20miliardová dohoda mezi Čínou a Guineou vyvolává obavy
Setkání prezidenta Si Ťin-pchinga a delegace z Guiney, z CGTN Africa.
Představitelé států BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) se sešli v Sia-menu v Číně jakožto pět rostoucích a rozvíjejících se ekonomik na devátém ročníku summitu konaného od 3. do 5. září 2017. V rámci této konference oznámil Ibrahima Kassory Fofana, guinejský ministr státu, který je odpovědný za partnerství veřejného a soukromého sektoru, rámcovou obchodní dohodu mezi Čínou a Guineou.
Tato dohoda ve výši 20 miliard dolarů zajistí Guineji financování významných projektů v oblasti infrastruktury na dobu 20 let (od roku 2017 do roku 2036). Čína si ale své peníze vezme zpět jinou cestou. Tato dohoda umožňuje čínským společnostem provádět důlní operace na území Guineje (v této zemi se nacházejí bohatá naleziště bauxitu, zlata, železné rudy, diamantů a uranu – pozn. překl.).
Dnes v Dakaru začíná třetí Čínou podporovaná konference na téma investování do Afriky. Guinea právě odsouhlasila smlouvu o rozsahu 20 miliard dolarů po dobu 20 let.
Kancelář prezidenta v Guineji vydala tiskovou zprávu ve snaze vyjasnit podmínky dohody; nicméně, jak uvedl Diallo Boubacar na stránkách Africanguinee.com, podrobnosti ještě nejsou známy. Několik opozičních vůdců, včetně Françoise Bourounoa, vyjádřilo své znepokojení:
L’accord de financement (20 milliards de dollars Us) signé mardi dernier entre la Guinée et la Chine suscite des interrogations ! Alors qu’il prévoit notamment des financements pour la construction d’infrastructures contre des ressources minières couvrant une période de 20 ans, dans les rangs de l’opposition on s’interroge.
“On apprend que c’est un accord mixte qui contient des prêts et des dons. Mais on ne sait ce qui représente des prêts, quelles sont les conditionnalités, le taux et les modalités de remboursement ainsi que tous les éléments de contrepartie. Les dons non plus, on ne sait pas la définition qu’on leur donne. Il y a autant d’interrogations comme ça”
Obchodní dohoda (v hodnotě 20 miliard dolarů) podepsaná minulé úterý mezi Guineou a Čínou vyvolala obavy. Přestože se předpokládá, že tato dohoda bude z velké části financovat projekty infrastruktury výměnou za těžbu v průběhu 20 let, máme v řadách opozice své pochybnosti.
„Chápeme, že je to smíšená dohoda, která se skládá z půjček a darů. Nicméně nevíme, jaké budou sazby splátek, podmínky a podrobnosti o kompenzacích apod. Stejně tak nevíme, jak budou definovány dary. Je zde mnoho otázek, které je třeba zodpovědět.“
V roce 2016 tvořilo hornictví 98,97 % exportu Guineje (pro srovnání, 84,12 % v roce 2015). Vlakové soupravy, které přepravují například rudu, se mohou skládat až ze 120 vagónů, což je spojeno s obrovským hlukem a prachovými mraky, které se táhnou od místa těžby až k přístavu.
Nicméně občané Guineje doufají, že tato dohoda přinese zlepšení jejich životních podmínek. Například jejich zemědělský sektor je naprosto zanedbán i přesto, že Guinea má obrovský zemědělský potenciál, a to hlavně díky různorodému klimatu a mnoha řekám, které představují ideální podmínky. Bohužel, chudoba občanů jim znemožňuje využít tento potenciál.
Guinejská bloggerka Jeanne Fofana z kababachir.com vyjádřila pochybnosti o dodatečném dluhu, který představuje více než 50 % státního dluhu a tvoří již 48 % hrubého domácího produktu (HDP). Dodává:
Les Guinéens veulent une amélioration substantielle de leurs conditions de vie. Avancer des milliards USD et vanter les mérites d’Alpha Condé frise tout bonnement de la démagogie. IKF le sait bien : « On parle de ces montants, le Guinéen reste sceptique et il a raison ! Parce que cela ne se traduit pas dans l’amélioration de son quotidien. La seule manière de traduire cela dans l’amélioration de sa vie, est qu’il ait du travail. » Les Guinéens se sentent floués.
Sami Guinejci chtějí zlepšit své životní podmínky. Ale poskytnutí miliard dolarů a vychvalování zásluh Alpha Condého [prezidenta Guineje] hraničí s populismem. IKF [Ibrahima Kassory Fofana] to dobře ví: „Když mluvíme o takovém množství peněz, obyčejný Guinejec zůstává skeptický a má pro to dobré důvody! Tohle zlepšení se totiž nedotkne jejich běžného života. Jediným způsobem, jak zlepšit jejich životy, je poskytnout jim zaměstnání.“ Guinejci se tak cítí podvedeni.
V článku Radio France Internationale, RFI, Amadou Bah z nevládní organizace Action Mine Guinée vyjadřuje své obavy:
Mais aucune précision n’est faite sur la quantité de ressources attribuée…
Est-ce que ça ne va décourager les autres investisseurs des autres multinationales qui veulent avoir des concessions en Guinée ? Est-ce que ça ne serait pas de gré à gré ? Est-ce que la valeur des infrastructures va refléter la valeur du minerai qui sera exporté ? Pour le moment, nous restons suspendus aux lèvres du gouvernement qui a négocié cela, sans beaucoup donner de détails.
Zatím nebylo dosud objasněno množství přidělených prostředků.
Nebude to odrazovat investory jiných nadnárodních společností od hledání koncesí v Guineji? Bude to po vzájemné dohodě? Bude hodnota infrastruktury stejná jako hodnota vyvezených minerálů? V této chvíli sledujeme každý výrok vlády během vyjednávání, protože nám jinak neposkytuje mnoho podrobností.
Guinejští uživatelé internetu se také vyjadřují
Občané Guineje diskutují na Facebooku a vyjadřují své pochyby. První těžba bauxitu v Guineji se konala v roce 1937, ale i přesto jsou obyvatelé této země stále mezi nejchudšími v západní Africe. Siradiou Paraya Bah, obyvatel Conakry, se připojuje k diskuzi tím, že přidává otázky typu „Jak se můžeme poučit z minulosti?“ na facebookový profil vlivného guinejského blogera Sidikiba Keita:
Peut-on avoir connaissance du contenu exact de ces accords de financement Chine-Guinée?
Quel bilan faire des décennies d'exploitation de la bauxite en Guinée?
Quelles leçons pourra-t-on en tirer?
Můžeme přesně vědět, co dohoda mezi Čínou a Guineou obsahuje?
Jak se můžeme poučit z předchozích desetiletí, kdy docházelo k těžbě bauxitu?
Jaké ponaučení si z těchto příkladů můžeme vzít?