Vidíte všechny ty jazyky nahoře? Překládáme zprávy Global Voices, abychom zpřístupnili občanskou žurnalistiku opravdu každému.

Hospodářský koridor financovaný Čínou přináší do Pákistánu přísliby i neshody

Activists of Awami National Party (ANP) are protesting against changing of Gwadar-Kashgar Economic Corridor’s route. Image by ppiimages. Copyright Demotix (1/12/2015)

Aktivisté ze strany Awami National Party (ANP) protestují proti změně trasy hospodářského koridoru Gvádar-Kašgar. Foto ppiimages. Copyright Demotix (1/12/2015)

Čínsko-pákistánský hospodářský koridor je obří projekt, který spojí přístav Gvádar v jihozápadním Pákistánu s čínskou autonomní oblastí Sin-ťiang na severozápadě země pomocí rozsáhlé infrastrukturní sítě.

Tato síť v rozsahu 3 000 km má být dokončena v roce 2030. Systém silnic, železnic, potrubního vedení i elektráren s výkonem 16 400 megawattů otevře tomuto jihoasijskému státu, lačnícímu po energii, nové cesty pro obchod a komunikaci s Čínou.

Politické hašteření uvnitř Pákistánu, týkající se trasy tohoto koridoru, ale způsobuje pochybnosti o proveditelnosti celého projektu.

Čínsko-pákistánský hospodářský koridor poprvé navrhl v roce 2013 čínský premiér Li Kche-čchiang. Cena tohoto společného projektu je při současném směnném kurzu odhadována na 46 miliard dolarů.

Čína má živý zájem o přístav Gvádar a Čínsko-pákistánský hospodářský koridor je součástí jejích plánů na rozšíření Ekonomického pásu Hedvábné stezky, který by měl posílit obchodní vliv Pekingu západním směrem na souši i na moři.

Blogger deníku The Economic Times Mr. Tilak D analyzuje zájem Číny o Čínsko-pákistánský hospodářský koridor:

Čína má jasně vymezené cíle. Zaprvé, tento koridor, který je součástí projektů Ekonomického pásu Hedvábné stezky a Námořní hedvábné stezky 21. století presidenta Si Ťin-pchinga, využívá strategickou pozici Pákistánu k překonání ‚škrtícího bodu‘ Malackých úžin. Změna trasy energetického zásobování oblasti Sin-ťiang z Perského zálivu přes Gvádar zkrátí vzdálenost o několik tisíc kilometrů a sníží čas přepravy asi o 10 dní. Zadruhé, tento koridor umožní plné využití potenciálu západní Číny, hlavně oblasti Sin-ťiang, která byla dosud izolována ve vnitrozemí. Zatřetí, Čína doufá, že fyzickým zásahem v regionu Gilgit Baltistán zamezí průchodu ujgurských militantních aktivistů do Afghánistánu a Pákistánu na bojový výcvik.

Ale největší překážkou v budování Čínsko-pákistánského hospodářského koridoru je neschopnost pákistánských politických uskupení dohodnout se na trase tohoto koridoru.

Vláda Pákistánu nejprve slíbila, že Čínsko-pákistánský hospodářský koridor povede skrze západní Pákistán, přes města ZhobKvéta. Tato trasa by pomohla k rozvoji méně rozvinutých provincií Chajbar Paštúnchwá a Balúčistán.

Mapa zobrazuje ‚střední cestu‘ a oficiální logo Pákistánské plánovací komise.

Image courtesy cmpru.gob.pk

Obrázek: cmpru.gob.pk

Následně se ale objevily i jiné možné verze trasy koridoru.

Jednou z nich je ‚východní cesta‘, která by procházela městy Multan, Faisalabad, Pindi Bhatia a Rawalpindi. ‚Západní cesta‘ by procházela severovýchodním Balúčistánem, přes města Kalat, Kvéta and Zhob.

Cesta ke sporu

Předseda vlády Naváz Šaríf v balúčistánském městě Zhob slavnostně otevřel 30. prosince 2015 západní cestu Čínsko-pákistánského hospodářského koridoru a zdůraznil, že rozvoj Balúčistánu je pro vládu jednou z hlavních priorit.

Photo Credit: Eastern route CPEC - Route Controversy Report

Foto: Eastern route CPEC – Route Controversy Report

Kritici ale tvrdí, že federální vláda upřednostňuje ‚východní cestu‘, která je levnější a rychlejší, protože prochází oblastmi, kde již existují silniční spojení.

Western route CPEC

Foto: Western route CPEC – Route Controversy Report

To by znamenalo, že koridor povede oblastmi, které jsou již relativně rozvinuté. Tato situace zvyšuje napětí mezi centrálními a okrajovými regiony, které se již v současné době cítí být ekonomicky i politicky odsunuty na okraj zájmu.

Balúčistánský aktivista a bývalý senátor Sana Baloch kritizuje rozhodnutí vlády:

Slavnostní otevření západní cesty předsedou vlády Navázem Šarífem bylo pouhým vtipem a ničím jiným, protože všechny rozvojové projekty počítají s východní cestou.

Neshody ohledně výzkumné zprávy balúčistánské vlády týkající se Čínsko-pákistánského hospodářského koridoru dále podtrhují spory spojené s vedením koridoru. Tato zpráva, která zavrhla východní cestu, nebyla při loňském předložení přijata centrální vládou.

Skutky mluví hlasitěji

Na konferenci všech stran, která se konala v květnu minulého roku, se některé strany shodly, že by se vláda měla držet cesty, která bude prospěšná pro Balúčistán.

Ministr pro plánování a rozvoj Ahsan Iqbal ale na konferenci varoval, že koridor není vázaný na žádnou konkrétní cestu. Je to spíše koncept, který zahrnuje všechny oblasti celé země.

To znamená, že všechny tři cesty budou dále plánovány na pozadí nelítostné regionální politiky a obrovského boje o čínské investice.

Čínsko-pákistánský hospodářský koridor musí čelit i dalším problémům, včetně potíží vojenského charakteru v okolí západní cesty a opakujících se přírodních katastrof podél východní cesty.

Opoziční strany se domnívají, že vládní rozvojové plány zvýhodňují relativně prosperující region Paňdžáb a neberou v potaz práva menších provincií.

Je pravda, že někteří analytici připomínají úřadům historii Bangladéše. Tato bývalá část Pákistánu se oddělila a vyhlásila nezávislost na základě napětí a následné války s centrální vládou.

Spravedlnost pro Paštuny (Justice for Pashtuns) zveřejnila tweet z účtu plánovací komise, který byl později smazán:

Toto je mapa změněného #Čínsko-pákistánského hospodářského koridoru, obsažená v tweetu @PlanComPakistan, kterou smazali, když jsme je konfrontovali.

Opoziční senátorka Buhsra Gohar levicové paštunské strany Awami National Party také protestovala proti alternativním cestám a kritizovala centrální vládu za změnu názoru na Twitteru:

Ahsan Iqbal nejprve popřel, že existují starší mapy a plány #Čínsko-pákistánského hospodářského koridoru. Později uvedl, že existují tři cesty.

Její strana, která tvrdí, že má rozsáhlou podporu v provinciích Balúčistán a Chajbar Paštúnchwá, na protest propaguje hashtag #ANPAgainstRouteChange.

Znepokojivé je, že regionální politici, jako například předseda provincie Chajbar Paštúnchwá Pervez Khattak, si už nyní stěžují na odříznutí od rozhodovacího procesu týkajícího se vedení koridoru.

Vláda nezveřejňuje dohody ohledně Čínsko-pákistánského hospodářského koridoru.

Čínsko-pákistánský hospodářský koridor je projekt, který by potenciálně mohl transformovat pákistánskou ekonomiku a přinést ekonomické příležitosti do těch nejodlehlejších a nejproblematičtějších regionů a to i za předpokladu, že zvýší vliv Číny v celém regionu.

Pokud ale federální vláda nevezme v potaz obavy federálních jednotek ohledně změny trasy, tento obří projekt může způsobit více škody než užitku.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.