se nachází zde.

Věrohodná náhrada za Černovodý záliv ze skutečného světa je Zlatý roh, hlavní vstup do Bosporu v tureckém Istanbulu. V dávno minulých dnech to byla hlavní plavební cesta používána k dosažení Konstantinopole, hlavního města východořímské říše, později známé jako Byzantská říše. Záliv sloužil jako hlavní základna byzantského námořnictva a na rozdíl od jeho dvojníka ze Hry o trůny znemožnil dlouhý řetěz napříč jeho ústím nepřátelským lodím, aby vpluly a přiblížily se městu.

Řetěz nicméně nestačil k zastavení těch nejvytrvalejších útočníků. Jak vikingsko-slovanští nájezdníci Kyjevské Rusi v desátém století, tak osmanský sultán Mehmed II v roce 1453 propluli kolem řetězu tak, že táhli své (vikingské a osmanské) lehké lodě po souši, ven z Bosporu a kolem Galaty, věže, která kotvila řetěz na vzdáleném konci zálivu. Poté znovu spustili lodě do uzavřeného zálivu. V roce 1204 byly během čtvrté křížové výpravy benátské lodě schopny rozbít řetěz beranidlem.

Na rozdíl od zmíněných pozdějších útočníků, kterým se podařilo dobýt město, se obráncům Konstantinopole podařilo porazit Kyjevskou Rus za použití řeckého ohně, výbušné směsi vypouštěné z plameny metající zbraně a používané k zapálení nepřátelských lodí.

Greek Fire, real-life historical equivalent to Game of Thrones' wildfire.

Byzantská loď používá řecký oheň proti lodi vzbouřenců, Tomáš Slovan, 821. ilustrace ze 12. století z Madridské skylice. Veřejná doména, prostřednictvím Wikipedie.

Obdobou řeckého ohně ve Hře o trůny je divoký oheň, éterická zelená tekutina, kterou používala vojska vedená Tyrionem Lannisterem v bitvě o černovodý proud. Složení jak historických, tak fiktivních chemických zbraní zůstalo tajemstvím.

Pro televizní seriál bylo prastaré středověké město Dubrovník na chorvatském pobřeží Jaderského moře místem pro natáčení mnoha scén pod širým nebem v Králově přístavišti.

4. Pěst prvního člověka (Sigiriya, Srí Lanka)

Pěst prvního člověka je ve Hře o trůny „starodávná kruhová pevnost“ v Zemi věčné zimy, „umístěná na temeni obranného kulatého kopce s výborným výhledem na krajinu kolem“. Je využita jako obranné místo Noční hlídky v bitvách proti Svobodnému lidu a zombie Bílým chodcům.

Jedna pozemská obdoba této hory je umístěna daleko od ledových polárních oblastí v tropech, poblíž rovníku, v prostředí, které by fanoušci Hry o trůny považovali podobnější proslulým ‚Letním ostrovům‘: střední Srí Lanka.

Přístup k prastaré skalnaté pevnosti Sigiriya na Srí Lance. Foto Filip Stojanovski, CC-BY.

V době svého největšího rozmachu, kdy nepřipomínala odlehlou základnu v divočině, sloužila starověká kamenná pevnost Sigiriya (neboli také Lví skála) v pátém století jako hlavní město legendárního království. Králův palác, Kasyapa, je posazen na vrcholu skalnatého sloupu téměř 200 metrů vysokého, který dominuje rozlehlé planině kolem něj. Byl opuštěn po králově smrti a později byl využíván jako budhistický klášter do 14.století.

Na vrcholu skály jsou stále viditelné zbytky králova trůnu, který byl postaven z kamene jako součást větší struktury.

Pozůstatky starodávného trůnu na vrcholu pevnosti Sigiriya. Dnes je na ní zakázáno sedět. Foto Filip Stojanovski, CC-BY. Pro zvětšení klikni myší.

UNESCO označilo Sigiriya za památku světového dědictví v roce 1982. Ve stejném roce místo posloužilo k nahrání hudebního videa písně „Save a Prayer“ od Duran Duran.

Jsou ve tvé zemi nějaká místa podobná těm ve Hře o trůny? Dej nám vědět v komentářích níže. 

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.