Levhart na hnědém kmenu stromu. Obrázek od Pixabay via Pexels. CC0.

Rozmanitost volně žijících zvířat na Srí Lance je pozoruhodná vzhledem k tomu, že ostrov se rozkládá na ploše pouhých 65 610 kilometrů čtverečních. Přesto, že jsou zvířata zásadní pro místní turistický průmysl, čelí dlouhodobě ohrožení kvůli odlesňování, ztrátě míst přirozeného výskytu a pytláctví. Ačkoliv je země v porovnání se svými jihoasijskými sousedy úspěšná, co se týče udržení kontroly nad šířením COVID-19, přibylo v ní zároveň případů pytláctví spolu se zvyšující se nezaměstnaností v období karantény.

Celostátní karanténa, kterou Srí Lanka vyhlásila 20. března, trvala do 29. června. Během pandemie přišlo o práci až 500 tisíc lidí a míra nezaměstnanosti byla nejvyšší za posledních 10 let.

Zprvu měla karanténa pozitivní dopad na volně žijící zvířata v národních parcích jako Yala, Udawalawe, Minneriya, Kaudulla a Horton Plains, které si dlouhodobě stěžovaly na nadměrnou návštěvnost. Jak ale návštěvnost klesala, staly se tyto parky oblíbenou destinací pytláků.

Dne 22. dubna byl během protipytlácké razie v Národním parku Gal Oya na východní Srí Lance zastřelen lesní strážce Pradeep Bandar. Pytláci loví divoká zvířata (především divoká prasata, axise indické a sambary) kvůli masu, které místní turisté vyžadují jako exotickou lahůdku.

Podle environmentalisty Nayanaky Ranwelly bylo od počátku karantény zabito pytláky přibližně 600 divokých zvířat denně. Místní odbor ochrany přírody (DWC) zatkl v dubnu tohoto roku okolo 40 lidí, z nichž většinu tvořili pytláci.

Hemantha Withanage, environmentální vědec a zakladatel Centra pro environmentální spravedlnost, poznamenal, že se většině případů nejednalo o organizované pytláctví, ale spíše o jednotlivce, kteří se snažili buď „získat jídlo“, nebo si vydělat peníze, jelikož neměli žádný další zdroj obživy.

Anya De Saram-Larssen, redaktorka serveru Groundviews, se v rozhovoru se zakladatelem a ředitelem Srílanské společnosti pro ochranu přírody Ravim Coreou zaměřila na téma pytláctví v době koronavirové krize:

Jedním z nejzákeřnějších dopadů pandemie na ochranu přírody na Srí Lance je nárůst pytláctví během karantény, spolu s nelegální těžbou dřeva a drahých kamenů. Zprávy z místních médií uvádějí, že od počátku karantény bylo zabito okolo 600 divokých ptáků a zvířat denně. K nárůstu pytláctví přispívají nedostatečné zajištění potravin a ztráta zaměstnání. Divoká příroda je nyní mnohem zranitelnější, jelikož není nikdo, kdo by ji chránil. Pytláci se mohou bezostyšně pohybovat v národních parcích a chráněných oblastech; nejčastěji lovenými zvířaty jsou axis indický a dikobraz.

Levhart cejlonský (Panthera pardus kotiya) je ohroženým druhem a dle údajů z roku 2015 žije ve volné přírodě přibližně 700–950 jedinců. V posledních měsících bylo několik levhartů zabito za použití pastí.

Výzkumník Amantha Perera napsal na Twitter:

Yet another brutal death of a #SriLanka wild leopard – 7th such killed due to snares in #SriLanka Central Hills, at least 3 rescued – මන්දකට අසුව තවත් දිවියෙකු මරණයට (GRAPIC IMAGES) – Details – https://t.co/dUtTt96wF3 @WWF @slwcs_org @NatGeo pic.twitter.com/0FNY59exSI

— Amantha (@AmanthaP), 21. července 2020

Další brutální smrt divokého levharta na Srí Lance, již sedmý případ zabití pomocí pastí v Central Hills, alespoň tři byli zachráněni. DĚSIVÉ FOTKY, detaily zde https://t.co/dUtTt96wF3

Politický analytik a aktivista Thilanka Rathnayake viní za smrt levhartů nečinnost vlády:

It's very clear government doesn't give a damn about wildlife, environment or anything. Wildlife ministry and relevant authorities sleeping. There should be serious & severe punishment for the this. Otherwise after few years leopards will extinct in #SriLanka. 🇱🇰 🐆 https://t.co/4F7ktKKUCw

— Thilanka Rathnayake (@rathnayake27), 20. července 2020

Je jasné, že vládě je ukradená jak divoká příroda, tak životní prostředí a cokoliv dalšího. Ministerstvo pro ochranu přírody a další příslušné orgány spí. Za tohle by měly být vážné a přísné tresty. Jinak bude Srí Lanka za pár let bez levhartů. 🇱🇰 🐆

Na základě veřejného pobouření nařídil koncem července srílanský premiér Mahinda Rajapaksa, aby bylo okamžitě zahájeno vyšetřování případů pytláctví.

Přesto se situace pravděpodobně v dohledné době nezmění. Odbor ochrany přírody (DWC) nemá dostatek zaměstnanců, kteří by se mohli zabývat řešením nelegálních aktivit v chráněných oblastech, které dohromady tvoří 12 % srílanské pevniny. Ravindra Attygalla píše v komentáři na Facebooku:

Pokud by v odboru (DWC) byli „řádní a starostliví“ lidé, tohle by se nedělo. Lidé zodpovědní za ochranu přírody a přirozeného prostředí zvířat nepodnikají dostatečné kroky. Brzy přijdeme o vše, co souvisí s přírodou.